Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky
V Česku přibylo za čtvrtek 94 potvrzených případů nákazy covidem-19 včetně reinfekcí. V nemocnicích je podle údajů ministerstva zdravotnictví 141 lidí, z toho 8 na jednotkách intenzivní péče. Celosvětová pandemie covidu-19 už není zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem. Podle agentury Reuters o tom dnes rozhodla Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejvyšší stupeň pandemické pohotovosti platil od 30. ledna 2020. Blesk Zprávy sledovaly dění více než tři roky v online přenosu online.
- Aktuální přehledy počtu nakažených, vykázaných očkování i provedených testů zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví ZDE.
- Virus SARS-CoV-2 způsobující nemoc covid-19 se dál šíří světem. Vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečkou, kašlem, problémy s dýcháním) i řadou dalších. Obavy pak panují z nových mutací koronaviru. Aktuální počet nakažených a mrtvých můžete sledovat zde.
- Podívejte se na údaje o vývoji pandemie v ČR.
Adam Vojtěch
Alena Schillerová - covid
Andrej Babiš - covid
Česká republika
Francie
Itálie
Izrael
Karel Havlíček
Miloš Zeman
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko
USA
Velká Británie
Vlastimil Válek
Více než čtvrtina lidí, konkrétně 27 procent, si v cestovním pojištění před cestou do zahraničí nepřipojišťuje riziko nemoci covid-19. Velké množství lidí také podceňuje pojistné limity a spokojí se s nejlevnější variantou pojištění. Vyplývá to z dat, která získal pojišťovací srovnávač Rixo.cz mezi 10 000 klienty, kteří si přes něj sjednali cestovní pojištění.
V Česku za sobotu přibylo 237 případů covidu. V nemocnicích je 100 osob.
V Česku za pátek přibylo 771 případů covidu, v nemocnicích je 115 osob. Epidemie tak opět mírně zrychluje.
Na hygienických stanicích by mělo být od počátku července zrušeno 40 služebních a 13 pracovních míst. Na některých stanicích, například ve Středočeském nebo Moravskoslezském kraji, souvisí úbytek míst mimo jiné se zrušením agendy Chytré karantény, které byla vytvořena za účelem zvládání epidemie covid-19.
Téměř každý pátý z dospělých Američanů, kteří uvádějí, že prodělali nákazu koronavirem SARS-CoV-2, aktuálně pociťuje vleklé zdravotní komplikace spadající pod dlouhý covid. Uvádí to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na základě červnového průzkumu provedeného americkým úřadem pro sčítání lidu. Nově zveřejněné údaje naznačují, že mnohaměsíční problémy navazující na covid-19 mají v USA desítky milionů lidí.
Výsledky průzkumu podporují dřívější zjištění vědců, která nasvědčují tomu, že dlouhodobé komplikace jsou poměrně běžným vyústěním nákazy koronavirem, který se po celém světě šíří od začátku roku 2020. Od té doby se infekce potvrdila u více než 500 milionů lidí a každý den přibývají statisíce dalších případů.
Odhaduje se, že trvalejší následky infekce se dostavují u desetiny, ale možná i více než třetiny nakažených. Long covid (dlouhý covid), jehož příčiny stále nejsou objasněné, přitom podle expertů může mít různě závažné projevy, od relativně mírných symptomů až po ty zcela paralyzující. S postcovidovým syndromem jsou spojovány desítky různých příznaků, od kognitivních problémů přes potíže s dýcháním a kardiovaskulární efekty až po extrémní únavu či bolest kloubů.
Podle CDC tak příznaky dlouhého covidu aktuálně zažívá každý třináctý dospělý Američan. Diagnóza je údajně častější u lidí středního věku než u seniorů a také u žen. „Dlouhý covid má momentálně téměř třikrát více dospělých ve věku 50 až 59 let než těch ve věku 80 let a vyšším,“ píše CDC.
Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů bylo dosaženo bez dostupného očkování.
Odborníci vycházeli z epidemických dat po 8. prosinci 2020, kdy byla aplikována vůbec první dávka proticovidové vakcíny. Jejich závěry vyplývají ze srovnání, jak by se počet úmrtí vyvíjel v případě, že by pandemie postupovala dál bez brzdy v podobě očkování. Podle nich by v případě neexistence vakcín za daný rok po nákaze covidem-19 zemřelo odhadem 31,4 milionu lidí. Díky vakcínám se ale 19,8 milionu úmrtí podařilo zabránit, přičemž větší pozitivní efekt pocítili obyvatelé rozvinutých západních zemí. Vzhledem k nerovnému rozdělení vakcín se v bohatších zemích podařilo zabránit 12,2 milionu úmrtí.
Testy v pracovních dnech toho týdne odhalily v ČR denně přes 600 nových případů, přičemž ve čtvrtek překročily 700, pozitivních bylo 757 vzorků. Více pozitivních za jeden den evidovalo ministerstvo zdravotnictví naposledy 9. května. V minulém týdnu bylo denní maximum 458. Počet testů přitom mírně klesá, v uplynulých sedmi dnech jich laboratoře provedly 26 800, týden předtím to bylo asi o 400 víc. Roste tak podíl pozitivních vzorků.
U nejčastějších diagnostických testů, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky nemoci, je pozitivní asi čtvrtina vzorků, před týdnem se tento podíl pohyboval kolem 18 procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, se covid ve čtvrtek prokázal zhruba u 13 procent testovaných, přičemž minulý čtvrtek to bylo necelých pět procent. U preventivních testů stoupl podíl pozitivních v mezitýdenním srovnání ze zhruba jednoho procenta na pět.
V posledních týdnech se nákaza nejvíce šíří v Praze, kde za posledních sedm dní připadá na 100 000 obyvatel 75 nově nakažených. S odstupem pak následují Středočeský a Plzeňský kraj, kde je incidence 38, respektive 35. Naopak nejpříznivější je situace na Vysočině s incidencí 13.
V Česku pandemie covidu opět mírně sílí. Za čtvrtek přibylo 757 případů, v nemocnicích je 120 hopitalizovaných a sedmidenní incidence vystoupala na 31 případů na 100 tisíc obyvatel.
Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám vyvinutým u lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli plně očkováni a nechali si dát i posilovací dávku. Vyplývá to z nového výzkumu lékařské fakulty Harvardovy univerzity, o němž dnes informovala zpravodajská stanice CNN.
Přesto se ale očekává, že dosud poskytované očkování chrání proti vážnému průběhu onemocnění. Výrobci vakcín pracují na nových látkách, které mají vyvolat silnější imunitní odpověď u nových variant koronaviru.
Autor nové studie Dan Barouch sdělil, že se v případě nákaz subvariantami BA.4 a BA.5 prokázala třikrát nižší ochrana protilátkami získanými očkováním a proděláním infekce, než tomu bylo u subvariant BA.1 a BA.2.
„Výsledky naznačují, že tyto nové subvarianty omikronu pravděpodobně způsobí nárůst infekce v dobře proočkované populaci a mezi lidmi s přirozenou imunitou proti BA.1 a BA.2. Přesto je ale pravděpodobné, že imunita získaná očkováním poskytne značnou ochranu proti vážnému onemocnění při nákaze subvariantami BA.4 a BA.5,“ napsal Barouch ve studii, kterou otiskl tento týden odborný časopis New England Journal of Medicine.
Lékaři kritizují elektronický očkovací průkaz, kam mají od letošního ledna povinně evidovat pacientům všechna očkování. Systém je podle nich složitý a zadávání je zdržuje. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se ve Sněmovně chystá pozměňující návrh, který by povinnost odložil. Řekl to na semináři Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podobně lékaři před jeho zavedením kritizovali systém elektronických receptů, který stejně jako elektronické očkovací průkazy spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Z našeho pohledu se sbírá příliš mnoho údajů. Jejich zadávání pak zdržuje,“ řekl Šonka. Nyní je systém navázaný na elektronický recept a lékový záznam. Lékaři jsou ale podle Šonky více spokojení se systémem, do kterého zadávají očkování proti covidu-19, který pro ministerstvo zdravotnictví vytvořil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Podle Šonky by bylo vhodnější, aby převzal i další vakcíny. „V Poslanecké sněmovně je návrh, aby se elektronický očkovací průkaz přesunul do ISIN,“ řekl. ISIN je zkratka pro Informační systém infekčních nemocí, kde se koncentrují zejména data kolem covidu-19. Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek připomněl, že by bylo možné využít i mobilní aplikaci Tečka, kde lidé mají uložené certifikáty o vakcinaci proti koronaviru.
Za středu přibylo v Česku 683 nových případů covidu. Aktuálně hospitalizovaných je 111 osob.
Na podzim bude v Česku potřeba proti covidu-19 přeočkovat asi 2,5 milionu lidí, seniorů a chronicky nemocných, které nákaza může ohrozit na životě. Odborníci se obávají souběhu další vlny koronaviru s chřipkou. Informace dnes zazněly v diskusi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k očkování.
Dobré ráno, za úterý přibylo 605 potvrzených případů nákazy. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 je 105
Ani koronavirus varianty omikron, který se šíří letos, stále není sezonním virem, který by se vracel jen na podzim. Imunita po prodělání i očkování je krátkodobá, bude proto potřeba další přeočkování. V rozhovoru, který dnes ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl biochemik, molekulární biolog a vedoucí Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.
Za pondělí přibylo v ČR 610 nových případů nákazy covidem-19, v nemocnicích je aktuálně 89 lidí.
Více než polovinu případů koronaviru v posledním týdnu tvoří nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) to ukazují data z diskriminačních PCR testů. Lze očekávat, že nárůst počtu nových případů, který začal před třemi týdny, bude dál pokračovat, uvedl SZÚ v tiskové zprávě.
"Dosavadní výsledky testů metodou PCR naznačují razantní nárůst v zastoupení subvariant BA.4 a BA.5 oproti ostatním variantám. Opíráme-li se o data z Evropy a o bohužel chudá sekvenační data, je pravděpodobnější, že za tímto nárůstem je spíše šíření BA.5 než BA.4. V souvislosti s šířením této varianty lze očekávat i další nárůst detekcí pozitivních případů infekce covid-19," uvedla vedoucí národní referenční laboratoře Helena Jiřincová.
Zatímco v týdnu od 6. června tvořily nové varianty zhruba osm procent vzorků, v minulém týdnu šlo o 53 procent. Laboratoře jich metodou diskriminačního PCR vyšetřili 264. Své výsledky porovnávaly s konkrétní mutací L452R, která naznačuje variantu BA.4 nebo BA.5.
Americká farmaceutická společnost Pfizer investuje 90,5 milionu eur (2,2 miliardy Kč) do francouzského výrobce vakcín Valneva, se kterým spolupracuje na vakcíně proti borelióze. Pfizer výměnou za investici získá ve firmě Valneva podíl 8,1 procenta, oznámily dnes firmy. Akcie společnosti Valneva, která pracuje také na vakcíně proti covidu-19, v reakci na oznámení investice prudce zpevnily.
Pfizer získá nové akcie firmy Valneva za cenu 9,49 eura za akcii. Valneva použije zisk z kapitálové investice Pfizeru na další vývoj svého přípravku VLA15 a ve třetím čtvrtletí zahájí třetí fázi studie. Pfizer a Valneva rovněž aktualizovaly podmínky dohody o spolupráci a licenci pro VLA15, kterou oznámily koncem dubna 2020.
Dobré ráno, za neděli v Česku přibylo 67 nových případů covidu-19, hospitalizovaných zůstává 63 osob.
Zájem o očkování v Česku je dál minimální. V sobotu bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví podáno jen 160 dávek. Od začátku očkování jich bylo 17 659 900.
Laboratoře v Česku potvrdily v sobotu 122 nových případů koronaviru. Sedmidenní incidence nepatrně vzrostla, podle údajů ministerstva zdravotnictví je teď 22 případů na 100 tisíc obyvatel. V nemocnicích je s covidem 73 lidí.
Panel expertů amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dnes jednoznačně doporučil ke schválení vakcíny proti covidu-19 pro děti mezi šesti měsíci a pěti lety. Poté, co v pátek dal očkovacím látkám zelenou Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), nestojí podle agentury DPA již nic v cestě tomu, aby mohly být preparáty firem Pfizer/BioNTech a Moderna nabídnuty 18 milionům amerických dětí. Po formálním podpisu šéfky CDC Rochelle Walenské by očkování mohlo začít už 21. června.
Epidemie koronaviru v Česku znovu nepatrně zrychluje. V pátek laboratoře potvrdily 438 nových případů, v nemocnicích je 93 lidí. Sedmidenní incidence vzrostla na 21 na 100 tisíc obyvatel.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dnes povolil začít očkovat děti od šesti měsíců proti covidu-19. Vakcinace přípravky firem Moderna a Pfizer/BioNTech by měla u nejmenších Američanů začít příští týden, oznámil list The Washington Post (WP). FDA rozhodoval na základě názoru nezávislých odborníků, kteří obě vakcíny doporučili ve středu jako vhodné pro malé děti.
"Tak, jako jsme to viděli u starších věkových skupin, i zde očekáváme, že vakcíny ochrání před těžkým průběhem covidu-19 a hospitalizacemi nebo úmrtím," sdělil Robert Califf z FDA. Zahájení vakcinace bude definitivně povoleno, až je schválí také Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), což by mohlo být v sobotu.
Očkovat proti covidu se v posledních sedmi dnech nechalo zhruba 7500 lidí. V mezitýdenním srovnání je to pokles asi o 2400 očkovaných, zpětně se ale mohou čísla ještě zvýšit. Největší zájem je dlouhodobě o posilující dávku. Dokončené očkování proti covidu má v Česku téměř 6,9 milionu lidí, na přeočkování dorazilo 4,2 milionu z nich.
Americký prezident Joe Biden v rozhovoru s agenturou AP uvedl, že Američané jsou velmi deprimovaní po dvou náročných letech poznamenaných pandemií covidu-19, nestabilitou ekonomiky a nyní rostoucími cenami pohonných hmot, které zatěžují rodinné rozpočty.
Hloupé komentáře jako jejich pisatelé!