Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Slovensko připravuje zavedení státní karantény pro cestující ze zahraničí. Izolaci v souvislosti s koronavirovou nákazou by měli strávit v hotelech, ČTK o tom dnes informovalo slovenské ministerstvo dopravy, které označilo připravovaný systém za efektivní způsob ve snaze zabránit zavlečení mutací koronaviru ze zahraničí.

Karanténa při cestách na Slovensko je až na výjimky povinná už teď, lidé ji ale mohou strávit i ve své domácnosti, což lze kontrolovat jen v omezené míře.

Slovensko zkouší testování starších žáků na koronavirus prostřednictvím takzvaných kloktacích PCR testů. Zavedlo je s cílem dostat do škol více žáků, kteří například nemohli nebo nechtěli podstoupit obvyklý antigenní test. Ministerstvo školství dnes oznámilo, že zájem o využití tohoto druhu testů stoupá.

Zatímco při běžném antigenním testu provádí zdravotník výtěr z nosu, u kloktacího testu stačí odebrat vzorek formou výplachu ústní dutiny i bez přítomnosti zdravotnického personálu. Vzorky jsou pak analyzovány v laboratoři.

„Těší mě, že zájem o kloktací testy roste, máme je vyzkoušené a ověřené v praxi. Naším společným přáním je umožnit co nejvíce žákům řádnou výuku v bezpečném prostředí,“ řekl slovenský ministr školství Branislav Gröhling.

Nemocnice na Slovensku hlásí v souvislosti s koronavirovou nákazou nejméně pacientů za posledních více než pět týdnů. Vyplývá to z údajů slovenského Národního centra zdravotnických informací. Právě počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 je hlavním ukazatelem pro uvolňování karanténních omezení, ke kterému by podle protiepidemických pravidel mohla země přistoupit po dalším výraznějším úbytku pacientů v nemocnicích.

Ve středu bylo ve slovenských nemocnicích dohromady 3675 pacientů kvůli koronaviru, z nichž 3498 lidí mělo potvrzený covid-19. Jde o nejnižší počet hospitalizovaných od 8. února. Navzdory poklesu ale umělou plicní ventilaci nyní potřebuje rekordní počet z nich.

Slovenská vláda o 40 dnů prodloužila nouzový stav, který země zavedla kvůli koronavirové krizi. Novinářům to dnes řekla vicepremiérka Veronika Remišová. Prodloužení stavu nouze musí potvrdit parlament. Někteří koaliční poslanci se ale k věci už dopředu postavili odmítavě.

V praktickém životě obyvatel Slovenska se stav nouze projevuje hlavně zákazem shromažďování více než šesti osob a výrazným omezením volného pohybu. Obě opatření mohla vláda dříve zavést právě na základě nouzového stavu, který také umožňuje úřadům jednodušší nákupy potřebného materiálu či zajištění provozu zdravotnických zařízení.

Pokutu ve výši 100 eur (2 600 korun) udělila v Bratislavě o uplynulém víkendu policejní hlídka bezdomovci za porušení zákazu vycházení, který v zemi platí v souvislosti s koronavirovou krizí. Upozornilo na to občanské sdružení Vagus, jež pomáhá lidem bez domova. 

„Lidé bez domova nemají možnost dodržovat zákaz vycházení. Sociální služby nejsou schopné pokrýt potřeby více než 23 000 lidí na Slovensku, kteří nemají kde trávit čas během lockdownu,“ upozornilo sdružení. Dodalo, že jen v Bratislavě žije mnoho lidí bez domova, kteří do slovenské metropole přicestovali z jiných regionů země.

Podle policie potrestaný muž neuvedl žádnou z výjimek ze zákazu vycházení, která by se na něj vztahovala, a s blokovou pokutou souhlasil. Policie ale slíbila, že postup hlídky prověří.

Slovensko ode dneška zavedlo povinnost nošení respirátorů v interiérech budov mimo vlastní domácnost, podle úřadů na některé skupiny pracovníků a děti se vztahuje výjimka. Jde o další opatření, které má pomoci zpomalit šíření koronaviru. Zároveň již téměř polovina okresů se v souvislosti s epidemií covidu-19 dostala do nejrizikovějšího stupně. Česko už dříve zavedlo povinné respirátory na pracovištích a na frekventovaných místech.

Na Slovensku byly respirátory kategorie alespoň FFP2 už před týdnem povinné ve veřejné dopravě a v obchodech. Nyní se jejich nošení rozšířilo na interiéry. Podobně jako Česko rovněž Slovensko dočasně zrušilo daň z přidané hodnoty na respirátory.

Meziroční míra inflace na Slovensku v únoru mírně zrychlila tempo, a to na 0,9 procenta z lednových 0,7 procenta, kdy byla na čtyřletém minimu.

Na Slovensko dnes přicestovalo 11 zdravotníků z Belgie a Dánska, kteří od soboty budou s péčí o pacienty s covidem-19 pomáhat v nemocnici v Banské Bystrici. Informoval o tom náměstek ministerstva zdravotnictví Peter Stachura.

Díky této podpoře bude nemocnice moci zvýšit počet lůžek intenzivní péče o čtyři až osm. „Věřím, že díky této pomoci se nám podaří stabilizovat situaci, která momentálně na Slovensku je, abychom nemuseli překládat pacienty za hranice Slovenska,“ citovala Stachuru agentura TASR. Takto slovenští zdravotníci poslali nemocné do Polska a Německa.

„Pokud jste dnes potkali někoho se srdcem na respirátoru, znamená to, že se připojil k výzvě Důvěřujte nám!“ uvedla na twitteru vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). „Je to výzva našich lékařů, abychom nepodléhali dezinformacím a hloupostem o covidu, kterých je bohužel jako hub po dešti. Já důvěřuji lékařům. A co vy?“ dodala.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijala demisi ministra zdravotnictví Marka Krajčího, jenž rezignoval v zájmu řešení koaliční krize. Ta podle politiků trvá.

Na Slovensku letos v lednu, kdy zemi zasáhla silná druhá vlna koronavirové nákazy, zemřelo o zhruba dvě třetiny více obyvatel než v průměru za první měsíc roku v pěti předchozích letech. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Podle oficiálních statistik slovenských úřadů v prvním letošním měsíci podlehlo v zemi covidu-19 poprvé přes 2000 lidí.

Slovenský ministr zdravotnictví Krajčí ohlásil demisi. Jeho rezignaci během vládní krize žádala část koalice kvůli nepříznivé epidemické situaci. Zhruba po roce od nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče skončí ve funkci, dnes před novináři ohlásil demisi. Rezignace Krajčího, kterou v souvislosti s nepříznivou epidemickou situací požadovaly dvě nejmenší vládní strany, je součástí dohody o urovnání krize uvnitř čtyřčlenné koalice. 

Podle Matoviče výměna ministra zdravotnictví potrvá několika týdnů, a to kvůli koronavirové krizi. Premiér, jehož hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Krajčího do ministerského křesla nominovalo, odstupujícího ministra obhajoval.

Slovensko se připravuje na masivní očkování obyvatel proti covidu-19. Největší vakcinační centrum vzniklo v prostorech národního fotbalového stadionu v Bratislavě, zřídila ho krajská samospráva. Slovensko se podobně jako další státy EU potýká s nedostatkem očkovacích látek, výraznější navýšení dodávek vakcín ale očekává už v průběhu března.

„Očkování vidím jako světlo na konci tunelu. Je jediným dostupným způsobem, jak zastavit pandemii,“ řekl dnes novinářům předseda Bratislavského kraje Juraj Droba k zřízení zmíněného velkého očkovacího centra.

Při dostatku vakcín bude možné v centru očkovat 2500 lidí denně, prozatím se tam počítá s očkováním o víkendech. Určeno je nejen pro obyvatele slovenské metropole, ale i celého kraje, kde žije 650.000 lidí.

Nepříznivá epidemická situace na Slovensku v souvislosti s koronavirovou nákazou se mírně zlepšuje i díky očkování proti covidu-19, v zemi ale nadále platí nejvyšší rizikový stupeň protiepidemického systému. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Dříve bylo Slovensko v přepočtu na obyvatele na prvním místě na světě v přírůstku úmrtí na covid-19. V březnu Bratislava očekává dodávky takového počtu vakcín, který dosud dohromady obdržela od začátku očkování loni v prosinci.

„Předpoklad na další období je, že se bude zlepšovat epidemická situace. Je to díky očkování, ale i díky lidem, kteří dodržují opatření,“ uvedl Krajčí, jenž kvůli vývoji epidemie v zemi čelí výzvám k rezignaci, a to i v části koalice. Ministr opakovaně demisi odmítl, zastal se ho i premiér Igor Matovič.

K urychlenému posouzení ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19 unijní lékovou agenturou EMA vybídl dnes slovenský premiér Igor Matovič předsedkyni správní rady EMA Christu Wirthumerovou-Hocheovou. Učinil tak v reakci na její výzvu, aby členské země EU neschvalovaly nouzové nasazení zmíněné vakcíny, dokud EMA sama dostatečně neposoudí její bezpečnost a efektivitu. Bratislava minulý týden dovezla z Ruska první zásilku Sputniku V, touto vakcínou zatím ale nezačala očkovat obyvatele.

Na Slovensku loni poprvé od roku 2003 zemřelo více lidí, než se narodilo. Počet úmrtí, který byl nejvyšší od druhé světové války, ovlivnila podle dostupných údajů pandemie covidu-19. Celkový počet obyvatel země díky zahraniční migraci ale stoupl na téměř 5,46 milionu osob. Vyplývá to z nejnovějších údajů slovenského statistického úřadu.

Schillerová představila také odměny pro pracovníky v sociálních službách. Rezort spadá v koaliční vládě ČSSD, odpovídá za něj Jana Maláčová. 

Pracovníci v sociálních službách dostanou více než 6 miliard korun. „Částka až pěti miliard se převede z nespotřebovaných peněz, které ministerstvo nespotřebovalo v minulém období. Bude alokováno celkem přes 6 miliard korun,“ řekla Schillerová. 

Vláda také schválila uvolnění dalších peněz pro prodloužení programu Antivirus. 

Vláda také rozhodla o nákupu sad antigenních testů pro pohotovostní zásoby. „Zejména pro oblast veřejného sektoru a také pro oblast škol,“ upřesnila Schillerová. „Je to zásoba, která by měla platit pro školy zhruba do května a pak se bude v případě potřeby nakupovat dál,“ dodala vicepremiérka. 

Část testů půjde ze zakázky ministerstva vnitra, část nakoupí úřad Státních hmotných rezerv. 

Zdravotníci v nemocnicích dostanou odměny za nasazení během koronavirové pandemie. V rozpočtu je na ně vyčleněno 12 miliard korun, řekla ve videu na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda to dnes schválila. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek řekl, že by zdravotníci měli dostat odměny v květnové výplatě.

Slovensko po více než týdnu znovu změnilo postup při očkování proti covidu-19. Nově mají přednost hlavně starší obyvatelé. Vyplývá to z vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která začala platit dnes. Získat rezervaci na očkování není v zemi kvůli nedostatku vakcín jednoduché. O uplynulém víkendu informoval slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí o nových termínech nestandardně prostřednictvím sociální sítě, což vyvolalo kritiku.

Šéf lidovců a exministr financí Marian Jurečka v Partii kritizoval, že vláda je pomalá, co se týče vyplácení kompenzačních bonusů.

„Lidé mi píší, že čekají už třetí měsíc na to, aby jim bylo vyplaceno ošetřovné či kompenzační bonus. Pomoc je pomalá. Z té obrovské částky je to jen třetina, která jde na pomoc podnikatelům,“ kritizoval Jurečka. Problém je podle něj i obrovské množství programů, ve kterých se nikdo nevyzná.

Schillerová na to reagovala se slovy, že stát chystá souhrnný kompenzační program pro podniky, postaven bude na propadu příjmů. Má nahradit všechny současné programy COVID.

Schillerová souhlasí s premiérem Andrejem Babišem (ANO), že by bylo velmi nezodpovědné říkat, že se za tři týdny budeme rozvolňovat. „Rozvolňovat budeme moci, až bude proočkovanost a kolektivní imunita. Nejsme schopni říct přesné datum,“ prohlásila v Partii Schillerová.

Řekla, že zavření průmyslu, o kterém se spekulovalo, by bylo pro Českou republiku fatální. Už tak je problematické, že zůstává zavřená řada podniků, obchodů, služeb či restaurací. „Ekonomika pojede od druhé poloviny roku,“ odhaduje Schillerová.

Kdy se budou moci otevřít obchody nebo restaurace? Přesné datum nejsem schopna říct, prohlásila šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) v nedělní Partii Terezie Tománkové. Ministryně financí nicméně řekla, že v druhé polovině roku už by ekonomika měla jet.

Předseda slovenské vlády Igor Matovič se pokusil žertem zlehčit kritiku, které čelí kvůli dodávce ruské proticovidové vakcíny Sputnik V na Slovensko. V Rádiu Expres na otázku, co slíbil Rusku za dodání Sputniku, odtušil, že Zakarpatskou Ukrajinu. Premiérův výrok vyvolal nevoli mezi slovenskými politiky a rovněž diplomatický skandál na Ukrajině.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová /nestr. za ANO/ nevyloučila, že kabinet požádá o prodloužení nouzového stavu.

„My to budeme vyhodnocovat. Celou řadu opatření můžeme ukládat podle pandemického zákona s použitím zákona o ochraně veřejného zdraví. Pak jsou opatření, jako je zákaz shromažďování, zákaz nočního vycházení – taková ta velká plošná opatření, která se bez nouzového stavu neobejdou. Pokud to bude nezbytné, tak o to požádáme,“ řekla CNN Prima NEWS. 

Schillerová zároveň v pořadu K věci dodala, že v tuto chvíli je velmi brzy na hodnocení současných opatření. Pokud by měla trvat déle, zvážila by opět navýšení schodku státního rozpočtu. Což naznačila i Minulý týden v pořadu Epicentrum ve Studiu Blesk Zpráv. 

Testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách na Slovensku není povinné, některé podniky ho s podporou státu ale dělají dobrovolně.

"Při počtu 11.500 zaměstnanců to bylo organizačně velmi náročné, protože jsme potřebovali mimořádné nasazení personálu a hledali dobrovolníky z řad zaměstnanců. Přineslo to i zvýšené náklady," řekla ČTK mluvčí slovenské divize automobilky Volkswagen Lucia Kovarovič Makayová o testování ve firmě, která je jedním z největších zaměstnavatelů v zemi.