Hamáček připravil nová pravidla pro stav nebezpečí. Víme, jak chce změnit ústavní zákon
Ministerstvo vnitra plánuje upravit rozdíly mezi stavem nouzovým a stavem nebezpečí. Právě stav nebezpečí chce vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) podle návrhu, ke kterému Blesk Zprávy získaly podklady, ukotvit v ústavním zákoně o bezpečnosti. Vláda by ho mohla vyhlašovat, pokud by situace nebyla natolik vážná, a tudíž by nebylo potřeba vyhlásit nouzový stav. Novela by ale měla obsahovat i rychlejší projednávání vládních návrhů v nouzovém stavu či pravomoce pro odklad voleb. Podrobnosti šéf vnitra představí v pondělí.
Nejasnosti v tom, kdo má pravomoci uvolňovat a zavádět opatření bránící šíření koronaviru, jako je třeba zavírání obchodů a restaurací, vedly vládu k tomu, že bude potřeba změnit zákon. Rozšířit pravomoci pro sebe navrhoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) kvůli tomu, že Sněmovna nepovolila prodloužit nouzový stav.
Na Vojtěchově návrhu se ale tenkrát ministři nedomluvili a otěže přebíral ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví bylo na vládě přerušeno, vnitro připraví do čtvrtka návrh dalšího postupu formou novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR,“ uvedl k tomu Hamáček.
Ve zmíněný čtvrtek, tedy 7. května, vláda dala Hamáčkovi za úkol připravit návrhy změn právních předpisů, které by upravovaly právě opatření využitelná ke zvládání epidemií.
Jak Hamáček řekl, tak i udělal. Navrhovat bude nový ústavní zákon. Podrobnosti má představit v pondělí, ale zdroj Blesk Zpráv poskytl informace o podobě návrhu už nyní.
Hamáčkův resort navrhuje v první řadě zakotvit na ústavní úrovni stav nebezpečí. Stav nebezpečí by měl být mírnější než nouzový stav. Vyhlašoval by se v případech, kdy by ohrožení nebylo tak rozsáhlé či intenzivní. Pokud by ohrožení dosáhlo značného rozsahu, vyhlásil by se nouzový stav.
Rozdíl ve stávkování i rychlejší jednání parlamentu
Vyhlásit „nový“ stav nebezpečí by mohla vláda, a to na celém území státu nebo jeho části. V současnosti je stav nebezpečí zakotvený k krizovém zákoně a vyhlásit ho může jen hejtman pro svůj kraj.
Dalším rozdílem mezi stavem nebezpečí, vyhlášeným vládou, a nouzovým stavem je to, jaká práva a svobody by se daly omezovat. Při vyhlášeném stavu nebezpečí by se mohlo zasahovat do práva na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí, do vlastnického práva, do svobody pohybu, shromažďování, práva podnikat a do práva nevykonávat nucené práce nebo služby. Při vyhlášení nouzového stavu by se pak přidalo i možné omezení práva na stávku.
Hamáček se v návrhu zaměřil také na to, jak rychle budou poslanci a senátoři v kritických dobách projednávat vládní návrhy. Teď může vláda požadovat, aby Sněmovna projednala vládní návrhy do 72 hodin a Senát do 24 hodin. To ale pouze v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Vnitro navrhuje, aby o to vláda mohla požádat i v době nouzového stavu.
V návrhu zákona by měla být podle zdroje Blesk Zpráv i úprava prodloužení volebního období a odkladu konání voleb. To je reakcí na zmatek, který vznikl, když vláda neprávem rozhodla o odkladu senátních voleb na Teplicku. Ústřední krizový štáb by měl být pracovním orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost země a měl by být taktéž v ústavním zákoně zakotvený.
Novela ústavního zákona si pak automaticky vyžádá i změny v krizovém zákoně a také třeba v zákoně o veřejném zdraví. O případných změnách se bude s příslušnými ministerstvy jednat v úterý.
Pravo a delani kdo co chce je rozdil mel bys pohopit