Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Rakouská metropole chce týdně otestovat na koronavirus statisíce lidí. Pomoci jí k tomu mají kloktací testy, které lidé můžou používat i doma. Podle agentury DPA to dnes uvedlo vedení města s tím, že testy budou pro všechny obyvatele zdarma.

Zatímco při běžném antigenním testu provádí zdravotník výtěr z nosu, u kloktacího stačí odebrat vzorek formou výplachu ústní dutiny i bez přítomnosti zdravotnického personálu. Vzorky jsou pak analyzovány v laboratoři. Podle DPA je takovéto testování v raných stadiích covidu-19 spolehlivější než u antigenních testů.

Pendleři z ČR se budou muset od začátku dubna na rakouských hranicích prokázat negativním testem na covid dvakrát za týden. Nyní stačí jednou.

Rakousko nakonec rozvolňovat nebude, nehodlá ale ani zpřísňovat

Rakouská vláda nepřikročí k dříve ohlášenému uvolňování koronavirových restrikcí, přes zhoršující se epidemickou situaci však opatření nehodlá ani zpřísňovat. Počty nakažených v Rakousku trvale rostou od chvíle, kdy vláda 8. února přes ne zcela uspokojivou epidemickou situaci uvolnila v pořadí již třetí koronavirovou uzávěru. Otevřeno mají od té doby obchody i s jiným než nezbytným zbožím a noční zákaz vycházení nahradila celodenní dílčí omezení pohybu obyvatel. Záměr uvolnit 27. března další koronavirová opatření se nakonec neuskuteční. Výjimkou bude Vorarlbersko na západě země, kde se otevření předzahrádek odehraje "na zkoušku". Jinde ho experti nedoporučili. K rozvolnění dojde nejdříve po Velikonocích a to pouze tam, kde se stabilizuje situace na jednotkách intenzivní péče, řekl kancléř Sebastian Kurz novinářům po dnešním setkání s hejtmany spolkových zemí.

Kurzův kabinet naproti tomu nevyšel vstříc epidemiologům požadujícím plošné zpřísnění kvůli rychlému nárůstu počtu nově nakažených, který začíná dostávat do kritické situace nemocnice na východě země. Například ve Vídni je na JIP momentálně 165 pacientů s covidem-19, nejvíce od začátku pandemie.

Povinné testování se podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) od 6. dubna rozšíří o firmy do 10 zaměstnanců a živnostníky, kteří se při práci setkávají s třetími osobami. Dodala, že testování budou moct absolvovat až 4 miliony zaměstnanců týdně. „Plošné testování je spolu s očkováním naše hlavní jízdenka zpět do normálního života,“ napsala.

Vicepremiérka Alena Schillerová v České televizi uvedla, že příští rok nebudou růst platy ve veřejném sektoru. „Nemůžeme si to dovolit,“ uvelda.

„Celý víkend jednají zástupci komor a vicepremiér Havlíček o rozšíření povinnosti testování ve firmách,“ řekla Schillerová. Povinně testovat budou i ti, kteří doteď tuto povinnost neměli, tedy firmy do deseti zaměstnanců. Testovat by se mohlo 2x týdně, případně jednou za pět dní.

„Jste populista. Víte, že vláda ten nouzový stav potřebuje. Bez nouzového stavu se dostaneme ještě do horšího stavu,“ reagovala Alena Schillerová na Kalouskovu kritiku.

Schillerová řekla, že by vláda mohla požádat o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů.

„My jsme jako první v Evropě zvolili povinné testování ve firmách. Odhalili jsme procento nakažených - a tohle je ta cesta,“ upozornila Alena Schillerová v Otázkách Václava Moravce a odmítla, že by vláda dělala nepromyšlené kroky.

„Tvrdá uzávěra by vyšla levněji než ta agonie,“ myslí si Miroslav Kalousek.

„Jarní vlnu jsme zvládli dobře, odmítám, že jsme rezignovali na ochranu zdraví a obyvatel,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová s tím, že celková data ukazují na zlepšení.

Rakousko ohlásilo přes 3500 nově nakažených koronavirem za den, nejvíce od prosince. Vídeňské nemocnice začínají čelit náporu pacientů s covidem-19.

Šéf zdravotnictví dále uvedl, že alpská země se nachází ve třetí vlně epidemie. „Ano, celá Evropa je momentálně ve třetí vlně, my také,“ řekl novinářům. „V některých regionech máme alarmující situaci, pokud jde o situaci na jednotkách intenzivní péče,“ dodal. Nejhorší situace je podle něj v metropoli Vídni a přilehlých Dolních Rakousích. „Nejsme daleko od zaplněnosti lůžek, kterou jsme měli na podzim,“ upozornil ministr.

Rakousko eviduje za uplynulý den 3239 nových případů koronavirové nákazy. Oproti minulé středě je to o 711 více. Celkový počet nakažených za celou pandemii překročil v zemi půl milionu; testů s pozitivním výsledkem dosud bylo 501.224, vyplývá z dnešních informací rakouských ministerstev zdravotnictví a vnitra. V Rakousku už po onemocnění covidem-19 zemřelo 8956 lidí, z toho 30 za posledních 24 hodin. Počet 9000 zemřelých bude pravděpodobně překročen v pátek, uvedla dnes agentura APA.

„Pokud jste dnes potkali někoho se srdcem na respirátoru, znamená to, že se připojil k výzvě Důvěřujte nám!“ uvedla na twitteru vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). „Je to výzva našich lékařů, abychom nepodléhali dezinformacím a hloupostem o covidu, kterých je bohužel jako hub po dešti. Já důvěřuji lékařům. A co vy?“ dodala.

V tyrolském okrese Schwaz dnes začalo plošné očkování proti covidu-19. Registrovalo se k němu 48.500 z 64.000 místních obyvatel, kteří měli na podání vakcíny nárok. V okrese východně od Innsbrucku, který hraničí s Německem i Itálií, se výrazně šíří jihoafrická varianta koronaviru SARS-CoV-2.

Rakousko získalo, stejně jako Česko a Slovensko, od Evropské unie přednostně 100.000 dávek vakcíny proti covidu-19 konsorcia Pfizer/BioNTech. Vídeň se je rozhodla využít právě k očkování obyvatel v okrese Schwaz.

Šarže oxfordské vakcíny od AstraZeneky, kterou o víkendu po závažných komplikacích dvou očkovaných přestalo používat Rakousko, je podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v pořádku. Předběžné vyšetřování rakouských případů dospělo k závěru, že vakcíny nejsou příčinou zmíněných zdravotních obtíží, uvedla agentura. Ve zkoumání této šarže, jejíž část dostalo 17 zemí Evropské unie, bude nicméně pokračovat.

Jedna očkovaná zdravotní sestra zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve, druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií. Šarže se po 17 zemích EU, mezi nimiž nefiguruje Česko, distribuovalo na milion dávek.

Schillerová představila také odměny pro pracovníky v sociálních službách. Rezort spadá v koaliční vládě ČSSD, odpovídá za něj Jana Maláčová. 

Pracovníci v sociálních službách dostanou více než 6 miliard korun. „Částka až pěti miliard se převede z nespotřebovaných peněz, které ministerstvo nespotřebovalo v minulém období. Bude alokováno celkem přes 6 miliard korun,“ řekla Schillerová. 

Vláda také schválila uvolnění dalších peněz pro prodloužení programu Antivirus. 

Vláda také rozhodla o nákupu sad antigenních testů pro pohotovostní zásoby. „Zejména pro oblast veřejného sektoru a také pro oblast škol,“ upřesnila Schillerová. „Je to zásoba, která by měla platit pro školy zhruba do května a pak se bude v případě potřeby nakupovat dál,“ dodala vicepremiérka. 

Část testů půjde ze zakázky ministerstva vnitra, část nakoupí úřad Státních hmotných rezerv. 

Zdravotníci v nemocnicích dostanou odměny za nasazení během koronavirové pandemie. V rozpočtu je na ně vyčleněno 12 miliard korun, řekla ve videu na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda to dnes schválila. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek řekl, že by zdravotníci měli dostat odměny v květnové výplatě.

Demonstrace odpůrců protikoronavirových opatření, které se v sobotu večer konaly ve Vídni, následoval nebývalý počet zatčených a oznámení správních přestupků i trestních oznámení. Podle médií o tom dnes informovalo ředitelství policie rakouského hlavního města.

Policisté zadrželi celkem 42 účastníků protestů. Správních přestupků bylo ohlášeno více než 3000 a trestních oznámení šest desítek, sdělilo policejní ředitelství.

Rakouská zdravotní agentura dnes uvedla, že tamní úřady preventivně pozastaví očkování proti koronaviru vakcínou AstraZnecea z důvodu vyšetřování smrti jedné osoby a nakažení druhé po aplikaci této vakcíny, uvedla agentura Reuters.

Šéf lidovců a exministr financí Marian Jurečka v Partii kritizoval, že vláda je pomalá, co se týče vyplácení kompenzačních bonusů.

„Lidé mi píší, že čekají už třetí měsíc na to, aby jim bylo vyplaceno ošetřovné či kompenzační bonus. Pomoc je pomalá. Z té obrovské částky je to jen třetina, která jde na pomoc podnikatelům,“ kritizoval Jurečka. Problém je podle něj i obrovské množství programů, ve kterých se nikdo nevyzná.

Schillerová na to reagovala se slovy, že stát chystá souhrnný kompenzační program pro podniky, postaven bude na propadu příjmů. Má nahradit všechny současné programy COVID.

Schillerová souhlasí s premiérem Andrejem Babišem (ANO), že by bylo velmi nezodpovědné říkat, že se za tři týdny budeme rozvolňovat. „Rozvolňovat budeme moci, až bude proočkovanost a kolektivní imunita. Nejsme schopni říct přesné datum,“ prohlásila v Partii Schillerová.

Řekla, že zavření průmyslu, o kterém se spekulovalo, by bylo pro Českou republiku fatální. Už tak je problematické, že zůstává zavřená řada podniků, obchodů, služeb či restaurací. „Ekonomika pojede od druhé poloviny roku,“ odhaduje Schillerová.

Kdy se budou moci otevřít obchody nebo restaurace? Přesné datum nejsem schopna říct, prohlásila šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) v nedělní Partii Terezie Tománkové. Ministryně financí nicméně řekla, že v druhé polovině roku už by ekonomika měla jet.

V Rakousku více než tři týdny od začátku rozvolňování plošné karantény opět rostou počty nově nakažených koronavirem, za poslední den jich přibylo 2.553, z toho 690 ve Vídni. Z 296 na 313 vzrostl také počet pacientů s nemocí covid-19 na jednotkách intenzivní péče a zemřelo dalších 20 infikovaných. Vyplývá to z dnešních údajů rakouských ministerstev vnitra a zdravotnictví.

V uplynulých sedmi dnech PCR testy v Rakousku prokázaly v průměru 2135 nových případů koronavirové nákazy denně. V přepočtu na 100.000 obyvatel se za sedm dní nakazilo 167,9 člověka. Ještě v úterý byla sedmidenní incidence na 100.000 obyvatel na hodnotě 161,8.

Dánsko i Rakousko chtějí mít výrobny vakcín proti covidu-19 přímo na svém území. Rakousko už podle deníku Financial Times (FT) místo pro takovou výrobu našlo. Dánská premiérka Mette Frederiksenová podle agentury Ritzau potvrdila, že i Dánsko uvažuje o zřízení továrny na výrobu očkovacích látek proti covidu-19. Obě unijní země chtějí na vývoji a výrobě vakcín spolupracovat s Izraelem a šéfové vlád těchto tří zemí o tom budou jednat ve čtvrtek v Izraeli.

Podle FT už Rakousko, Dánsko a Izrael zahájily jednání s velkými výrobci vakcín, firmami Pfizer a Moderna v souvislosti s budováním vlastních výrobních kapacit. Podle ekonomického deníku, který se odvolává na nejmenovaný zdroj z rakouského kancléřství, už Vídeň vytipovala potenciální místo pro továrnu na vakcíny.

Podobně zjevně uvažuje i Dánsko. „Ano, konkrétně hovoříme o tom, jak bychom mohli zvýšit výrobu očkovacích látek,“ cituje dánská tisková agentura premiérku Frederiksenovou. „To by se mohlo uskutečnit ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru, vybudování vlastní kapacity, kterou můžeme dát k dispozici,“ řekla premiérka. V úvahu podle ní připadá i výstavba. Agentura Ritzau píše, že se jedná o zřízení jedné nebo více výroben vakcín v Dánsku.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová /nestr. za ANO/ nevyloučila, že kabinet požádá o prodloužení nouzového stavu.

„My to budeme vyhodnocovat. Celou řadu opatření můžeme ukládat podle pandemického zákona s použitím zákona o ochraně veřejného zdraví. Pak jsou opatření, jako je zákaz shromažďování, zákaz nočního vycházení – taková ta velká plošná opatření, která se bez nouzového stavu neobejdou. Pokud to bude nezbytné, tak o to požádáme,“ řekla CNN Prima NEWS. 

Schillerová zároveň v pořadu K věci dodala, že v tuto chvíli je velmi brzy na hodnocení současných opatření. Pokud by měla trvat déle, zvážila by opět navýšení schodku státního rozpočtu. Což naznačila i Minulý týden v pořadu Epicentrum ve Studiu Blesk Zpráv. 

Rakouská vláda se přes dál stoupající počet lidí nakažených koronavirem dnes dohodla se zemskými hejtmany na plánu uvolňování restrikcí přijatých proti šíření infekce. Pokud se výrazně nezhorší situace, mohly by být od Velikonoc otevřené zahrádky restaurací a už od poloviny března by byly opět povolené mládežnické a školní sportovní aktivity, informoval podle agentury APA kancléř Sebastian Kurz.

Až v dubnu má opět ožít kultura a rovněž turistika. Teprve v příštím měsíci lze také počítat s otevřením „vnitřní gastronomie“, to všechno ovšem za předpokladu, že nedojde k žádnému masivnímu nárůstu počtu nově potvrzených případů nákazy koronavirem.

S rychlejším uvolňováním se počítá ve druhé nejmenší spolkové zemi, po Vídni, Vorarlbersku, které má nejnižší výskyt infekce. Jak na večerní tiskové konferenci oznámil kancléř, tady budou možné „jasné kroky“ v kultuře, sportu a gastronomii už od poloviny března.