Přeplněné tábory i mučení: Uprchlíky koronavirus ničí. Strhne se nová vlna?

Autor: Nikola Forejtová - 
27. června 2020
18:01

Během koronavirové epidemie byla téměř pozastavena tzv. uprchlická vlna. Hranice byly uzavřené a stejně tak i přístavy. Jak zmiňuje společnost Amnesty International (AI), lidé byli uvěznění na lodích, případně pak v přeplněných táborech. O legální azyl v ČR pak požádalo o téměř 400 lidí méně než v loňském roce. Podle ministerstva vnitra by s uvolňováním mohl příjít i nový příliv migrantů. To dokazují i zprávy ze Středozemního moře. 

Uprchlické tábory jsou přeplněné. Podle Amnesty International jen v Řecku na ostrově Lesbos přebývá 20 tisíc lidí v táboře s kapacitou 3,5 tisíce. „To má za důsledek katastrofální podmínky pro lidi, kteří v nich musí žít – provizorní přístřešky, nedostatek hygienických zařízení, hodinové čekání na vše od jídla po sprchy, minimální přístup k lékařské péči atp.,“ přibližuje situaci v táborech pro Blesk Zprávy Šárka Antošová z AI.

Jedním z důvodů, proč jsou nyní tábory přeplněné, je i fakt, že koronavirová pandemie téměř zastavila přijímání žadatelů o azyl a uvěznila lidi na půl cesty útěku z jejich nebezpečných domovů. 

„ČR v době od března do května 2020 zaznamenala jak pokles žádostí o mezinárodní ochranu, tak i pokles nelegální tranzitní migrace. V období 1. březen – 31. květen 2020 požádalo o mezinárodní ochranu v ČR celkem 110 osob, zatímco za stejné období roku 2019 požádalo 511 osob. Od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020 pak bylo zaznamenáno 15 případů nelegální tranzitní migrace, ve stejném období loňského roku to bylo 49 případů,“ dodává pro Blesk Zprávy Adam Rözler z ministerstva vnitra.

Úbytek hlásí celá Evropa 

Masivní pokles legálních i nelegálních migrantů hlásí celá Evropa. „V dubnu 2020 bylo podáno pouze 8 730 žádostí, což je o 87 % méně než v lednu,“ píše se na stránkách European Asylum Support Office. 

Ochranné prostředky proti koronaviru dostali na řeckém ostrově Lesbos uprchlíci, kteří pobývají v tamních uprchlických centrech. (2.4.2020)Ochranné prostředky proti koronaviru dostali na řeckém ostrově Lesbos uprchlíci, kteří pobývají v tamních uprchlických centrech. (2.4.2020) | Reuters

Zvýšil se ale počet schválených a projednaných žádostí. Podle EASO dokonce o 52 procent. „Ano, počty příchozích jsou v těchto měsících výrazně nižší, bylo to dáno restriktivními opatřeními kvůli koronaviru. Nicméně již v minulých dvou letech se počty nově příchozích výrazně snížily, a to ne proto, že by bylo ve světě méně uprchlíků prchajících před konflikty a pronásledováním, ale proto, že EU spolupracuje zejména s Tureckem a Libyí, které často dost drsnými způsoby brání lidem v cestě do Evropy,“ dodává v tématu Antošová. 

Masivní pokles se pak podle dat EASO a vyjádření ministerstva vnitra týká všech občanství. Tradičně se nejvíce uprchlíků snažilo do EU dostat ze Sýrie a z Afghánistánu. Počet podaných žádostí o azyl byl o 79 - 89 procent menší. 

„Pokles byl však ještě výraznější u Venezuelanů (- 99%) a Kolumbijců (- 98%), kteří podali pouze 64 a 80 žádostí. Před vypuknutím epidemie COVID patřila tato občanství k nejdůležitějším občanstvím žadatelů o azyl,“ píše dále EASO.

Během koronaviru se podle Amnesty museli uprchlíci kromě strachu z nákazy potýkat i s kritickými podmínkami, ve kterých museli žít. „V Řecku je silné téma zejména dětí, protože ty patří jednoznačně k nejohroženějším skupinám. V Řecku je 5099 dětí, které tam přišly bez dospělého doprovodu, ty jsou ohroženy ještě silněji. Jsou snadnými oběťmi násilí, sexuálního zneužití, obchodování a vykořisťování. Mnoho z nich trpí psychickými potížemi, některé jsou okolnostmi donuceny k prostituci, výjimečné nejsou ani pokusy o sebevraždy,“ pokračuje Antošová. 

Způsobí uvolňování novou vlnu migrace?

Není divu, že se z těchto podmínek budou lidé snažit dostat co nejdříve. S tím, jak se uvolňují různá bezpečnostní opatření, tak i podle ministerstva vnitra nejspíše stoupne počet uprchlíků, kteří se budou snažit dostat do Evropy. 

„Stoupá počet osob, které se pokoušejí nelegálně vstoupit do Evropy. Oproti období březen-duben vzrůstá migrační aktivita zejména na centrální středomořské trase do Itálie, pozvolný nárůst byl zaznamenán i na východní a západní středomořské trase,“ uvádí pro Blesk Zprávy Rözler.

To ostatně potvrzují i zprávy z 21. června, kdy na Sicílii zamířila loď německé neziskové organizace Sea-Watch, která zachránila ve Středozemním moři 211 migrantů. Italské úřady jí povolily zakotvit v přístavu Porto Empedocle, migranti se ale na pevninu dostanou až poté, co kvůli koronavirové epidemii stráví povinnou dvoutýdenní karanténu na palubě trajektu Moby Zaza.

Opět pak probíhá přijímání zmíněných dětí do 10 zemí EU. „I ČR byla oslovena s žádostí, zda by alespoň část těchto dětí nepřijala, ale staví se k tomu odmítavě,“ dodává Antošová. 

Další videa
Články odjinud