Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Největší německá letecká společnost Lufthansa v prvním čtvrtletí snížila provozní ztrátu meziročně zhruba o 53 procent na 273 milionů eur (6,4 miliardy Kč). Pomohl jí růst poptávky po cestování a vyšší ceny letenek. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení. Stejné období loni ještě poznamenala pandemie covidu-19. Výsledek byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří ztrátu odhadovali na 279 milionů eur.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připustil, že mimořádné dodávky antibiotik se nedaří dostat do všech lékáren. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že zdravotní pojišťovny budou moci od května hradit další antibiotika dovezená z ciziny, kterých by měly dorazit tisíce až desetitisíce balení. Lékáren je v ČR zhruba 2500, lékárníci uvádějí, že často na týden mají k dispozici jen jednotky balení.

„Doufám, že se nám podaří léky dodat - ale je to samozřejmě věc, kterou musí zajistit distributoři - do co největšího množství lékáren. Byť se nedaří je dodat do úplně všech lékáren,“ uvedl na tiskové konferenci Válek.

Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že půjde o penicilin ve formě tablet a amoxicilin v suspenzi. Za výpadky stojí podle ministerstva i výrobců léčiv kombinace více faktorů včetně výpadků výroby a vyšší nemocnost. Ve srovnatelném prvním čtvrtletí loňského roku podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bylo do ČR dodáno asi 2,3 milionu balení antibiotik. Ministr v únoru řekl, že spotřeba v prvních pěti týdnech letošního roku narostla o 47 procent u tabletových antibiotik a téměř o 140 procent u antibiotik ve formě sirupů.

„Nemáme žádný nástroj, jak výrobce donutit navýšit výrobu a dodat nám léky,“ uvedl Válek. Podle něj je třeba situaci řešit na úrovni celé EU, například zjednodušit dovoz léků z třetích zemí.

Data o pozitivních testech na covid-19 bude ministerstvo zdravotnictví (MZd) dál denně sbírat a publikovat i po zrušení povinné izolace. Hlášení chce rozšířit i na jiné infekce. Na dotaz ČTK to dnes odpověděl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Vyhláška, která ruší povinnost zůstat sedm dní po pozitivním testu doma, aby nakažený virus nešířil, má být ve Sbírce zákonů zveřejněna ve středu. Změna v izolacích bude platit od čtvrtka 20. dubna.

„Chci, aby denní hlášení pokračovalo, protože je potřeba situaci monitorovat,“ řekl ministr. Není podle něj jasné, jak se bude virus dál vyvíjet, proto je třeba mít potřebná data. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ČTK již dříve řekl, že pokud se hlášení z laboratoří zastaví, pak se budou jen velmi obtížně znovu zavádět. Ústav data pro MZd zpracovává.

Izolace po pozitivním testu na covid by měly skončit 20. dubna. Vyhláška, která ukončí povinnou sedmidenní izolaci po pozitivním testu na covid-19, by měla ve Sbírce zákonů vyjít příští týden ve středu. Platit pak bude od následujícího dne, čtvrtka 20. dubna. Na dotaz ČTK to dnes odpověděl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Lékaři a hygienické stanice nařizovaly automaticky izolaci všem nakaženým, do loňského února i jejich blízkým kontaktům.

Izolaci bude možná dál nařídit individuálně. „Míru individuálního rizika posoudí buď praktický lékař, nebo odborníci krajské hygieny. Mohou nařídit individuální izolaci nebo jiná karanténní opatření jako u jiných infekčních nemocí,“ řekl k tomu novinářům minulý týden ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Vláda podle Válka schválila už několikátý mimořádný dovoz antibiotik. „Principiálně jde o dětské antibiotické sirupy, ale i o práškové formy. Jedná se o desítky tisíc balení,“ řekl. Léky budou běžně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Válek dodal, že vždy byla dostupná nějaká alternativa účinné látky, byť třeba v jiné lékové formě nebo od jiného výrobce.

Do prázdnin chce Válek do Sněmovny předložit změnu zákona o léčivech, která by výrobcům stanovila povinnost držet u léků zásobu ve výši dvouměsíční obvyklé spotřeby. Farmaceutické firmy jsou podle jejich asociací proti takovému řešení, podle nich může vést ke zdražení léků, protože bude třeba platit nové sklady.

Výpadky některých druhů antibiotik v českých lékárnách budou pokračovat do první poloviny května. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by se pak situace měla stabilizovat, protože výrobci urychlí dodávky naplánované na později a další desítky tisíc balení budou přivezeny z ciziny. Ministr to řekl po dnešním jednání vlády.

S výpadky antibiotik a sirupů proti horečce se Česko potýká od loňského podzimu. Hlavním důvodem je podle ministra špatné plánování výrobců, dále vyšší nemocnost nebo výrobní důvody.

„Podařilo se nám zajistit další dodávky léčiv pro letošní sezonu. Dneska jsem už plně přesvědčen, že v první polovině května by se situace měla plně stabilizovat,“ uvedl Válek. Důvody výpadků jsou podle Válka také na straně dodavatelů účinných látek především z asijských zemí. „Především je to chyba výrobců, kteří absolutně špatně odhadli spotřebu,“ dodal.

Německý konspirátor Michael Brundel založil seznamku pro vyznavače konspiračních teorií SchwurbelTreff. Aktivní uživatelé platformy musí vyplnit údaje o tom, jakým teoriím spiknutí věří nebo také o počtu očkovacích dávek proti covidu-19 ve svém těle, informuje britský server Mail Online.

Seznamka SchwurbelTreff vznikla minulý měsíc a už během prvních tří týdnů měla 1500 uživatelů. Její název je založen na hanlivém označení pro stoupence konspiračních teorií. Ideální je pro ty, kteří popírají existenci covidu-19, přistání člověka na Měsíci nebo kulatost Země.

Německý řetězec obchodních domů Galeria Karstadt Kaufhof uzavře 52 ze svých zbývajících 129 poboček. S odvoláním na zástupce zaměstnanců o tom dnes před jednáním dozorčí rady informovala německá média. Podle nich tento krok může vyústit v propuštění až 5000 pracovníků. Řetězec, který je největší svého druhu v Německu, se dlouhodobě potýká s problémy.

Firmu dostala do potíží pandemie nemoci covid-19 a také pokles zájmu spotřebitelů po ruské invazi na Ukrajinu. Už před dvěma lety Galeria Karstadt Kaufhof uzavřela v rámci tehdejšího insolvenčního řízení 40 ze svých tehdejších 172 poboček.

 Ve světě neexistuje větší veletrh cestovního ruchu, než je Mezinárodní turistická burza (ITB) v Berlíně, význam burzy je proto pro český turistický sektor zásadní. V rozhovoru s ČTK to dnes na úvod třídenního veletrhu řekl ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Stejný názor mají i další čeští účastníci, kteří za nenahraditelná považují osobní setkání se zahraničními zástupci turistického ruchu. Veletrhu se účastní dvacítka vystavovatelů z Česka včetně krajů, měst, dopravců či hoteliérů.

Berlínský veletrh se poprvé od začátku pandemie nemoci covid-19 koná v prezenční formě, předchozí dva digitální ročníky řada vystavovatelů vnímá jako nedostatečné či nešťastné. "Je tady celý svět," řekl Herget. "

Na letošní mezinárodní filmový festival Berlinale v německé metropoli se prodalo 320 000 lístků, což odpovídá zájmu publika v dobách před pandemií covidu-19. Dnes to oznámili pořadatelé Berlinale.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by lidé při nakažení covidem nemuseli do izolace pravděpodobně již v půlce března. 

„Potřebovali jsme, aby se dostal covid ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Podle mých informací je to otázka desítek dnů. I u chřipky i jiného virového onemocnění může být člověk v izolaci. Tady šlo o to, že to bylo plošné nařízení,“ uvedl v pořadu Partie na CNN Prima.

Menší chuť spotřebitelů k nákupům se dotkla i největšího internetového prodejce textilu v Evropě. Německý online prodejce oblečení Zalando propustí kvůli slabší poptávce stovky lidí, zaměstnává jich asi 17.000. Firma to podle agentury DPA dnes sdělila svým zaměstnancům.

Německá firma Zalando těžila z vysoké poptávky v době pandemie covidu-19, ale nyní se podle jejího vedení některé části podniku rozrostly až příliš, což firmě znemožňuje rychle reagovat na trendy.

Uprchlíci z Ukrajiny výrazně pomáhají zmírňovat nedostatek pracovních sil v Německu. Během uprchlické vlny v letech 2014 až 2016 bylo cílem Německa, aby po pěti až šesti letech mělo zaměstnání 50 procent uprchlíků, což se navzdory pandemii covidu-19 podařilo. Nyní je díky zdokonaleným postupům šance zaměstnat ještě vyšší procento uprchlíků, píše DPA. „Téměř všichni mají na trhu práce šanci,“ prohlásil Terzenbach.

Stávka na německých letištích je další ze série protestů, které zasáhly největší evropské ekonomiky včetně Francie, Británie a Španělska. Vysoké ceny energií a potravin totiž mnoha lidem citelně zvyšují životní náklady. Domácnosti měly potíže už za pandemie covidu-19 a pak znovu po začátku války na Ukrajině, jež ovlivnila mezinárodní obchod a přispěla k růstu inflace.

Nové funkce mobilní aplikace Tečka, která vznikla pro prokazování bezinfekčnosti v době epidemie covidu-19, chce ministerstvo zdravotnictví představit do konce května. Měla by mít informace o absolvovaných očkováních, do budoucna i další. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl při příchodu na dnešní jednání vlády. Loni v srpnu avizoval, že změny budou představeny už na podzim.

„Do konce května vás budeme informovat, co nového Tečka umí. Já bych velmi stál o to, aby mohla minimálně podávat informace občanům o očkování a některé další,“ uvedl Válek. Fungovat by aplikace měla jako elektronický očkovací průkaz, upozorňovala by například na blížící se termín přeočkování.

„Souhlasit s tím musí Úřad pro ochranu osobních údajů, s tím to musí být vždycky vydiskutované a musí to být údaje, které pacient, pokud nechce, tak je nebude dostávat,“ uvedl Válek. Údaje o aplikovaných vakcínách o covidu-19 lékaři evidují elektronicky už od zahájení vakcinace v prosinci 2020, u ostatních vakcín je lékaři musí hlásit od loňského roku.

Aplikace by mohla obsahovat také další zdravotní informace nebo informace, které shromažďuje Státní zdravotní ústav nebo hygienické stanice. Válek dnes jako příklad uvedl informace o kvalitě koupacích vod.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom dnes web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika stejně jako další země ruší protikoronavirová opatření.

„Ohrožení zdraví obyvatel v Německu covidem-19 je v tuto chvíli hodnoceno jako mírné,“ konstatuje RKI ve své zprávě. Institut zároveň nevyloučil, že se stupeň varování znovu může zvýšit, pokud to bude nutné. Nadále doporučuje, aby nakažení zůstávali doma a aby lidé v místnostech nosili roušky. Z veřejného života ale zatím ochrana úst a nosu postupně mizí.

V Německu ode dneška přestala platit povinnost nosit roušky v dálkové dopravě. Stejnou povinnost v regionální dopravě zároveň zrušilo i posledních devět spolkových zemí, zbytek to udělal již dříve, napsala agentura DPA. Povinnost Německo zavedlo zhruba před třemi roky kvůli pandemii covidu-19. Rozhodnutí chválí dopravci, podle kterých bylo vymáhání této povinnosti čím dál obtížnější. Ministerstvo zdravotnictví nošení roušek v hromadné dopravě stále doporučuje.

Původně vláda zamýšlela zrušit povinnost nosit roušky v dálkových vlakových a autobusových spojích na začátku dubna. Díky příznivé epidemické situaci se však rozhodla konec povinnosti o dva měsíce uspíšit. Podobně se zachovalo i devět spolkových zemí, které povinnost nosit roušky zrušily v regionální dopravě. Zbylých sedm tuto povinnost zrušilo už dříve.

„Z hlediska našeho odvětví nebyla povinnost už delší dobu potřebná díky pandemické situaci,“ uvedl mluvčí Svazu německých dopravních podniků (VDV). Podle něj bylo čím dál obtížnější nošení roušek č respirátorů po cestujících vyžadovat, když nebyly povinné na koncertech či v letadlech. Změnu přivítal i železniční dopravce Deutsche Bahn, podle kterého se tak sjednotí pravidla v různých částech Německa i v různých druzích dopravních prostředků. Železniční dopravce také uvedl, že zaznamenal kvůli povinnosti agresivnější chování cestujících vůči vlakovému personálu.

Ne všichni cestující ale uvolnění přivítali. Po oznámení rozhodnutí v polovině ledna někteří lidé na sociálních sítích žádali, aby dopravci vyčlenili prostor pro cestující, kteří chtějí i nadále ve vlacích a autobusech nosit roušky. V prohlášení pro agenturu DPA však Deutsche Bahn uvedla, že nic takového nechystá.

Vláda dnes schválila úhradu prvních 100.000 balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z 500.000 balení, která očekává v lednu a únoru. Předjednaných je 800.000 kusů, řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu.

Při příchodu na jednání uvedl, že jedna krabička stojí řádově o koruny víc než česká balení. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc. Uvedl také, že o možnosti očkovat v lékárnách s lékaři a lékárníky dál jedná.

„Z každé skupiny antibiotik, ve které jich je třeba deset, bude vždycky nějaký lék k dispozici,“ zopakoval Válek. Ministerstvo podle něj léky samo nekupuje, ale jedná s výrobci a distributory, kteří mají na starosti celou Evropu. „Zákon nám umožňuje lék na mimořádný dovoz dostat do České republiky, doplnit ho českým obalem a určit mu ve zkráceném režimu cenu a úhradu pojišťovny,“ dodal. Do budoucna by mohly centrální nákupy léčiv dělat i evropské úřady.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce i přes dopady ruské invaze na Ukrajinu zvýšil o 1,9 procenta. Dnes to na základě předběžných výsledků oznámila na tiskové konferenci v Berlíně šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. V roce 2021 ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, na letošní rok vláda i ekonomové počítají s hospodářským poklesem.

„Celkovou hospodářskou situaci Německa v roce 2022 poznamenaly následky války na Ukrajině, jako byl extrémní růst cen energií,“ řekla Brandová. „K tomu se přidaly zhoršené problémy s dodávkami materiálu a s dodavatelskými řetězci, masivní růst cen potravin a také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a sice ustupující, ale stále ještě pokračující pandemie covidu,“ dodala.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes vyzval lidi, aby neskupovali léky, kterých bylo nebo stále je na trhu nedostatek. Sirupu na horečku pro malé děti se však podle něj do Česka dovezlo dostatečné množství na čtvrt roku.  Důvodů, proč je v současné době nedostatek léků na horečku nebo antibiotik, je podle něho víc a vzájemně se posilují. Lidé jsou podle Válka více nemocní, protože epidemie respiračních nemocí je po dvou letech protiepidemických opatření kvůli covidu-19 výrazně silnější. Problémem je podle něj také plánování výroby léků ze strany výrobců. „Výrobci plánovali výrobu na rok 2022 na jaře 2021,“ řekl Válek. Prodloužily se podle něj i dodací lhůty. „Co se z Číny vozilo během 14 dní, to se teď vozí během čtyř měsíců,“ doplnil ministr.

Soudní dvůr Evropské unie uznal právo cestujících na slevu z ceny zájezdu, jehož kvalitu zhoršila opatření proti šíření pandemie covidu-19. Na dnešní verdikt, který se týkal dvou německých zákazníků cestovní kanceláře, upozornila stanice Deutsche Welle. Na slevu by cestující neměli právo, pokud by neposkytnutí některých dojednaných služeb způsobili svým chováním, dodal soud.

Unijní soud se zabýval sporem mezi dvěma německými cestujícími, kteří odjeli s cestovní kanceláří na Kanárské ostrovy. Na ostrov Gran Canaria přiletěli 13. března 2020 a dva dny poté začala ve Španělsku platit přísná pandemická opatření. Ta například vedla k uzavření pláží, bazénů či zrušení doprovodného programu. Cestující navíc museli odjet z Kanárských ostrovů předčasně.

Po návratu se oba klienti domáhali u cestovní kanceláře slevy z ceny zájezdu, což ale firma odmítla. Spor skončil u soudu v Mnichově, který požádal Soudní dvůr EU o interpretaci unijních pravidel. Unijní soud rozhodl, že cestovní kancelář musí slevu poskytnout, ačkoli omezení nezavinila. Tuto povinnost by neměla v případě, pokud by neplnění smluvních podmínek nebo jejich vadné plnění bylo možné přičíst klientovi, rozhodl soud. Podle něj neobstojí argumentace, že cestující měli omezení předpokládat, když podobná opatření zaváděly i ostatní země.

„Cestující má nárok na slevu z ceny zájezdu, pokud je neplnění smluvních podmínek v rámci cestovních služeb, které jsou součástí jeho zájezdu, způsobeno omezeními, která byla zavedena v jeho cestovní destinaci za účelem boje proti šíření takové infekční choroby, jako je covid-19,“ stojí v tiskové zprávě o rozsudku.

Žalobci se domáhali slevy 70 procent, soud však konkrétní částku nestanovil. Slevu má vyčíslit mnichovský soud na základě hodnoty služeb, které nemohly cestující kvůli nastalým omezením využít.

Sasko od 16. ledna končí s povinnými rouškami v regionální dopravě, v únoru se přidají Meklenbursko-Přední Pomořansko, Berlín, Braniborsko a Durynsko.

Německý stát a zdravotní pojišťovny zaplatily v posledních třech letech za PCR testy na koronavirus o šest miliard eur (144 miliard Kč) více, než bylo nutné, tvrdí investigativní novináři z rozhlasových a televizních stanic WDR a NDR a listu Süddeutsche Zeitung. Zvláště na začátku pandemie covidu-19 podle nich bylo testování předražené. Vládní svobodní demokraté (FDP) požadují, aby vše vyšetřila parlamentní komise.

Německo ode dneška považuje Čínu za epidemicky rizikovou oblast, kde hrozí vznik nebezpečných variant koronaviru. Pro cestující z Číny to po vstupu do Německa znamená předložit negativní test, karanténa vyžadována není. Podobný krok jako Německo učinily i další evropské země, které se obávají prudkého šíření covidu-19 v Číně.

„Čínská lidová republika je od 9. ledna od 0:00 považována za oblast s variantami viru, kde hrozí výskyt znepokojivé varianty viru,“ uvedl německý Institut Roberta Kocha, který seznam rizikových oblastí spravuje. Na seznamu, o jehož podobě rozhodují spolková ministerstva zdravotnictví, vnitra a zahraničí, je nyní jen Čína, a to bez Hongkongu.

Německé ministerstvo zahraničí Němcům nedoporučuje cestovat do Číny, pokud to není nezbytně nutné. Důvodem je prudký nárůst počtu případů covidu-19 v zemi, napsala dnes agentura AFP. Přísnější postoj vůči cestujícím z Číny zavedly světové země včetně USA, Japonska nebo mnoha zemí Evropské unie. Jen v naléhavých případech doporučuje do Číny cestovat i české ministerstvo zahraničí.