Češi se bojí, že budou živořit, ukázal průzkum! Sociolog promluvil o nejohroženějších skupinách
Sotva tisícinu milimetru mrňavý virus převrátil naše životy naruby. Bojíme se o zdraví, ale i ztráty příjmů. Každý dvacátý Čech v průzkumu PAQ Research uvedl, že v posledních březnových týdnech už o práci přišel. Každá druhá domácnost pak už pocítila nižší příjmy. Co vše průzkum ukázal, to pro Blesk vysvětlil sociolog Daniel Prokop.
Zhoršila se nějak životní situace lidí při druhé vlně vašeho průzkumu, tedy od 18. března do 1. dubna, oproti první vlně dva týdny předtím, kdy mimořádná opatření teprve začala nabíhat?
Oproti době před epidemií došlo u asi poloviny domácností k jisté redukci příjmů. U zhruba šestiny domácností je to přitom výpadek zásadní – na polovinu či méně. Jsou to domácnosti OSVČ, které přišly o práci, zaměstnanců, kterým byl nějak zkrácen úvazek či mzda, chudší lidé, kteří pracovali na dohodu či nějak načerno.
Takže domácnosti musejí přijímat úsporná opatření…
Často se snaží šetřit – asi 40 procent z nich – na věcech jako oblečení, vybavení domácnosti a dalším, co nutně nepotřebujete. Ale asi čtvrtina i na potravinách. Takže myslím, že i kdyby se obchody otevřely, jisté dopady na ekonomiku zůstanou kvůli snížení spotřeby. Druhý problém – a ten bychom měli řešit hned – je, že asi 14 % domácností zvažuje nějaké radikálnější řešení. Buď půjčky nebo prodej majetku nebo shání levnější bydlení.
Ztráta práce se nejčastěji týkala lidí s nižším vzděláním. Není to ale paradoxní? Neměli by se spíš bát vysokoškoláci, kteří jsou pro zaměstnavatele dražší?
No, ono se jich to také může brzy dotknout. Řada českých firem ve službách, které ta krize postihla druhotně – ne že byly zavřené, ale že začali šetřit jejich klienti – bude chtít propouštět. V Česku jsou obrovské náklady práce – daně, sociální a zdravotní odvody. Náklady zaměstnavatelů jsou dvojnásobné proti tomu, co dostanete jako čistou výplatu. Pro řadu menších a středních firem je to při výpadku tržeb neudržitelné.
Samoživitelek se zase nejvíce týkala redukce pracovní doby či úvazku, ale nejméně přicházely o práci. Je to dáno jejich »statutem«, tedy že by je z práce vyhodil jen nelida?
No může to být i tak, že je zaměstnavatel nemusí propustit, protože ony kvůli zavření škol musejí odejít na ošetřovné a starat se o děti. Tím ten náklad načas převezme stát. Ale má problém. To ošetřovné činí 60 až 80 % tzv. vyměřovacího základu. Příjmy samoživitelek jsou ale malé. Část z nich třeba nepracovala celý ten poslední rok nebo nějak na částečné úvazky či dohody. Takže můžou na tom ošetřovném dostat dost málo, některé třeba 250 až 300 korun na den.
Více než třetina domácností má úspory na půl roku a více, což není špatné. O jaký typ domácností se jedná?
Kromě výše příjmů to hodně závisí na tom, zda máte děti a zda máte vlastní bydlení se splacenou hypotékou. Tedy na výši výdajů, které vám ty úspory musí pokrýt. Z toho vyplývá, kdo jsou ty domácnosti, které takové úspory mají. Jedna skupina jsou vysokoškoláci a kvalifikovaní pracovníci ze střední vyšší třídy. Ale patří sem i část starších lidí, kteří už žijí bez dětí a mají splacený byt. Zajímavé je, že takové úspory má asi 40 % OSVČ a hodně lidí pracujících v IT, ve financích a podobně.
Naopak 12 procentům lidí vydrží úspory méně než týden. Asi nejde jen o ty, co hýřili a nemysleli na horší časy, viďte?
No, řekla nám to zhruba čtvrtina samoživitelek a lidí se základním vzděláním a ještě rodiny se třemi a více dětmi… Taky to platí pro část důchodců – jejich úspory se dost liší podle toho, zda žijí v drahém nájmu, nebo mají svoje bydlení. Každopádně to nejsou jen nějací nemakačenkové a hýřilové. Když máte vysoké výdaje za bydlení a děti, tak si z malého příjmu neuspoříte a zároveň vás ty výdaje při výpadku příjmu doženou a nemáte kde šetřit.
Hrozí v současné situaci výrazné zchudnutí české společnosti, nebo jde jen o dočasné uskrovnění?
To má spoustu vstupů – to, jak se povedou ta opatření, jak dlouho bude trvat zmražení ekonomiky, jak se to projeví do fungování mezinárodního obchodu a EU, na jejímž obchodu jsme závislí. Bude to výzva, ale snad se to dá zvládnout.
Jaké další negativní jevy jdou ruku v ruce se zhoršenou ekonomickou situací?
Určitě vyšší stres – to také zkoumáme. V krizích také často narůstají rodinné problémy a rozvodovost. Plus se bojím ještě jedné věci. Že teď investujeme desítky miliard – což je dobře. Ale že je pak budeme šetřit na špatných místech. Ale je to i příležitost – na každé krizi se dá postavit systém, který je efektivnější a pomáhá lidem včas, a tím šetří.
Každý dvacátý na dlažbě
Dopady koronavirové pandemie zkoumal i portál Ušetřeno.cz. Také podle něj 5 procent z 1837 účastníků průzkumu přišlo o práci a 63 procent přiznalo, že situace má vliv na domácí rozpočet. Z domova pracuje 26 procent dotázaných, 22 procent pak má nyní zkrácený úvazek. Pětina drobných podnikatelů uvedla, že přicházejí o zakázky. Neplacené volno si muselo vzít 9 procent a dovolenou 8 procent ze zaměstnanců firem, které byly nuceny zastavit provoz. Každý desátý z průzkumu pak musel zůstat po uzavření škol a školek s dětmi doma.
Tak se budeme muset všichni uskrovnit. Buď zdraví nebo peníze.