Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Turistická sezona v Chorvatsku v loňském roce jen těsně zaostala za předcovidovým rekordem. Počet hostů se proti roku 2021 zvýšil více než o třetinu a dosáhl téměř 19 milionů, počet noclehů pak vzrostl o čtvrtinu na 105 milionů. Podle agentury HINA to vyplývá z předběžných výsledků, které dnes zveřejnilo ministerstvo cestovního ruchu. Čechů přijelo do země přes 890.000, což je mezi zahraničními hosty řadí na šesté místo.

V rekordním roce 2019, který byl posledním před vypuknutím pandemie covidu-19, navštívilo Chorvatsko 21 milionů turistů. 

Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach čelí rostoucímu tlaku, aby ustoupil od zbývajících povinných opatření proti covidu-19. Nově chce s karanténními nařízeními včetně povinného nošení roušek v hromadné dopravě skoncovat ministr financí a šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.

„Je čas zrušit všechna proticovidová opatření,“ řekl Lindner deníku Bild. Spolková vláda by podle Lindnera měla při nejbližší příležitosti odvolat povinné respirátory v dálkové dopravě. „Roušky může každý nosit dobrovolně,“ poznamenal.

Pandemie nemoci covid-19 skončila, šíření koronaviru během letošní zimy je endemické. V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání deníku Tagesspiegel to řekl přední německý virolog Christian Drosten, který byl jednou z hlavních tváří německého boje s covidem. Zvratem by podle Drostena mohla být nová mutace koronaviru, což ale v současné situaci nepředpokládá.

U prehistorického kamenného kruhu Stonehenge se dnes ráno sešel nebývalý počet lidí, aby tam oslavili zimní slunovrat, napsal server listu The Guardian. U megalitického monumentu sledovali východ slunce, které se nad obzorem v jižní Anglii objevilo po osmé ráno místního času (po 09:00 SEČ). Při loňském prosincovém slunovratu panovaly v souvislosti s covidem-19 ještě hluboké obavy, lidé byli požádáni, aby si udělali test, nosili roušky a dodržovali společenské odstupy. Letos se podle deníku vše zdálo „o něco svobodnější“.

Odhadem až 100.000 zdravotních sester a souvisejícího personálu ve státních zdravotnických zařízeních v Británii stávkuje za zvýšení platů. Je to první takový protest za 106 let existence jejich odborové organizace. Dosavadní vyjednávání se státními úřady se změnilo v hořký spor, protože vláda zatím nehodlá požadavky zdravotníků vyslyšet a považuje je za přehnané, informují britská média.

Nemocnice a další státní zdravotnická zařízení, kde byla situace kvůli personálním problémům a pandemii covidu-19 už tak svízelná, ve vypjatém předvánočním období čelí dalšímu tlaku. Stávka začala v 08:00 místního času (09:00 SEČ) a trvat má do 20:00 místního času (21:00 SEČ). Další takovou celodenní stávku chtějí odboráři uspořádat ještě 20. prosince. 

Po Bavorsku a Sasku-Anhaltsku se rozhodlo zrušit povinné nošení roušek v regionální a městské dopravě také Šlesvicko-Holštýnsko, karanténní opatření v tomto severoněmeckém regionu přestane platit ke konci roku. Dnes to oznámil šlesvicko-holštýnský premiér Daniel Günther, který rozhodnutí označil za další krok k normálnímu životu.

V Bavorsku a Sasku-Anhaltsku již cestující v regionálních spojích roušky nosit nemusí, v dálkové dopravě jsou ale nadále vyžadovány. Stejně tomu bude i ve Šlesvicku-Holštýnsku, neboť o dálkové dopravě nerozhodují regiony, ale spolková vláda.

„Šlesvicko-Holštýnsko ke konci roku skončí s povinnými rouškami v autobusech a ve vlacích. Země chce krok za krokem pokračovat v cestě k normálnímu životu,“ řekl Günther. Ten dnes o karanténních opatřeních jednal se zemskou ministryní zdravotnictví Kerstin von der Deckenovou.

 V Británii od letošního září zemřelo 16 dětí do 15 let po nákaze streptokokem ze skupiny A. Úmrtí podle britských médií vzbudila velké obavy mezi rodiči malých dětí, britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) ale sdělila, že nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o nějaký nový nebezpečnější kmen bakterie. Streptokok zpravidla způsobuje jen mírné obtíže, jako jsou bolesti v krku či vyrážka, je také původcem spály a spálové angíny.

Podle odborníků je pravděpodobné, že vyšší počet případů souvisí se sníženou imunitou dětí po pandemii covidu-19.

Sociálnědemokratický spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) stojí v čele Německa přesně jeden rok, během kterého se musel potýkat nejen s dopady pokračující pandemie nemoci covid-19, ale především s ruskou invazí na Ukrajinu a jejími následky zejména na energetickou bezpečnost. V reakci na ruskou agresi učinil Scholz spolu s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými (FDP) řadu zásadních rozhodnutí, jako byly zastavení projektu již hotového německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, zahájení dodávek zbraní na Ukrajinu, vyčlenění velkých investic na zbrojení nebo prodloužení chodu jaderných elektráren.

Stejnou cestou jako Bavorsko se dnes vydala i sasko-anhaltská vláda premiéra Reinera Haseloffa. Posledním dnem, kdy cestující v regionální dopravě budou muset mít roušku, bude středa, od čtvrtka už bude nošení dobrovolné. Podle Holetscheka lze podobný krok očekávat také od Šlesvicka-Holštýnska, které rozvolnění původně navrhlo.

Bavorsko od soboty jako první německý region zruší povinné nošení roušek v regionální dopravě. Dnes o tom podle informací veřejnoprávní stanice BR24 rozhodla vláda zemského premiéra Markuse Södera. Respirátory zůstanou ale v Bavorsku povinné v dálkových spojích, protože to až do jara nadcházejícího roku vyžaduje spolkový zákon. Naopak rozhodnutí o podmínkách v regionální dopravě je v pravomoci jednotlivých spolkových zemí.

Roušky jsou v Německu jedním z posledních viditelných opatření proti pandemii nemoci covid-19. V polovině listopadu konzervativní premiér severoněmeckého Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther navrhnul, aby povinné roušky ke konci roku v prostředcích hromadné dopravy skončily, zároveň ale vyzval k celoněmeckému řešení.

V pondělí o budoucnosti roušek v hromadné dopravě jednali zemští ministři zdravotnictví, ke shodě ale nedospěli. Bavorsko se nyní očividně rozhodlo k vlastnímu postupu. Odpoledne bavorská vláda pořádá tiskovou konferenci, kde výsledky dnešního zasedání kabinetu oficiálně oznámí.

Na 20 lidí zřejmě loni zemřelo v Británii kvůli chybě laboratoře, která v téměř 40 000 případů testy na přítomnost koronaviru nesprávně vyhodnotila jako negativní. O odhadu britských zdravotních úřadů dnes informují agentury DPA a Reuters.

Laboratoř ve městě Wolverhampton mezi 2. zářím a 12. říjnem loňského roku špatně vyhodnotila kolem 39 000 testů. Lidé, kterých se to týkalo, tak nemuseli do izolace, nebo ji mohli ukončit a vrátit se do normálního života, i když ještě mohli být nakažliví. Kvůli tomu se podle odhadů zdravotních úřadů koronavirem nakazilo 55 000 lidí navíc, z nichž 680 skončilo v nemocnici a 20 zemřelo.

Podle úřadů za vše může lidská chyba. Laboratoř měla totiž nesprávně nastavenou úroveň, od jejíhož překročení test vyhodnocovala jako pozitivní.

Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského velvyslance v Londýně kvůli napadení reportéra stanice BBC. Informaci britských médií potvrdil ministr zahraničí James Cleverly, který se dnes účastní ministerské schůzky NATO v Bukurešti. Čínská policie o víkendu zbila a zadržela novináře Eda Lawrence, který informoval o protestech v Šanghaji.

Cleverly předvolal velvyslance Čeng Ce-kuanga a chce po něm vysvětlení incidentu. „Je nadmíru důležité, abychom chránili svobodu médií. Je to něco, co je jádrem britského sytému hodnot a je podstatné, aby novináři mohli svou práci dělat aniž by je někdo obtěžoval a aniž by měli strach z útoku,“ řekl v Bukurešti britský ministr.

Londýnský holič Tarek Namouz čelí obvinění, že poslal až 25.000 liber (asi 710.000 korun) svému známému z teroristické organizace Islámský stát (IS) na nákup zbraní a výbušnin. Peníze vzal podle obžaloby mimo jiné z vládních kompenzací pro podnikatele v době pandemie covidu-19. Holič u soudu vinu odmítl.

Třiačtyřicetiletý Namouz podle žalobce Johna McGuinesse „pravidelně posílal peníze z Británie do Sýrie za účelem podpory terorismu“. On a jeho přítel v konverzacích na WhatsAppu hovořili o nákupu odstřelovacích pušek, útočných pušek typu kalašnikov, o veřejných popravách a o vraždách „nevěřících“, píše list The Guardian s odvoláním na soudní slyšení.

Německá policie dnes v několika spolkových zemích zahájila rozsáhlou razii zaměřenou na možné podvody při udělování podpory během koronavirové krize. Podle zpravodajského serveru RBB24 se do akce zapojilo na 630 policistů, kteří prohledali téměř 60 budov.

Zásahy se uskutečnily v Berlíně, kde policisté prohledali 37 objektů, a také v Braniborsku, Bavorsku, Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku. V německém hlavním městě jsou do akce zapojeni také policisté specializující se na islamismus. Důvod policie neupřesnila.

Povinné roušky v autobusech, tramvajích a vlacích jsou v Německu jedním z posledních viditelných opatření proti nemoci covid-19. Konzervativní premiér severoněmeckého Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther by ale chtěl, aby toto omezení nejpozději ke konci roku skončilo. Podporu mu vyslovil rovněž konzervativní bavorský premiér Markus Söder, naopak sociálnědemokratický spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach před takovým rozvolněním varuje.

Günther patří k zemským premiérům, kteří chtějí co nejrychleji zrušit stávající karanténní opatření. Společně s představiteli Bavorska, Bádenska-Württemberska a Hesenska se dohodl na tom, že od středy skončí povinná izolace pro nakažené koronavirem. Izolaci nahradí povinnost pro nakažené nosit roušky ve vnitřních prostorách či venku, pokud nelze dodržet rozestup alespoň 1,5 metru. Nakažení budou mít rovněž zakázané návštěvy v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních.

"Zrušení izolace přichází v nevhodnou dobu a nemá požehnání spolkové vlády," prohlásil Lauterbach. Spolkový ministr zdravotnictví od konce léta varuje před nástupem podzimních a zimních vln covidu a na sklonku září oznámil, že taková vlna již přichází, neboť v Německu denně přibývalo přes 100.000 nakažených. Počet infikovaných od té doby ale výrazně poklesl a v posledních dnech je denně zaznamenáváno mezi 30.000 až 50.000 nakaženými.

Německé farmaceutické společnosti BioNTech klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 44 procent na 1,8 miliardy eur (43,8 miliardy Kč). Tržby se snížily o 43 procent na 3,5 miliardy eur. Za zhoršením hospodaření je slabší poptávka po vakcínách proti covidu-19. Firma ale v dnešním sdělení zároveň mírně zlepšila dolní rozpětí odhadu tržeb z prodeje vakcín za celý rok, zejména díky poptávce po upravených očkovacích látkách a vyšším cenám.

V Británii se z covidu-19 zotavil pacient, který s nákazou koronavirem bojoval nepřetržitě 411 dní, tedy více než rok. Vědci nyní v odborném magazínu Clinical Infectious Diseases zveřejnili studii, v níž shrnuli, jaká léčba nakonec 59letému muži po transplantaci ledvin pomohla. Díky genetické analýze dospěli k závěru, že pacient bojuje s jednou z raných variant viru, nasadili mu tedy protilátky, které už se proti novějším variantám nepoužívají.

Pacient měl kvůli transplantaci narušenou imunitu a koronavirem se nakazil v prosinci 2020. Testy na covid pak měl pozitivní až do ledna 2021. Při testech se zjistilo, že muž bojuje s variantou B.1, která byla rozšířená v raných fázích pandemie, a nasadili mu proto kombinaci protilátek casirivimab/imdevimab od společnosti Regeneron. Ta se už nyní nepoužívá, protože proti novějším variantám koronaviru, jako je například omikron, nezabírá.

Británie má nového premiéra, Karel III. jmenoval Rishiho Sunaka. Ten po svém nástupu do funkce Brity varoval, že zemi čekají obtížná rozhodnutí, aby překonala „hlubokou hospodářskou krizi“.

„Naše země čelí hluboké hospodářské krizi. Důsledky covidu stále přetrvávají. Putinova válka na Ukrajině destabilizovala energetické trhy a dodavatelské řetězce po celém světě,“ vzkázal Sunak. Více čtěte ZDE.

Počty nakažených koronavirem v Německu rychle rostou a stoupá také počet hospitalizovaných, pro regiony tak nastal čas zavést další karanténní opatření. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, podle kterého by se lidé měli vrátit k rouškám.

Fotbalový útočník Bayernu Mnichov Thomas Müller, který kvůli nákaze koronavirem přišel o úterní domácí utkání Ligy mistrů s Plzní (5:0), bude obhájcům německého titulu chybět i v bundesligovém šlágru v Dortmundu. Sobotní start dalšího hráče vracejícího se z karantény záložníka Joshuy Kimmicha je naopak nejistý.

Německo stojí stejně jako sousední státy na počátku podzimní vlny covidu-19. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Situace je podle něj pod kontrolou, vyzval nicméně ohrožené skupiny obyvatel ke čtvrté posilující dávce vakcíny.

„Jsme zcela jasně na prahu podzimní vlny. To neukazují jen data z Německa, kde denně přibývá na 100.000 nových případů infekce, ale i od našich evropských sousedů,“ řekl Lauterbach. Poznamenal, že ještě před týdnem bylo nově nakažených denně okolo 50.000. I přes rychlý růst nově nakažených považuje situaci za stabilní a předpokládá, že to tak zůstane i během zimní sezony.

Infikovaná koronavirem, který je původcem covidu-19, je z německé vlády také ministryně vnitra Faeserová. „Korona mě také dostihla, poprvé. Virus je záludný. Dávejte na sebe na podzim pozor!“ napsala ministryně na Twitteru.

Dobré dopoledne, německý kancléř Olaf Scholz má covid-19. Dnes to oznámil vládní mluvčí Steffen Hebestreit, podle kterého má kancléř jen mírné příznaky. Nákazu dnes oznámila také německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Hebestreit uvedl, že Scholz má mírné příznaky nachlazení a že se odebral do izolace. Kancléři vyšel pozitivní test jen krátce po návratu z víkendové cesty do oblasti Perského zálivu, kde jednal především o zvládání evropské energetické krize. V sobotu se Scholz mimo jiné sešel se saúdskoarabským korunním princem Mohammadem bin Salmánem, v neděli pak kancléř navštívil Spojené arabské emiráty a Katar.

„Veřejný program pro tento týden byl odřeknut,“ uvedl Hebestreit o kancléřových schůzkách. Ve čtvrtek měl Scholz naplánované jednání s francouzskou premiérku Élisabeth Borneovou. Ve středu se koná schůzka Scholze s premiéry německých spolkových zemí. Ta odřeknuta nebyla, kancléř se ale k zemským premiérům připojí digitálně.

V Německu budou od října do Velikonoc platit kvůli očekávaným vlnám covidu-19 přísnější epidemická nařízení včetně častějšího povinného nošení roušek či nezbytného testu pro návštěvu nemocnic a pečovatelských zařízení. Novelu zákona o potírání infekčních chorob dnes podle očekávání schválila Spolková rada, již před týdnem tak učinili poslanci Spolkového sněmu. Novela rovněž umožní regionům nařídit ochranu dýchacích cest mimo jiné ve veřejných budovách, obchodech či na hromadných venkovních akcích.

 Soud v Německu dnes poslal na doživotí do vězení muže, který loni v září kvůli sporu o nenasazenou roušku zastřelil obsluhu čerpací stanice v západoněmeckém městě Idar-Oberstein. Pokladník trval na dodržování tehdy platných karanténních předpisů. Případ otřásl Německem a vyvolal širokou debatu o tom, jaké dopady měly pandemie nemoci covid-19 a protiepidemické předpisy na rozdělení společnosti. Verdikt ještě není pravomocný, proti rozhodnutí zemského soudu se mohou odsouzený i obžaloba odvolat.

Čin šokoval veřejnost i politické představitele a vyvolal otázky, do jaké míry hrozí radikalizace společnosti kvůli nesouhlasu s karanténními předpisy. Nyní 50letý útočník Mario N. vypověděl, že střílel ze vzteku, neboť mu pokladník kvůli nenasazené roušce odmítal prodat pivo. Muž řekl, že odjel domů, kde si vzal zbraň, vrátil se zpět na čerpací stanici a obsluhu zastřelil. Pokladníkem byl 20letý student, který na benzince pracoval jako brigádník. Zbraň vlastnil střelec nelegálně.