Češi po pandemii vzali útokem ordinace psychologů. Z krize se už oklepali

Marek Preiss, psycholog z Národního ústavu duševního zdraví, Blesk Zprávám potvrdil, že psychoterapeuti a centra krizové intervence se potýkají se zvýšeným zájmem o služby psychologů.

„Je to celkem pochopitelné, že to tak je, je to typické, že po nějakou dobu, když trvá krize, tak lidé pomoc nevyhledávají, protože mají co dělat sami se sebou, a když se ty podmínky rozvolní, tak teprve pak začnou péči více vyhledávat,“ vysvětluje Preiss.

Jeho slova potvrzuje i psycholog Tomáš Morávek: „Ano, vnímám navýšený zájem klientů o služby psychologa. Myslím, že je to dáno tím, že většina partnerských či osobních problémů se nedala přímo u psychologa řešit v době karantény. Lidé v akutních situacích vyhledávali vzdálenou komunikaci po Skypu.“

Psycholog: Lidé nezvládali být sami se sebou

Podle Preisse řada lidí, kteří byli v péči psychologa už před koronavirem, nepřerušila léčbu ani v době karantény a pokračovala v terapiích distančně.

V začátcích pandemie podle Preisse Češi pomoc u psychologů příliš nehledali. Situace byla nezvyklá a lidé netušili, co bude. „V druhé části karantény naopak kontaktů s psychology přibývalo, zřetelné to bylo u ambulantních psychoterapeutů, kteří řešili domácí násilí,“ říká Preiss.

Dále se lidé obraceli na odborníky kvůli tomu, že museli být více doma se svými blízkými a pokud vztahy už před karanténou nebyly příliš dobré, blízký kontakt je mohl ještě zhoršit.

„Pro některé lidi být sám se sebou a méně mezi ostatními je také zátěž, zatímco pro jiné lidi to může být, co motivuje, odpočinou si, tak jiní kvůli tomu vyhledávali psychology,“ popisuje Preiss.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Češi se z krize už „oklepali“

Bude mít pandemie nějaký dopad na duševní zdraví Čechů?  Podle Preisse je nejpravděpodobnější scénář ten, že krátce po skončení se objeví vyšší míra úzkosti a stresu. „Tyto problémy půjdou prudce nahoru, ale postupně se to vrátí do normálu,“ myslí si psycholog.

Klienti psychologa Tomáše Morávka už se vrací k původním tématům, jako před koronakrizí.

„Nejčastější okruhy problémů zůstávají stále stejné - partnerské krize, úzkostné stavy a deprese. Z mého pohledu se lidé poměrně rychle s krizí srovnali a nepředstavuje to pro ně hlavní téma jejich života,“ říká Morávek.

Pokud má ovšem někdo stále z koronaviru strach a to takový, že mu to narušuje každodenní fungování, měl by podle Preisse kontaktovat psychology v rámci krizových center, případně zavolat na linku důvěry. Vstoupit může i do psychoterapeutické péče.