Úterý 27. července 2021
Svátek slaví Věroslav, zítra Viktor
Oblačno 27°C

Pirk porazil koronavirus: Vyděsili jsme seniory. Je třeba chránit obézní i kuřáky

Autor: kso - 
3. května 2020
21:45

Kardiochirurg Jan Pirk (71) překonal nemoc covid-19. Po zotavení se prý cítí báječně. V rozhovoru pro ČT24 se vyjádřil k uvolňování opatření v Česku a reagoval i na dotazy ohledně toho, zda z jeho pohledu pandemii příliš zlehčoval - Pirk uvedl, že mnohem náročnější pro něj bylo podstoupit klasickou chřipku s horečkami čtyřicet stupňů. Profesor míní, že je nutné nyní ochránit především diabetiky, obézní lidi a kuřáky.

Pirka donutila koronavirová epidemie změnit pracovní režim. „Musíme stále dodržovat - až do dnešního večera, od zítřka už to bude jinak - hygienická nařízení, že se týmy (lékařů) nesměly setkávat. To zaplať pánbůh zítřkem končí a začneme pracovat už víceméně normálně,“ řekl v rozhovoru pro Interviev ČT24.

„Běhám, ale hlavně jezdím na kole, protože se blíží první cyklistický závod horských kol, takže teď hlavně jezdím, protože běhy jsou zatím zakázány,“ odpověděl na otázku, zda se věnuje sportu jako dříve. Cyklistické závody se za určitých podmínek konat mohou. Běhá prý bez roušky: „Nevím, proč bych v lese, kde jsem úplně sám, měl roušku,“ řekl. Pirk dodal, že si myslí, že sportovat v roušce není zdravé, protože člověk částečně dýchá vydýchaný vzduch. 

Na dotaz, zda má po prodělané nemoci protilátky, odpověděl, že mohou vymizet. „Ty protilátky nejsou taková modla, jak se všude vydává. Dlouhodobá imunita je daná, pokud se to zakotví v lymfocytech, které dělají dlouhodobou, možná i doživotní imunitu,“ uvedl. 

Chřipka u něj měla horší průběh než covid-19

Pirk dříve přirovnával koronavirové onemocnění k chřipce a jeho závažnost zlehčoval. „Stále bych řekl, že to je chřipka. Je to virus té skupiny, ale nikdy jsme se s ním zatím nesetkali. Jsou určitá podezření, že je to dokonce uměle udělaný virus,“ řekl s tím, že tento názor nesdílí.

„Já jsem prodělal před třemi lety takovou tu normální chřipku, která byla stokrát těžší, kdy jsem měl čtyřicítky horečky. Dokonce na některé epizody z té doby si vůbec nepamatuji,“ uvedl. Průběh chřipky se prý s průběhem nemoci covid-19 nedal vůbec srovnávat. 

Rizikové pacienty je třeba chránit

Chřipku původně lékaři diagnostikovali i taxikáři, jehož průběh covidu-19 byl nesmírně těžký, a dokonce jako první člověk v Česku dostal lék remdesivir.

„V té době jsme nevěděli, že on je ukázkový příklad rizikového pacienta. Já nevím, jestli je kuřák, jestli je diabetik, ale dneska už víme, že skutečně je potřeba chránit tu rizikovou skupinu, kam patří obézní, kuřáci, diabetici, lidé s plicními onemocněními a lidé se sníženou imunitou,“ poznamenal Pirk.

„U těch ostatních to skutečně je chřipka. Skutečně zajímavé je, že u malých dětí, pokud nemají nějaké jiné onemocnění, to proběhne zcela bezpříznakově.“ Ve Velké Británii jsou však nové případy neznámé nákazy, která postihuje právě děti. Syndrom může souviset právě s nemocí covid-19. Pirk uvedl, že už jenom jako obranu proti onemocnění není dobré z takových informací být ve stresu.

Osm proti jedenácti

Jedenáct známých lékařů, mezi nimiž byl i Jan Pirk, vyzvalo vládu k rychlejšímu uvolňování bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru. Proti této skupině se postavilo osm odborníků, virologů a epidemiologů. Jejich hlavní kritikou bylo, že se „jedenáctka“ ve virech nevyzná tak, jako oni, a její názor označili za „spíše politický, než odborný“.

„Máme další schůzky a já jsem přesvědčený o tom, že o tom budeme diskutovat. To nebyl jeden výkřik nás jedenácti. Hlavním naším cílem bylo populaci uklidnit a ukázat, že to naše snažení by se mělo především obrátit na domovy důchodců, na místa, kde jsou lidé skutečně ohroženi,“ uvedl.

Vystrašili jsme dva miliony seniorů, míní Pirk

Pokračoval s názorem, že pro důchodce není dobré, aby byli zavřeni v izolaci a setkávali se jen dvakrát denně s pracovníky. Takový člověk podle jeho slov strádá a může zemřít. Je prý důležité, abychom na takové lidi obrátili svou pozornost.

„My jsme vystrašili dva miliony seniorů, ale dneska víme, že kalendářní věk není rozhodující,“ míní Pirk. „Rozhodující je ten biologický věk. Padesátník může být biologicky starší, než nějaký osmdesátník. A to by si měla ta populace uvědomit. Senior sám o sobě není rizikovým faktorem.“ Dodal, že v IKEMu plánuje ještě dlouho zůstat. „Kliniku jsem předal svým žákům a myslím si, že to vedou dobře.“

Uvolňování opatření a návrat k normálu

Na otázku, zda mu jsou jasné kroky vlády ohledně uvolňování bezpečnostních opatření, odpověděl, že ne. „Já třeba nevím, když půjdu na to pivo na zahrádku, jestli v té hospodě můžu na záchod,“ řekl Pirk. Připomněl ale, že je lidské mýlit se a že chaotické kroky vlády svým způsobem chápe. 

Počet lidí, kteří navštívili za březen urgentní příjem IKEMu, klesl podle Pirkových slov téměř na polovinu. „Je řada lidí, kteří se báli se srdečními problémy jít k lékaři, aby nedostali, jak já říkám, Čínskou chřipku,“ řekl. IKEM se začíná otevírat, každému nově příchozímu pacientovi musí být změřena teplota. Ti, kteří jdou na operaci, jsou testováni na koronavirus. Zatím se prý nestalo, že by byl pacient pozitivní. 

Naše zdravotnictví není tak špatné

Pirk také poděkoval lidem, kteří první linii posílali dárky. Konkrétní finanční odměna lékařů podle něj záleží na vedení každé nemocnice. Faktorem by mělo být to, jaký byl na každou nemocnici vyvíjen nátlak. Do IKEMu se pacienti s koronavirovou infekcí nevozili. 

Koronavirová pandemie prý ukázala, jak silný je náš zdravotnický systém. „Já si myslím, že tato lekce ukázala, že naše zdravotnictví vůbec není tak špatné, jak se o něm říká, a řekl bych, že je mnohem lepší než v některých zemích, které jsou nám dávány za vzor. Myslím si, že zdravotnictví to v převážné většině pořádně dělají srdcem, že to dělají rádi a že ta zdravotnická péče u nás je mnohem dostupnější, než v některých jiných zemích,“ vyjádřil se. 

Vzpomínka na Milana Šamánka

Před několika dny zemřel spoluzakladatel a dlouholetý vedoucí dětského kardiocentra v nemocnici v pražském Motole Milan Šamánek, který byl mimo jiné Pirkovým pacientem.

„Já jsem Milana znal někdy od sedmdesátých let, takže jsem ho znal padesát let. Milan byl jeden z nejúžasnějších lidí, se kterými jsem se kdy setkal. On už za minulého režimu dokázal zřídit to centrum, které založil, a mimochodem to bylo první dětské specializované kardiocentrum na světě. Od Milana se to naučil celý svět,“ vzpomínal.

„Byl šarmantní, měl krásné modré oči, byla s ním velká legrace a byl společenský člověk. Dokázal tady dělat úžasnou práci a přitom dělal úžasné výzkumy. Miloval moravské bílé víno, pro které také hodně dělal. On třeba vyhrál ve Francii nejlepší publikaci o víně.“ 

„Neváhal jsem,“ řekl v odpovědi na otázku, zda pro něj bylo těžké operovat blízkého člověka. „Bylo to o Vánocích, kdy mi zavolali z fakultní nemocnice na Karlově náměstí, že pan Šamánek prodělal infarkt a vyžaduje urgentní operaci a že chce, abych ho operoval já.“

PPP150W ( 4. května 2020 16:11 )

A jak to máte s politiky? Nebo třeba s prezidentem? Tam vám vysoký věk nevadí?

PPP150W ( 4. května 2020 16:08 )

No tak hlavně, že jste si nechal otevřená zadní vrátka a nenapsal, že u vás skončil jako lékař. Říká se tomu pokrytectví.

PPP150W ( 4. května 2020 16:06 )

Jak víte co kde chytil, že to s takovou jistotou tvrdíte? Pirk je špičkový lékař a těch není ani zdaleka tolik, kolik si myslíte. Hodně jich totiž odešlo do zahraničí, kde pracují za nesrovnatelně vyšší plat. A vzhledem k vašemu tvrzení, že pomohl i vám, je vaše doporučení absurdní.

frantacizek ( 4. května 2020 12:04 )

Kdyby tě to zajímalo: Healthy Lifestyle and Life Expectancy Free of Cancer, Cardiovascular Disease, and Type 2 Diabetes: Prospective Cohort Study. British Medical Journal. Je to tam nějaká 360 strana tuším, pamatuji si to číslo podle úhlu v matematice.

Pač i pro ty dnešní juniory není ještě zdaleka pozdě. Podle té studie stačí přehodnotit své návyky a začít žít podle uvedených faktorů od středního věku.

frantacizek ( 4. května 2020 12:03 )

Bozi Milda - k mému příspěvku níže ještě. Mně jde tady o prevenci, kterou by měla konat média, ty rizikové skupiny se nám mohou rozšířit i na mladou generaci a zase všichni budou v šoku, přitom u chřipky je to běžné + ty rizikové faktory u korony známe a mladí se jim blíží už delší dobu, upozorňuji na to už déle, ještě v bývalé profesi. Nyní už tady máme vir, který nás k tomu zamyslet se nad tím vážně jistě donutí..

Bylo by fajn, kdyby media přetiskovala odborné články ze zahraničních magazínů typu, co jsem četl v British medical Journal. Jmenovalo se to Zdravý životní styl a délka života bez rakoviny, kardiovaskulárních chorob a diabetu 2. typu: Prospektivní kohortová studie. Ta studie zahrnuje tak velký počet lidí, že ji činí docela přesvědčivou. Akorát nezohledňuje, jestli třeba vysoká spotřeba alkoholu nesouvisí s nízkým sociálním statusem, a to má docela zásadní vliv na očekávanou délku života a samotné riziko jakéhokoliv onemocnění. Na druhou stranu, jak chcete provést dvojitě slepou studii životního stylu, jedině tímhle typem kohortové studie.
Tady tahle studie ale v obecné rovině doporučení nahrazuje právě třeba ten náš výpadek v měření funkčního věku. V rámci té studie bylo predikováno pět různých proměnných, které snižují riziko nemoci u člověka ve věku 70 let: kouření (všichni bychom mysleli zásadní faktor! ), BMI člověka, nějaká sportovní aktivita, abusus alkoholu a strava. A tady ten zásadní moment - takto byli sledováni lidé od 50 let věku. Čili longitudiální studie. Jedinci, kteří se snažili žít podle těchto vymezených faktorů, mohli očekávat dalších 34,4 let bez onemocnění, zatímco ti, kteří tyto proměnné nevzali v potaz, se mohli dočkat pouze 23,7 let bez onemocnění. A teď zásadní záležitost - byť kouření ovlivňuje významně vznik některých onemocnění, pouze souběh všech těchto faktorů přispívá v tom, aby člověk zůstal zdravý i v období raného, pravého stáří, čili nelze vynechat jen kouření.
Kdyby tě to zajímalo: Healthy Lifestyle and Life Exp

Zobrazit celou diskusi
Další videa