Návrat do škol bude šok: Někteří v ní nebyli půl roku, hrozí strach ze selhání, varuje učitelka prestižního gymnázia

Autor: Petra Neomillnerová - 
26. června 2020
05:30

Stejně jako v ostatních oblastech běžného života, i ve školství znamenala koronavirová epidemie zemětřesení, s jehož následky se budou školy i žáci prát ještě dlouho. Pocit, že děti měly „jen“ dlouhé prázdniny, není namístě. „Děti se do školních lavic nevrací z prázdnin, ale v některých případech i ze zcela vyčerpávajících kontextů,“ varuje Dagmar Škorpíková, učitelka z pražského Gymnázia Na Zatlance. Podle ní bude rozhodující, jak návrat k normálu zvládne samotná škola. 

Za pár dní začínají prázdniny, které ale pro mnoho dětí budou jen pokračováním volna během epidemie. Jak to bude v září?

Návrat do školy nebude jednoduchý ani pro učitele, natož pro žáky a studenty. Školní budovy se opouštěly ve spěchu a na dálkovou výuku se najíždělo zrovna tak, a to bez toho, abychom měli jakoukoliv předchozí zkušenost s tak rozsáhlou změnou výuky.

Přesto se to zvládlo, ne?

Situace škol a jednotlivých studentů v nich byly velice různorodé a i online práce byla velmi odlišná. Lépe na tom samozřejmě byly školy, které již s online výukou koketovaly před pandemií, a ty, jejichž vedení je vstřícné a podporující změny ve výuce. Já mám štěstí, že škola, kde učím, mezi tyto patří.

Dagmar Škorpíková  věří na komunikaci  mezi žáky a učiteli.Dagmar Škorpíková věří na komunikaci mezi žáky a učiteli. | Mária Rušinová

Bude tam, kde se s online výukou školy potýkaly, chybět dětem vzdělání?

Co se učiva týká, to bude velmi individuální. Obecně si ale myslím, že učivo není něco, co by mohlo „utéct“, v klidu počká a vše je možné doplnit časem. Učení navíc není jen o škole, ale probíhá kdekoliv, tedy i v domácím prostředí. Není to nutně matematika nebo větný rozbor, ale studenti se například během karantény naučili péct chleba, vařit různá jídla či pomáhat blízkým. To jsou důležité dovednosti pro život a zlepšení komunikace a měkkých dovedností třeba v rámci dobrovolnické činnosti jim jistě bude neméně podstatným přínosem do života jako počítání množin, ne-li důležitějším.

Jak děti podle vašich zkušeností výjimečnou situaci zvládají? Co jim může pomoci, a co naopak škodí?

Velmi podstatným faktorem ovlivňujícím děti je vždy rodina a situace v ní, a to především s ohledem na zázemí a podporu, které se jim při výuce na dálku doma dostává. Je zřejmé, že děti se do školních lavic nevrací z prázdnin, ale v některých případech i ze zcela vyčerpávajících kontextů. Nebo mohou naopak mít pocit, že z rodiny, kde se cítily skvěle, jsou nyní vytrženy návratem do prostředí školy.

Tak některé děti prostě školu rády nemají, s tím se nedá nic dělat…

Délka uzavírky školních budov ale přesáhla období dvou měsíců, což znamená ztrátu např. studijních či sociálních návyků. Dochází k pozvolnému a neplošnému otevírání škol (žáci do nich mohou jít dobrovolně), což ve výsledku pro některé žáky znamená, že je ve školách uvidíme po cca šesti měsících. Toto se samozřejmě může odrazit v jejich vnímání školy jako takové, školního kolektivu a také se to odrazit na jejich chování.

Bude tedy letošní září jiné?

Myslím si, že ano. Místo práce v poklidu dopoledne u kuchyňského stolu děti musí zpátky do školy na osmou hodinu, či dokonce dříve, a místo práce samostatné, kdy si mohu jít svým tempem, se opět vrací k práci ve skupině (třídě) a k přizpůsobování se ostatním. I to samozřejmě může působit jako stresor, stejně tak jako návrat po měsících do práce může být problematický pro jejich rodiče.

Psychologové mluví o tom, že se u dětí projevují úzkostné stavy a psychické problémy. Budou to školy schopné zvládnout?

Pocity strachu ze selhání po tak dlouhém časovém výpadku může mít mnoho žáků a určitě se tomu jako učitelé musíme dostatečně věnovat. Věřím, že většina škol si toho je vědoma a na návrat žáků se pečlivě připravuje. Naše škola například chystá pro studenty, pokud to epidemiologická situace dovolí, třídnické výjezdy na začátku září místo toho, abychom rovnou zasedli do lavic.

Ostrý nástup podle vás není dobře?

Rozhodně si nemyslím, že by se mělo hned vstoupit do školy, jako by se nic nestalo, zkoušet, vyučovat či dohánět učivo atd. Tím se jen navýší stres u žáků, jejichž rodinná či jiná situace jim nedovolila průběžně pracovat na dálku. Jednoznačně je důležitější obnovení sociální interakce jak mezi žáky v rámci třídy a školy, ale i s učiteli a věnovat se zpracování emocí, které jistě s návratem do školy přijdou.

Co mohou udělat školy?

S kolegy se chystáme nabídnout třídnické hodiny a aktivity ještě na červen a budeme v tom pokračovat i v září. Hodně času již nyní trávím tím, že si se studenty telefonuji a bavíme se o čemkoliv, co jim leží na srdci. Je patrné, že hlavně potřebují mít možnost si popovídat.

Osvědčila se nám také komunikace vyučujících o žácích – tedy setkání učitelů k jednotlivým třídám a jejich studentům, diskuse o nich, hledání cest a sdílení. Takové sdílení tlumí emoce, mnoho věcí se vyjasní. Snad se i díky tomu podaří stále školu udržet jako místo přívětivé a bezpečné, pokud na tom všechny strany, tedy učitelé, vedení, rodiče a žáci, budeme společně pracovat.

Dagmar Škorpíková  věří na komunikaci  mezi žáky a učiteli.Dagmar Škorpíková věří na komunikaci mezi žáky a učiteli. | Mária Rušinová

Rady psychologa:

Jak poznat, že má dítě problémy a návrat do školy bude komplikovaný? „Projevy mohu být různé. Děti se mohou snažit prostředí školy vyhnout nebo se třeba myjí až do poškození kůže,“ říká Mgr. Monika Madronová, psycholožka Modré linky. Nechtějí chodit ven nebo si stěžují na bolesti břicha, hlavy, jsou bez nálady, apatické nebo vyžadují zvýšenou pozornost rodičů.

Na jakou pomoc ze strany školy má žák nárok?

● Pokud má dítě problémy, je situaci dobré řešit v začátcích, dříve než dítě půjde do školy.

● Můžete se poradit s třídním učitelem a informovat ho o situaci dítěte. Třídní učitel by vám měl říct, jak se dítě projevuje ve třídě, abyste si udělali lepší obrázek.

● Pokud je na škole školní psycholog, můžete potíže svého dítěte konzultovat s ním. Má možnost na dítě ve škole »dohlédnout« a také by měl mít kapacitu se mu věnovat v individuálních konzultacích. Třídní učitel nebo psycholog může také pracovat s celým kolektivem a co nejvíce eliminovat faktory způsobující úzkost.

Video Omezit kapacity gymnázií? „Je třeba zvednout úroveň základních škol,“ říká Souček. - Markéta Volfová, Lukáš Červený

verprag ( 26. června 2020 08:34 )

Takže pokud nebudou psychicky labilní parchanti chtít do školy, tak rodiče si vynutí na státu v ošetřovném pokračovat !

dajka123 ( 26. června 2020 08:03 )

Proč má každý blb potřebu zviditelňovat se na covidu.

pavel215_klafunda ( 26. června 2020 06:32 )

Přesně tak.

mascula ( 26. června 2020 06:31 )

d-e-b.i-lové

pavel215_klafunda ( 26. června 2020 06:26 )

Do teď školy produkovaly v mnoha případech samé idioty, nyní z nich budou vylézat už jen ***.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud