Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připustil, že mimořádné dodávky antibiotik se nedaří dostat do všech lékáren. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že zdravotní pojišťovny budou moci od května hradit další antibiotika dovezená z ciziny, kterých by měly dorazit tisíce až desetitisíce balení. Lékáren je v ČR zhruba 2500, lékárníci uvádějí, že často na týden mají k dispozici jen jednotky balení.

„Doufám, že se nám podaří léky dodat - ale je to samozřejmě věc, kterou musí zajistit distributoři - do co největšího množství lékáren. Byť se nedaří je dodat do úplně všech lékáren,“ uvedl na tiskové konferenci Válek.

Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že půjde o penicilin ve formě tablet a amoxicilin v suspenzi. Za výpadky stojí podle ministerstva i výrobců léčiv kombinace více faktorů včetně výpadků výroby a vyšší nemocnost. Ve srovnatelném prvním čtvrtletí loňského roku podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bylo do ČR dodáno asi 2,3 milionu balení antibiotik. Ministr v únoru řekl, že spotřeba v prvních pěti týdnech letošního roku narostla o 47 procent u tabletových antibiotik a téměř o 140 procent u antibiotik ve formě sirupů.

„Nemáme žádný nástroj, jak výrobce donutit navýšit výrobu a dodat nám léky,“ uvedl Válek. Podle něj je třeba situaci řešit na úrovni celé EU, například zjednodušit dovoz léků z třetích zemí.

Tři roky od vyhlášení pandemie covidu-19 a navzdory více než 200.000 souvisejících úmrtí v Británii se zde 59 procent lidí domnívá, že politici neberou hrozbu budoucích pandemií vážně. Informoval o tom list Independent s odkazem na průzkum, podle něhož si britská veřejnost velmi přeje, aby se v rámci přípravy na další podobnou událost přijímala větší opatření na domácí i mezinárodní úrovni.

Vlády na celém světě by měly více investovat do schopnosti vlastního zdravotnického systému reagovat na budoucí epidemie, myslí si více než tři čtvrtiny z 2078 dotázaných. Podle průzkumu, který provedla společnost YouGov, si také 72 procent lidí myslí, že by politici měli více spolupracovat s ostatními vládami, aby zabránili šíření nemocí po světě.

Tři z pěti Britů se domnívají, že bohatší vlády by se měly více podílet na sdílení přístupu k vakcínám během mimořádných situací se zeměmi s nízkými a středními příjmy. Více než polovina dotázaných si myslí, že bohatší vlády by měly více podporovat tyto země ve vývoji vlastních vakcín, myslí si podle průzkumu zhruba polovina respondentů.

Obavy veřejnosti z potřeby větší politické aktivity při přípravě na další pandemii jsou oprávněné, uvedla zdravotnická analytická organizace Airfinity, která sleduje šíření infekčních nemocí. Podle modelování rizik onemocnění, které společnost provedla, existuje bez silného systému obrany proti pandemiím více než 27procentní šance, že v příštích deseti letech dojde k další pandemii, která bude mít tak smrtící následky jako covid-19.

„Rostoucí světová populace, klimatické změny, větší počet nemocí přenášených ze zvířat na lidi a také zvýšené mezinárodní cestování jsou hlavními důvody, proč nám hrozí, že v příštím desetiletí budeme čelit další pandemii, která bude stejně smrtelná jako covid-19,“ uvedl šéf Airfinity Rasmus Bech Hansen. „Svět musí být připraven a k tomu je nezbytná infrastruktura veřejného zdraví, dohled a globální sdílení dat, aby se zabránilo opakování historie,“ uvedl.

Průzkum byl proveden online v období od 13. března do 14. března 2023. Údaje byly váženy a jsou reprezentativní pro všechny dospělé občany Spojeného království ve věku 18 a více let.

Data o pozitivních testech na covid-19 bude ministerstvo zdravotnictví (MZd) dál denně sbírat a publikovat i po zrušení povinné izolace. Hlášení chce rozšířit i na jiné infekce. Na dotaz ČTK to dnes odpověděl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Vyhláška, která ruší povinnost zůstat sedm dní po pozitivním testu doma, aby nakažený virus nešířil, má být ve Sbírce zákonů zveřejněna ve středu. Změna v izolacích bude platit od čtvrtka 20. dubna.

„Chci, aby denní hlášení pokračovalo, protože je potřeba situaci monitorovat,“ řekl ministr. Není podle něj jasné, jak se bude virus dál vyvíjet, proto je třeba mít potřebná data. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ČTK již dříve řekl, že pokud se hlášení z laboratoří zastaví, pak se budou jen velmi obtížně znovu zavádět. Ústav data pro MZd zpracovává.

Izolace po pozitivním testu na covid by měly skončit 20. dubna. Vyhláška, která ukončí povinnou sedmidenní izolaci po pozitivním testu na covid-19, by měla ve Sbírce zákonů vyjít příští týden ve středu. Platit pak bude od následujícího dne, čtvrtka 20. dubna. Na dotaz ČTK to dnes odpověděl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Lékaři a hygienické stanice nařizovaly automaticky izolaci všem nakaženým, do loňského února i jejich blízkým kontaktům.

Izolaci bude možná dál nařídit individuálně. „Míru individuálního rizika posoudí buď praktický lékař, nebo odborníci krajské hygieny. Mohou nařídit individuální izolaci nebo jiná karanténní opatření jako u jiných infekčních nemocí,“ řekl k tomu novinářům minulý týden ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Vláda podle Válka schválila už několikátý mimořádný dovoz antibiotik. „Principiálně jde o dětské antibiotické sirupy, ale i o práškové formy. Jedná se o desítky tisíc balení,“ řekl. Léky budou běžně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Válek dodal, že vždy byla dostupná nějaká alternativa účinné látky, byť třeba v jiné lékové formě nebo od jiného výrobce.

Do prázdnin chce Válek do Sněmovny předložit změnu zákona o léčivech, která by výrobcům stanovila povinnost držet u léků zásobu ve výši dvouměsíční obvyklé spotřeby. Farmaceutické firmy jsou podle jejich asociací proti takovému řešení, podle nich může vést ke zdražení léků, protože bude třeba platit nové sklady.

Výpadky některých druhů antibiotik v českých lékárnách budou pokračovat do první poloviny května. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by se pak situace měla stabilizovat, protože výrobci urychlí dodávky naplánované na později a další desítky tisíc balení budou přivezeny z ciziny. Ministr to řekl po dnešním jednání vlády.

S výpadky antibiotik a sirupů proti horečce se Česko potýká od loňského podzimu. Hlavním důvodem je podle ministra špatné plánování výrobců, dále vyšší nemocnost nebo výrobní důvody.

„Podařilo se nám zajistit další dodávky léčiv pro letošní sezonu. Dneska jsem už plně přesvědčen, že v první polovině května by se situace měla plně stabilizovat,“ uvedl Válek. Důvody výpadků jsou podle Válka také na straně dodavatelů účinných látek především z asijských zemí. „Především je to chyba výrobců, kteří absolutně špatně odhadli spotřebu,“ dodal.

Zákazníci řetězce Co-op v britském městě Sale nedaleko Manchesteru si mohou nově nechat dovézt nákup robotem. Roboti, kteří dospělému člověku sahají zhruba po kolena a vypadají jako bílé plastové krabice, byli již během pandemie covidu vyzkoušeni ve městech Leeds, Milton Keynes a Northampton. Roboti se pohybují podobně rychle jako lidé, ne více než šest kilometrů za hodinu a dokážou zaznamenat auta, napsal server BBC.

Bývalý britský premiér Boris Johnson uznal, že některá jeho prohlášení před parlamentem k aféře kolem večírků v době covidových uzávěr byla zavádějící. Dodal však, že jednal v dobré víře a odmítl, že by parlamentu lhal úmyslně. Johnson to napsal v 52stránkové obhajobě zaslané imunitnímu výboru parlamentu, který se zabývá Johnsonovým jednáním v aféře známé jako partygate.

„Neexistuje žádný dokument, který by naznačoval, že jsem obdržel varování či doporučení, že nějaká z pořádaných akcí porušuje nebo by mohla porušit pravidla. Naopak důkazy předložené výboru ukazují, že zaměstnanci čísla deset (premiérského sídla, pozn. ČTK) sdíleli mé přesvědčení, že... pravidla jsou dodržována,“ napsal Johnson, který byl premiérem v letech 2019 až 2022 a nyní je řadovým konzervativním poslancem.

Bývalý šéf konzervativců čelí obvinění, že lhal parlamentu, když před poslanci obhajoval sérii večírků pořádaných buď jím samotným, nebo jeho zaměstnanci v době, kdy v Británii platila přísná omezení pro shromažďování lidí kvůli vrcholící pandemii covidu-19.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by lidé při nakažení covidem nemuseli do izolace pravděpodobně již v půlce března. 

„Potřebovali jsme, aby se dostal covid ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Podle mých informací je to otázka desítek dnů. I u chřipky i jiného virového onemocnění může být člověk v izolaci. Tady šlo o to, že to bylo plošné nařízení,“ uvedl v pořadu Partie na CNN Prima.

Nové funkce mobilní aplikace Tečka, která vznikla pro prokazování bezinfekčnosti v době epidemie covidu-19, chce ministerstvo zdravotnictví představit do konce května. Měla by mít informace o absolvovaných očkováních, do budoucna i další. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl při příchodu na dnešní jednání vlády. Loni v srpnu avizoval, že změny budou představeny už na podzim.

„Do konce května vás budeme informovat, co nového Tečka umí. Já bych velmi stál o to, aby mohla minimálně podávat informace občanům o očkování a některé další,“ uvedl Válek. Fungovat by aplikace měla jako elektronický očkovací průkaz, upozorňovala by například na blížící se termín přeočkování.

„Souhlasit s tím musí Úřad pro ochranu osobních údajů, s tím to musí být vždycky vydiskutované a musí to být údaje, které pacient, pokud nechce, tak je nebude dostávat,“ uvedl Válek. Údaje o aplikovaných vakcínách o covidu-19 lékaři evidují elektronicky už od zahájení vakcinace v prosinci 2020, u ostatních vakcín je lékaři musí hlásit od loňského roku.

Aplikace by mohla obsahovat také další zdravotní informace nebo informace, které shromažďuje Státní zdravotní ústav nebo hygienické stanice. Válek dnes jako příklad uvedl informace o kvalitě koupacích vod.

Manželka britského krále Karla III. Camilla onemocněla covidem-19. Prožívá mírné symptomy jako při rýmě a pro tento týden zrušila svůj veřejný program, oznámil podle agentury Reuters Buckinghamský palác.

Camilla měla navštívit baletní školu Elmhurst v Birminghamu a knihovnu v Telfordu v hrabství Shropshire. Příští týden ve středu má po boku krále hostit recepci k příležitosti druhého výročí založení svého internetového knižního klubu The Reading Room.

Palác uvedl, že Camilla „doufá, že se bude cítit dostatečně dobře na to, aby se akce zúčastnila“.

Největší britské letiště Heathrow odbavilo v lednu 5,4 milionu cestujících, což je nejvíce za první měsíc roku od začátku pandemie nemoci covid-19. Je to sice stále méně než v lednu 2020, tedy před zavedením koronavirových omezení, šéf letiště John Holland-Kaye ale řekl, že letiště se vrací ke svým nejlepším výkonům. V lednu 2020 letiště odbavilo šest milionů cestujících, uvedla dnes BBC.

Vláda dnes schválila úhradu prvních 100.000 balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z 500.000 balení, která očekává v lednu a únoru. Předjednaných je 800.000 kusů, řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu.

Při příchodu na jednání uvedl, že jedna krabička stojí řádově o koruny víc než česká balení. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc. Uvedl také, že o možnosti očkovat v lékárnách s lékaři a lékárníky dál jedná.

„Z každé skupiny antibiotik, ve které jich je třeba deset, bude vždycky nějaký lék k dispozici,“ zopakoval Válek. Ministerstvo podle něj léky samo nekupuje, ale jedná s výrobci a distributory, kteří mají na starosti celou Evropu. „Zákon nám umožňuje lék na mimořádný dovoz dostat do České republiky, doplnit ho českým obalem a určit mu ve zkráceném režimu cenu a úhradu pojišťovny,“ dodal. Do budoucna by mohly centrální nákupy léčiv dělat i evropské úřady.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes vyzval lidi, aby neskupovali léky, kterých bylo nebo stále je na trhu nedostatek. Sirupu na horečku pro malé děti se však podle něj do Česka dovezlo dostatečné množství na čtvrt roku.  Důvodů, proč je v současné době nedostatek léků na horečku nebo antibiotik, je podle něho víc a vzájemně se posilují. Lidé jsou podle Válka více nemocní, protože epidemie respiračních nemocí je po dvou letech protiepidemických opatření kvůli covidu-19 výrazně silnější. Problémem je podle něj také plánování výroby léků ze strany výrobců. „Výrobci plánovali výrobu na rok 2022 na jaře 2021,“ řekl Válek. Prodloužily se podle něj i dodací lhůty. „Co se z Číny vozilo během 14 dní, to se teď vozí během čtyř měsíců,“ doplnil ministr.

Britská vládní Konzervativní strana vyloučila z parlamentního klubu poslance Andrewa Bridgena kvůli jeho opakované kritice očkování proti covidu-19. Vyloučení dnes jménem strany oznámil poslanec Simon Hart, který dohlíží na stranickou disciplínu. Informovala o tom britská média.

Bridgen v minulosti například uvedl, že vakcíny proti covidu-19 vážně poškozují lidské zdraví a jsou „největším zločinem proti lidskosti od holocaustu“.

„Andrew Bridgen překročil hranici a způsobil tím velké pohoršení,“ uvedl Hart. „Dezinformace o vakcíně způsobují škody a stojí životy,“ dodal Hart a upřesnil, že rozhodnutí platí okamžitě až do konce formálního vyšetřování. Bridgen zůstane nezařazeným členem parlamentu.

U prehistorického kamenného kruhu Stonehenge se dnes ráno sešel nebývalý počet lidí, aby tam oslavili zimní slunovrat, napsal server listu The Guardian. U megalitického monumentu sledovali východ slunce, které se nad obzorem v jižní Anglii objevilo po osmé ráno místního času (po 09:00 SEČ). Při loňském prosincovém slunovratu panovaly v souvislosti s covidem-19 ještě hluboké obavy, lidé byli požádáni, aby si udělali test, nosili roušky a dodržovali společenské odstupy. Letos se podle deníku vše zdálo „o něco svobodnější“.

Odhadem až 100.000 zdravotních sester a souvisejícího personálu ve státních zdravotnických zařízeních v Británii stávkuje za zvýšení platů. Je to první takový protest za 106 let existence jejich odborové organizace. Dosavadní vyjednávání se státními úřady se změnilo v hořký spor, protože vláda zatím nehodlá požadavky zdravotníků vyslyšet a považuje je za přehnané, informují britská média.

Nemocnice a další státní zdravotnická zařízení, kde byla situace kvůli personálním problémům a pandemii covidu-19 už tak svízelná, ve vypjatém předvánočním období čelí dalšímu tlaku. Stávka začala v 08:00 místního času (09:00 SEČ) a trvat má do 20:00 místního času (21:00 SEČ). Další takovou celodenní stávku chtějí odboráři uspořádat ještě 20. prosince. 

 V Británii od letošního září zemřelo 16 dětí do 15 let po nákaze streptokokem ze skupiny A. Úmrtí podle britských médií vzbudila velké obavy mezi rodiči malých dětí, britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) ale sdělila, že nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o nějaký nový nebezpečnější kmen bakterie. Streptokok zpravidla způsobuje jen mírné obtíže, jako jsou bolesti v krku či vyrážka, je také původcem spály a spálové angíny.

Podle odborníků je pravděpodobné, že vyšší počet případů souvisí se sníženou imunitou dětí po pandemii covidu-19.

Na 20 lidí zřejmě loni zemřelo v Británii kvůli chybě laboratoře, která v téměř 40 000 případů testy na přítomnost koronaviru nesprávně vyhodnotila jako negativní. O odhadu britských zdravotních úřadů dnes informují agentury DPA a Reuters.

Laboratoř ve městě Wolverhampton mezi 2. zářím a 12. říjnem loňského roku špatně vyhodnotila kolem 39 000 testů. Lidé, kterých se to týkalo, tak nemuseli do izolace, nebo ji mohli ukončit a vrátit se do normálního života, i když ještě mohli být nakažliví. Kvůli tomu se podle odhadů zdravotních úřadů koronavirem nakazilo 55 000 lidí navíc, z nichž 680 skončilo v nemocnici a 20 zemřelo.

Podle úřadů za vše může lidská chyba. Laboratoř měla totiž nesprávně nastavenou úroveň, od jejíhož překročení test vyhodnocovala jako pozitivní.

Ministerstvo zdravotnictví začne od středy ve statistikách ke koronaviru započítávat do potvrzených případů i podezření na opakovanou nákazu, tedy suspektní reinfekce. Dosud byly mezi potvrzené případy započítávány pouze primoinfekce, tedy první infekce covid-19 u dané osoby, a reinfekce vykazovalo ministerstvo zvlášť.

Změnu úřad avizuje na svých webových stránkách ke covidu. Podle nich nyní statistiky evidují od začátku epidemie v Česku předloni v březnu téměř 4,2 milionu potvrzených případů a přes 360 000 suspektních reinfekcí.

„Změna se dotkne i dalších ukazatelů, které jsou závislé na počtu pozitivních. Tato změna se projeví na webu i v otevřených datových sadách, a to i zpětně v historických datech,“ uvedlo ministerstvo.

Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského velvyslance v Londýně kvůli napadení reportéra stanice BBC. Informaci britských médií potvrdil ministr zahraničí James Cleverly, který se dnes účastní ministerské schůzky NATO v Bukurešti. Čínská policie o víkendu zbila a zadržela novináře Eda Lawrence, který informoval o protestech v Šanghaji.

Cleverly předvolal velvyslance Čeng Ce-kuanga a chce po něm vysvětlení incidentu. „Je nadmíru důležité, abychom chránili svobodu médií. Je to něco, co je jádrem britského sytému hodnot a je podstatné, aby novináři mohli svou práci dělat aniž by je někdo obtěžoval a aniž by měli strach z útoku,“ řekl v Bukurešti britský ministr.

Londýnský holič Tarek Namouz čelí obvinění, že poslal až 25.000 liber (asi 710.000 korun) svému známému z teroristické organizace Islámský stát (IS) na nákup zbraní a výbušnin. Peníze vzal podle obžaloby mimo jiné z vládních kompenzací pro podnikatele v době pandemie covidu-19. Holič u soudu vinu odmítl.

Třiačtyřicetiletý Namouz podle žalobce Johna McGuinesse „pravidelně posílal peníze z Británie do Sýrie za účelem podpory terorismu“. On a jeho přítel v konverzacích na WhatsAppu hovořili o nákupu odstřelovacích pušek, útočných pušek typu kalašnikov, o veřejných popravách a o vraždách „nevěřících“, píše list The Guardian s odvoláním na soudní slyšení.

Čekací doby na plánované operace se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka po omezení péče kvůli covidu už podařilo dostat na předcovidovou délku.

Očkování proti koronaviru snižuje riziko postcovidového syndromu. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který při podzimní očkovací kampani proti covidu-19 navštívil Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK).

"Očkovat by se měli především lidé z rizikových skupin, je to cesta, jak se mohou chránit proti závažnému průběhu onemocnění a následným možným komplikacím, které je potom nutné v některých případech i dlouhodobě řešit v podobných centrech. Ideální je kombinace očkování a potom prodělaná nemoc. Ukazuje se, že u všech, co se nechali očkovat první druhou dávkou, se výrazně snížilo riziko postcovidového syndromu," řekl Válek.

Nemoc covid-19 by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohla být vyškrtnuta ze seznamu nemocí, u kterých je povinná izolace. Ministr dnes v Brně na dotaz novinářů řekl, že si dokáže představit, že by se to stalo v první polovině příštího roku. Dodal ale, že doporučení musejí dát odborníci. Válek dnes v Brně vystoupil na sjezdu České lékařské komory.

„To není něco, co rozhoduje politik, to je věc odborná. Máme tady Národní institut pro zvládání pandemií, který by měl dát jasné doporučení. Ve chvíli, kdy to doporučení zazní, vypadne covid z těchto onemocnění,“ uvedl ministr.

Dokáže si představit, že by se to stalo v první půlce příštího roku. Předpokladem ale podle něj bude to, že nyní převažující varianta koronaviru omikron nebude dál mutovat a nynější submutace se projeví jako slabé. „Osobně bych byl rád, aby to bylo co nejdříve,“ uvedl Válek.