Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě:

Žáky prvních tříd čeká dnes ráno v základních školách preventivní testování na covid-19. Školy tak navážou na testování dětí, které se ve vyšších ročnících konalo už ve středu při zahájení nového školního roku. Někde se už první školní den otestovali i prvňáčci. Do škol jich podle odhadu ministerstva školství nastoupilo kolem 110 300.

Pro prvňáky udělala vláda výjimku z rozhodnutí o testování na covid-19 ihned po návratu z prázdnin. Ministerstvo školství si ji vyžádalo, aby testování na covid-19 ve školách nenarušilo jejich slavnostní přivítání. Zatímco starší žáci znali testování na covid-19 už z minulého školního roku, ti nejmladších většinou chodili do školek, kde se testovat nemuseli.

Další termíny testování budou v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září už pro všechny žáky společně. Ve školách, které se rozhodly zajistit si místo antigenních testů přesnější PCR testy, se budou moct testovat jen jednou za týden. Pokud pak bude ve školách v jednom okrese víc než 25 pozitivních případů na 100.000 provedených testů, testování tam bude pokračovat do konce září, vždy jednou týdně.

Žáci, kteří se nenechají testovat ani nedoloží jinak bezinfekčnost, budou muset nosit roušku či respirátor i při výuce, nebudou smět cvičit v tělocvičně a zpívat. Pokud odmítnou i to, nebudou se moci účastnit prezenční výuky. Zda budou omezení pro netestované pokračovat i po skončení preventivního testování, mimořádné opatření nyní neupravuje. Podle ředitelů škol se ale ve středu vyskytovaly potíže s odmítáním testů jen ojediněle.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství ke koronavirové pandemii. Dění z domova a ze světa pro vás budeme sledovat i zítra. Prozatím přinášíme přehled nejdůležitějších událostí z 1.9. Nejdříve z České republiky:

• V úterý přibylo v Česku 287 případů covidu-19. Je to o 40 víc než před týdnem a čtvrtý nejvyšší počet za prázdniny, za celý srpen bylo případů o 285 méně než v červenci a asi o 2400 méně než před rokem.
• V souvislosti s covidem zemřelo v srpnu 26 lidí, tedy o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší za dobu epidemie. Loni v srpnu bylo obětí 45, celkově covidu podlehlo 30.404 lidí. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví.
• Počet úmrtí, hospitalizací i závažných průběhů onemocnění výrazně snižuje očkování. V úterý zdravotníci podali 22.391 dávek očkování proti covidu, zatímco o týden dříve téměř 40.600. Od začátku vakcinace aplikovali téměř 11,5 milionu očkovacích dávek. Ukončené očkování má 5,712 milionu lidí, tedy 53,4 procenta z 10,7 milionu obyvatel. Rezervaci termínu očkování má přes 110.000 lidí a více než 228.000 lidí je registrováno a čeká na termín.
• Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil regulaci zoologických a botanických zahrad z přelomu dubna a května za nezákonnou. Sporná část opatření ministerstva zdravotnictví měla plošný dopad, přestože už tehdy nebylo možné považovat celý stát za ohnisko šíření covidu-19. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce, navazuje na desítky podobných rozsudků, jimiž NSS upozorňuje na nezákonné pasáže koronavirových opatření ministerstva zdravotnictví.
• Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že jeho vláda loni v září nezvládla epidemii covidu-19 pokud šlo o návrat dětí do škol a lidí z dovolených. Jeho loňský srpnový výrok „Best in Covid“ byl ale podle něj vytržen z kontextu a zneužit některými novináři a opozicí. Babiš to řekl před dnešním odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska, kde bude s premiéry několika evropských zemí a unijních institucí diskutovat o budoucnosti Evropy, včetně jejího zotavení z pandemie covidu-19.

• Cestovním kancelářím (CK) podle odhadu České asociace pojišťoven zbývá vyplatit poukazy za zrušené zájezdy vydané podle tzv. lex voucher za méně než 200 milionů korun. Stav se ale neustále mění, přesná čísla mají nyní pouze CK. Dnes to uvedla mluvčí ČAP Veronika Nová. Asociace odhaduje, že CK vydaly poukazy podle nové legislativy i podle podmínek kanceláří v hodnotě 2,5 miliardy korun. Těch podle lex voucher bylo za zhruba 830 milionů korun.

• Situace v autobusové zájezdové dopravě se nelepší. Dopravci jsou nyní zhruba na pětině obratu, který měli před vypuknutím koronavirové krize. Provozovatelé proto museli kvůli chybějícím zakázkám značnou část autobusů odstavit nebo prodat pod cenou. Velké části dopravců navíc odcházejí zaměstnanci, kteří jim po obnovení poptávky budou chybět. Dnes to uvedli zástupci iniciativy zájezdových dopravců Za autobusy. Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady zhruba 9000 autobusů.

• Letní sezonu podle aktuálního průzkumu vyhledávače ubytování a zážitků Explorio.cz hodnotí 58,5 procenta hoteliérů kladně. Za ekonomickou tragédii léto označily jednotky provozovatelů ubytovacích provozů. Týkalo se to hlavně hotelů v Praze nebo zařízení, která slouží hlavně pro konference a podobné akce. Většina hoteliérů zdražila ještě před začátkem sezony, zbytek to plánuje od příštího roku. Nyní se provozovatelé ubytovacích služeb chystají na tzv. malou sezonu, tedy září a říjen. Vyplývá to z průzkumu mezi 250 hotely.

„Chceme být lépe vyzbrojeni proti příštím epidemiím a pandemiím,“ uvedla dnes německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že současná pandemie je důkazem potřebnosti WHO. Dodala, že tato organizace musí mít zajištěno spolehlivé financování svého chodu. Vyzvala rovněž k rychlejšímu poskytování vakcín proti covidu-19 zemím, které ještě s vakcinací nepokročily. Jedině očkování je podle ní cestou z pandemie.

Letní sezonu podle aktuálního průzkumu vyhledávače ubytování a zážitků Explorio.cz hodnotí 58,5 procenta hoteliérů kladně. Za ekonomickou tragédii léto označily jednotky provozovatelů ubytovacích provozů. Týkalo se to hlavně hotelů v Praze nebo zařízení, která slouží hlavně pro konference a podobné akce. Většina hoteliérů zdražila ještě před začátkem sezony, zbytek to plánuje od příštího roku. Nyní se provozovatelé ubytovacích služeb chystají na tzv. malou sezonu, tedy září a říjen. Vyplývá to z průzkumu mezi 250 hotely.

Po pozitivním testu žáka na covid-19 nebude smět chodit do školy celá třída či skupina, výjimku mají očkovaní a ti, kteří nemoc prodělali. Reálně se ale pravidlo uplatní až po třetím testu ve čtvrtek 9. září, děti spolu musí být dva dny, uvádí manuál MŠMT k provozu škol. Školy musí do dnešní půlnoci počty pozitivních nahlásit ministerstvu zdravotnictví. V plánu je testování třikrát - ve středu 1. září, v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září. Většina škol využívá pro testování antigenní samotesty, zhruba 200 z více než 4000 testy PCR. Děti, které jsou dva týdny po dokončeném očkování nebo 180 dní po nemoci, se testovat nemusí.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví (MZd) byl měl být podle nového návrhu ministerstva financí téměř třikrát vyšší než předloni, tedy před začátkem epidemie covidu-19. Pro příští rok plán počítá s 23,7 miliardy korun, zatímco v roce 2019 to bylo 8,2 miliardy Kč. Asi o 14 miliard korun příští rok vzroste také částka, kterou stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění.Vyplývá to z návrhu, který má ČTK k dispozici.

Růst výdajů proti schváleným rozpočtům v roce 2020 a 2021 souvisel s epidemií covidu-19. V roce 2020 byl schválený rozpočet 9,4 miliardy korun a potřeba bylo více než 32 miliard korun, pro letošek bylo schváleno 11 miliard a rozpočet byl posléze o sedm miliard Kč navýšený. Na začátku epidemie ministerstvo hradilo nákupy ochranných pomůcek pro zdravotníky, které byly kvůli nedostatku na světovém trhu nedostupné a drahé, miliardy korun stály také vakcíny proti covidu-19.

Další náklady přineslo vytvoření nových pracovních míst na hygienických stanicích, přesčasy hygieniků za trasování nakažených a provoz Chytré karantény pro sdílení dat mezi krajskými hygienickými stanicemi (KHS), laboratořemi, nemocnicemi a centrálním řídícím týmem nebo call centra pro trasování kontaktů a informační linky. Letos stála 400 milionů korun.

Laboratoře otestovaly v úterý podle předběžných údajů přes 85.000 vzorků na přítomnost koronaviru. O týden dříve bylo testů přes 75.000. Dnes začíná školní rok spojený s testováním žáků na covid, prvňáci se budou testovat ve čtvrtek. Preventivní testy na covid-19, které jsou potřeba například při cestování, návštěvě kulturních akcí, restaurací či některých služeb, se budou i nadále hradit ze zdravotního pojištění. Vláda původně chtěla, aby si je ode dneška museli platit až na výjimky všichni dospělí, chtěla tím motivovat další lidi k očkování. Nakonec rozhodla, že testy budou zatím dál zdarma pro všechny zájemce, a to kvůli nepříznivému vývoji epidemie koronaviru v některých evropských zemích. Od tohoto měsíce se budou také pravidelně testovat neočkovaní zaměstnanci i klienti pobytových sociálních služeb.

Počet transplantací, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Její autoři zkoumali data z 22 zemí a porovnávali počty transplantací ledvin, jater, plic a srdce před příchodem koronaviru a po něm. Nejvíce, o 66 procent, se podle nich snížil počet transplantací u pacientů v Japonsku, nejméně ve Švýcarsku, kde to bylo jen zhruba o jedno procento. V ČR se snížil počet těchto výkonů asi o 12 procent na 765, což bylo nejnižší číslo od roku 2013. Poklesly především transplantace ledvin, jater a plic. Zhruba o desetinu oproti rekordnímu roku 2019 se snížil počet operací v největším transplantačními centru, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

Od loňského března, kdy se v ČR potvrdily první nákazy novým typem koronaviru, se nemoc covid-19 prokázala u 1,679.476 lidí, přičemž nejhorší situace byla letos v březnu. Celkový počet pozitivních testů dosáhl ve třináctém měsíci epidemie 299.704 a denní průměr se blížil 10.000 nakažených. Přes čtvrt milionu nakažených se objevilo ještě loni v říjnu a letos v lednu a únoru. V posledních měsících se počet nakažených snižuje, v dubnu klesl pod sto tisíc, v květnu pod 30.000 a v srpnu činil 5669, zhruba o 300 méně než v červenci.

Přehled počtu prokázaných nákaz covidem po měsících:

V srpnu zemřelo v souvislosti s covidem v Česku 26 lidí, je to o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší. Loni v srpnu bylo obětí 45.

V úterý přibylo v Česku 287 případů covidu-19. Je to o 40 víc než před týdnem a čtvrtý nejvyšší počet za prázdniny. Za celý srpen bylo případů o 285 méně než v červenci a asi o 2400 méně než před rokem. V souvislosti s covidem zemřelo v srpnu 26 lidí, tedy o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší za dobu epidemie. Loni v srpnu bylo obětí 45, celkově covidu podlehlo 30.404 lidí. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví.

Za posledních sedm dní připadá na 100.000 obyvatel ČR v průměru 13 nových případů nákazy novým typem koronaviru, stejně jako v úterý. Reprodukční číslo zůstává pět setin nad jednou, což značí zrychlování šíření epidemie. 

V Německu za poslední den přibylo 13 531 nových případů koronavirové infekce, což je o necelé dva tisíce více než před týdnem. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Takzvaná sedmidenní incidence stoupla na 75,7 poté, co o den dříve poprvé od července klesla.

V domovech pro seniory, postižené a se zvláštním režimem, týdenních stacionářích i chráněném bydlení se ode dneška zavádí pravidelné testování na koronavirus. Zaměstnanci a klienti, kteří nejsou očkovaní a kteří neprodělali covid, se musí každých sedm dní nechat otestovat. Využívat se budou antigenní testy. První vyšetření se musí provést nejpozději do 8. září.

Testováním na covid-19 začíná dnes ve školách po dvouměsíčních prázdninách nový školní rok. Do lavic poprvé usedne kolem 110.300 prvňáků, tedy asi o 1700 víc než loni. Například v Základní škole v Merhautově ulici v Brně je přivítá prezident Miloš Zeman. Do základních a středních škol bude chodit asi 1,4 milionu žáků. Podobně jako už loni na ně kvůli epidemii covidu-19 čekají i některá přísnější hygienická opatření jako třeba častější používání dezinfekce nebo větrání. Na chodbách či v šatnách budou navíc povinné roušky.

Po obnově prezenční výuky letos na jaře ubylo žáků, kteří neradi chodí do školy. Množství těch, kteří do ní dochází rádi, vzrostlo ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 z 65 na 80 procent. Počet žáků, kteří měli špatnou náladu či pocity podrážděnosti, v době výuky na dálku narostl. Duševní nepohodou jich trpěla čtvrtina napříč ročníky, jejich problémy souvisely hlavně s nestíháním probírané látky.

Vyplývá to z výzkumné zprávy projektu o dopadech pandemie covidu-19 na vzdělávání, o které informoval sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Podle autorů výzkumu by se opatření po návratu dětí do škol měla zaměřit kromě doučování také na podporu duševní pohody a vztahů mezi dětmi.

Epidemická situace je podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého relativně dobrá. Témata případného uzavírání provozů, které podnikatelé podle něj jednoznačně odmítají, nebo plošné testování ve firmách nejsou tak momentálně „na stole“.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ovšem upozornil na rizika, která mohou mít na šíření nákazy vliv. Jedním z rizik je například návrat děti do škol. 

Podnikatelské svazy se s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) proto znovu sejdou ve druhé polovině září. Dlouhý to dnes řekl ČTK po jednání zástupců podnikatelů na ministerstvu zdravotnictví.

Bavorsko, které v rámci Německa přijímalo nejtvrdší karanténní opatření proti šíření koronaviru, od čtvrtka rozvolní řadu pravidel. Až na velké akce s více než tisícovkou účastníků nebude venku povinné nošení roušek. Nově také všude postačí běžná zdravotnická rouška, doposud byl standardem respirátor třídy FFP2. Bavorský premiér Markus Söder po dnešním jednání zemské vlády přislíbil, že v říjnu budou moci poprvé od začátku pandemie otevřít kluby a diskotéky a že díky proočkovanosti již nebude nutné vyhlásit tvrdou uzávěru. Bavorsko jako nové měřítko pro řízení pandemie bude používat zaplněnost nemocnic, doposud se řídilo sedmidenním průměrem nových případů na 100.000 obyvatel.

ČR je v EU v proočkovanosti dospělých mírně pod unijním průměrem. Nejlépe je na tom Malta, Irsko a Dánsko, nejhůře Rumunsko a Bulharsko.

Očkování proti covidu-19 začalo ve většině zemí Evropské unie vloni 27. prosince. Letos v polovině ledna si Evropská komise stanovila cíl naočkovat do léta 70 procent dospělé populace. Tohoto cíle bylo podle prohlášení komise dosaženo dnes. Situace v jednotlivých zemích se ale velmi liší, některé státy už stanovený cíl přesáhly, zatímco jiné do něj mají ještě daleko. Plně chráněno očkováním je nyní podle komise 256 milionů ze zhruba 450 milionů obyvatel zemí evropského bloku.

Přehled zemí EU podle procenta plně naočkovaných dospělých obyvatel:

Od září se budou moci lidé testovat i za on-line asistence zdravotníka, test bude mít platnost 24 hodin. Umožní to mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví. Podle zástupců firmy, která takové testování nabízí, si tak lidé mohou test udělat například doma a nemusí se objednávat do odběrových míst. Firma o tom dnes informovala ČTK.

„Nyní tedy toto testování, pokud je provedeno onl-ine za dozoru zdravotnického pracovníka, tak je postaveno naroveň antigenního samotestu, který je proveden na místě například nějaké kulturní akce,“ řekl tehdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). 

„Lidé si mohou udělat test z pohodlí domova, či odjinud za pomocí asistence odborného zdravotnického personálu, nabízíme tak alternativu ke klasickému testování, okamžitou a bezpečnou,“ uvedl jednatel společnosti Test do kapsy Michael Šturm. Firma nabízí test za 260 korun.

Na večírku, na parkovištích před obchodními domy nebo třeba ve vlaku městské železnice S-Bahn nabízí Berlín očkování proti nemoci covid-19. Německá metropole se tak ještě před nástupem podzimu snaží co nejvíce zvýšit proočkovanost svého zhruba 3,6 milionu obyvatel. Prozatím je plně očkováno 60,1 procenta populace. Na Berlíňany se proto v posledních dnech písemně obrací i starosta města Michael Müller.

„Udělejte to pro sebe, udělejte to pro všechny Berlíňanky a Berlíňany, ze solidarity a pro svobodu nás všech. Záleží na vás!“ píše starosta na pohlednicovém letáčku, který lidé v těchto dnech nacházejí ve svých poštovních schránkách. Leták obsahuje QR kód, který po načtení mobilem či tabletem odkáže na další informace ve vícero jazykových verzích včetně turečtiny, arabštiny nebo polštiny. Čeština ale chybí, což je dáno malou českou komunitou.

Přilákat zájemce o očkování se Berlín snaží i různými akcemi. Aréna v Treptowě na východě města, která se dnes jako největší berlínské očkovací centrum uzavírá, během srpna několikrát uspořádala vakcinační večírek, na kterém nechyběla diskotéková světa a hudební produkce. Dojem taneční zábavy ale kazila karanténní opatření, roušky a dodržování odstupu organizátoři vyžadovali.

Letiště Václava Havla v Praze posílí od středy 1. září kontroly cestujících na příletech. Potřebné dokumenty pro vstup do České republiky budou společně kontrolovat pracovníci letiště, příslušníci cizinecké policie a celní správy. Letiště tak reaguje na postupně narůstající provoz a aktuálně platné podmínky státu pro cestování během koronavirové pandemie. Letiště Praha o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.

„Nový model koordinujeme se zástupci ministerstva zdravotnictví i dalšími bezpečnostními složkami, které na letišti působí. Posilujeme také personální kapacity i vybavení tak, abychom urychlili celý proces odbavení na příletech. Cestující mohou rovněž kontroly na příletu do České republiky sami urychlit, pokud budou mít předem zjištěné aktuální podmínky a všechny dokumenty připravené,“ řekl místopředseda představenstva Letiště Praha Jiří Kraus.

Hospodářská komora chce na dnešním jednání s ministerstvem zdravotnictví probrat testování v zaměstnání či případné další uzávěry ekonomiky, které podnikatelé zásadně odmítají. Komora to dnes uvedla v tiskové zprávě. Schůzky s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, která se uskuteční od 16:00, se kromě Hospodářské komory zúčastní další zástupci podnikatelů, například Svaz průmyslu a dopravy ČR. Vojtěch minulý týden řekl, že povinné pravidelné testování ve firmách by dávalo smysl, pokud by počet nakažených za týden v přepočtu na 100.000 obyvatel přesáhl hodnotu 75.

Hospodářská komora podle svého prezidenta Vladimíra Dlouhého dlouhodobě apeluje na vládu, aby povinnost pracovníků prokázat se v zaměstnání testem zaváděla jen v místech, kde se zhorší epidemická situace. Zaměstnavatelé jsou podle Dlouhého ochotni výsledky testů kontrolovat, ale nechtějí testování organizovat. „Podle individuálních možností a konkrétních podmínek jsou podniky připravené zaměstnancům v zajištění testů pomáhat, například poskytovat vlastní testovací kapacity. Taková pomoc ale musí být dobrovolná, nikoliv nařizována vládou jako povinnost,“ uvedl Dlouhý.

V mateřských školách v minulém školním roce ubyla pětina dětí mladších tří let a na úrovni základních škol narostl zájem o individuální vzdělávání a o odklad povinné školní docházky. Důvodem může být i epidemie covidu-19, kvůli které se někteří rodiče rozhodli nechat děti doma. Na on-line tiskové konferenci to dnes řekli pracovnice Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Důvodem, proč se rodiče rozhodli takto malé dítě do školky nepřihlásit, mohla být pandemie, ale také navýšení rodičovského příspěvku v roce 2020,“ řekla. Ukazuje se tak, že počet dětí ve školkách ovlivňuje kromě demografického vývoje i zájem rodičů, počet odkladů a různá opatření v rodinné politice, dodala.

Dál se měnil i zájem o způsob plnění povinné školní docházky. Narostl zájem o individuální domácí vzdělávání, kdy žák chodí do školy jen na přezkoušení. „V minulém roce tuto možnost pro plnění základní školní docházky využilo 4600 žáků, téměř třiapůlkrát víc než v roce 2015,“ uvedl ČSÚ. 

Počet nezaměstnaných v Německu se v srpnu díky pokračujícímu oživení ekonomiky dál snižoval. Celkem bylo bez práce 2,58 milionu lidí, což je podle sezonně neupravených údajů skoro o 12.000 méně než v červenci a zhruba o 377.000 méně než ve stejném měsíci loni.

„Trh práce se nadále zotavuje,“ uvedl šéf spolkového úřadu práce Detlef Scheele. Upozornil, že nezaměstnanost nadále klesá, přestože je období letních prázdnin. Podle úřadu práce se počet nezaměstnaných v měsíci srpnu snížil poprvé od roku 2010. Dopady koronavirové krize jsou však stále patrné a podle odhadu úřadu je kvůli pandemii bez práce stále o 261.000 lidí více.

Za výbavu pro prvňáka rodiče letos podle společnosti Česká distribuční zaplatí zhruba dva tisíce korun, o 200 korun více než loni. Nejnákladnější položkou zůstává aktovka. V meziročním srovnání školní batohy zdražily, stejně jako pera nebo barevné papíry. Naopak méně peněz lidé letos vydají za pastelky nebo nůžky. Šíření nákazy koronaviru se promítlo i do nabídky obchodních řetězců. Ve školních letácích je proti loňsku dvakrát více elektroniky a potřeb pro on-line výuku než v uplynulém roce. Vyplývá to z analýzy akčních letáků, kterou provedla společnost Česká distribuční. Výsledky má ČTK k dispozici.

 „V nabídce najdete třeba nastavitelnou vertikální myš nebo oporu zad na kancelářskou židli, aby bylo dlouhé vysedávání u počítače snesitelnější,“ uvedl dále Sikora. V akčních školních letácích jsou podle něj zařazeny také webkamery nebo sluchátka.