Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ve volnočasových střediscích se děti nebudou muset testovat na covid-19, pokud jich do kroužku nebude chodit víc než 20 starších šesti let. Většina kroužků bude mít i proto letos do 20 účastníků. Pokud by byla skupina větší, musely by děti předložit výsledek testu na covid-19.

V případě, že nebudou mít test ze školy, měly by si přinést samotest nebo potvrzení z veřejného testovacího místa. Pro všechny bude povinné nošení roušek na chodbách. ČTK to dnes řekl předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže a ředitel Domu dětí a mládeže hlavního města Prahy Libor Bezděk. Zájem o kroužky očekává podobný jako v minulosti.

Podle Bezděka by povinnost testování na covid-19 podle stávajících pravidel neměla být pro kroužky problém. Testy jsou potřeba pro účast na zájmové činnosti dětí od šesti let ve skupině nad 20 lidí. Venku se může sejít do 2000 lidí a uvnitř do tisíce. Platnost antigenních testů je 72 hodin, u přesnějších PCR testů sedm dní. Domy dětí tomu podle Bezděka svou činnost přizpůsobí.

Lidé, u kterých přetrvávají obtíže po nemoci covid-19, najdou odbornou pomoc ve všech krajích. Zhruba v polovině z nich byla kvůli tomu zřízena speciální postcovidová centra, od pátku bude v provozu i v Praze. V ostatních regionech se o pacienty, kteří se po covidu potýkají s problémy s dýcháním, změnami srdečního rytmu, neodeznívající únavou či ztrátou čichu, starají na plicních či interních odděleních, ve specializovaných ambulancích, poradnách nebo léčebnách. Léčbu a rehabilitaci po koronaviru poskytují také lázně. Podle zjištění ČTK zájem o tuto péči trvá, nicméně některá místa přes prázdniny s ohledem na dovolené a ústup epidemie zaznamenala pokles počtu vyšetření.

Podmínky neziskových organizací v Česku se v posledních letech nezlepšují. Za epidemie sice rozšířily své služby, finanční nejistota jim ale rostla. Ukázala to česká část hodnotící zprávy o situaci ve 24 státech bývalého východního bloku za loňský rok. V žebříčku Indexu udržitelného rozvoje, který sestavuje po dvě desetiletí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), si Česko drží třetí příčku. Výsledky za rok 2020 dnes na tiskové konferenci představil prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO) Marek Šedivý.

„Česká republika v hodnocení indexu dopadla podobně jako v minulých letech, přestože byl covid a měl samozřejmě vliv na spoustu věcí. V minulém roce se zlepšila nabídka služeb a část služeb byla hodnocena jako lepší. Organizace reagovaly na situaci, měnily nabídku. Ke zhoršení došlo ve finanční části. Největší problém je nejistota,“ řekl ČTK Šedivý.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 obyvatel:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Reprodukční číslo k dnešku je stejně jako předchozí dva dny 1,05. Pokud je větší než jedna, epidemie zrychluje, pod touto hodnotou zpomaluje. V poslední době se tento sledovaný ukazatel pohybuje těsně kolem této hranice.

Podle odborníků bude epidemie s nynějším návratem lidí z dovolených a návratem dětí do škol sílit. I při vysoce rizikovém scénáři vývoje by ale nadcházející vlna neměla být tak silná jako loni na podzim nebo letos na jaře, a to díky očkování i značnému počtu lidí, kteří už covid prodělali.

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos od jara vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek. Pokles čísla pod 100 přinesl podle takzvaných balíčků pro návrat do normálního života například otevření zbývajících obchodů nebo návrat žáků základních škol k prezenční výuce. Vláda se ale balíčky neřídila bezvýhradně, podobně jako dříve u systému PES.

Za celou Českou republiku je nyní 13 případů na 100.000 obyvatel za uplynulých sedm dní, před týdnem to bylo 12. Sedmidenní incidence klesla pouze v Praze, stoupla v devíti krajích, v ostatních stagnuje. Nejvíce stoupla v Karlovarském kraji (z 12 na 20 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní). Nejlépe je na tom nyní Královéhradecký a Pardubický kraj, nejvyšší počet případů vykazuje stále Praha, i když zde incidence klesla z 30 na 26.

Ministerstvo zdravotnictví chystá na podzim celorepublikovou studii o protilátkách a buněčné imunitě na koronavirus. Chce do ní zapojit tisíce dobrovolníků, uvedl dnes Radiožurnál. Na studii by se mělo podílet několik velkých center, podle Radiožurnálu půjde o pražský IKEM a Thomayerovu nemocnici a o Fakultní nemocnici Olomouc. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková Radiožurnálu řekla, že cílem je poznat skutečnou míru promoření populace.

Pravidelným testováním chce stát zkoumat i to, jak protilátky lidi chrání před nákazou. „Plánujeme dělat u těch lidí periodické PCR testy zhruba ve 14denních intervalech, abychom zjistili, kde se ti lidé nakazili. Protože množství lidí, kteří se nakazí, je extrémně ovlivněné strategií testování a tím, jaký poměr máte symptomatických a asymptomatických přenosů,“ řekl Radiožurnálu Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Za středu v ČR přibylo 261 pozitivních vzorků na koronavirus, o 16 víc než před týdnem. V mezitýdenním srovnání rostou počty případů třetí den v řadě.Incidenční číslo se už několikátý den drží na hodnotě 13. 

Nákaza se dlouhodobě nejvíce šíří v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá za poslední týden 26 nově odhalených případů infekce. Následuje Karlovarský kraj s 20 případy a Jihočeský s 18 případy. Naopak nejnižší incidenční číslo má Královéhradecký kraj. Na 100.000 obyvatel tam připadá pět nových případů za poslední týden.

Počet úmrtí, hospitalizací i závažných průběhů onemocnění výrazně snižuje očkování. Zdravotníci ve středu podali v celé zemi vakcínu proti koronaviru přes 17.000 lidí, v mezitýdenním srovnání zhruba o polovinu méně, údaje za uplynulý den se ale mohou ještě zvýšit. Dokončené očkování má nyní v republice - po osmi měsících vakcinace - přes 5,7 milionu lidí, tedy víc než polovina všech obyvatel.

Letní prázdniny skončily a po celé ČR se tak do škol vracely děti ZŠ i SŠ. A jak vychází z odborného průzkumu, díky pandemii se na návrat i více těšily. Podle expertů děti během uzávěry pochopily i její sociální funkci a až o 15 % více žáků tak pomyslně nemohlo dospat. Odborníci nyní zdůrazňují jediné - hlavní nechat školy už otevřené. Během uzávěry totiž mnoho dětí trpělo depresí a úzkostí a dalších 11 tisíc bylo od výuky zcela odloučeno. 

Americká filmová a distribuční společnost Paramount Pictures odloží uvedení dvou filmů s Tomem Cruisem. Snímek Top Gun: Maverick, který navazuje na film z roku 1986, do amerických kin přijde v květnu 2022. Až do září 2022 si diváci počkají na snímek Mission: Impossible 7. Informoval o tom mluvčí mediální a zábavní společnosti ViacomCBS, pod níž Paramount Pictures spadá. Harmonogram ovlivňuje šíření koronaviru.

Pokračování Top Gunu, jehož vstup do kin se během pandemie covidu-19 několikrát odložil, se má na velkých plátnech objevit 27. května, kdy mělo být původně uvedeno sedmé pokračování řady Mission: Impossible. Tento snímek do kin vstoupí 30. září. Hlavní hvězda obou filmů Tom Cruise se podílí i na jejich produkci.

Distribuční společnosti se pokoušejí odhadnout, kdy se do kinosálů vrátí diváci. Naposledy jejich plány narušilo šíření nakažlivější mutace koronaviru delta.

Řetězce kin jako AMC Entertainment, Cineworld či Cinemark spoléhají na to, že filmy typu Top Gun: Maverick pomohou zpět do sálů přilákat diváky. Doufají zároveň, že jiné velkorozpočtové filmy se budou držet plánu. Například nová bondovka Není čas zemřít (No Time to Die) by se měla v kinech promítat od 8. října. Ačkoli ani tento snímek neušel zpoždění, filmové studio MGM jeho uvedení už znovu posouvat nechce.

Jeff Bock, který se ve společnosti Exhibitor Relations zabývá analýzou médií, považuje rozhodnutí Paramount Pictures posunout Top Gun: Maverick za „chytrý krok“. „Paramount potřebuje, aby se z toho stal světový hit,“ napsal na twitteru. Podmínky tomu ale podle něj zatím příliš nenahrávají.

Vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě:

Žáky prvních tříd čeká dnes ráno v základních školách preventivní testování na covid-19. Školy tak navážou na testování dětí, které se ve vyšších ročnících konalo už ve středu při zahájení nového školního roku. Někde se už první školní den otestovali i prvňáčci. Do škol jich podle odhadu ministerstva školství nastoupilo kolem 110 300.

Pro prvňáky udělala vláda výjimku z rozhodnutí o testování na covid-19 ihned po návratu z prázdnin. Ministerstvo školství si ji vyžádalo, aby testování na covid-19 ve školách nenarušilo jejich slavnostní přivítání. Zatímco starší žáci znali testování na covid-19 už z minulého školního roku, ti nejmladších většinou chodili do školek, kde se testovat nemuseli.

Další termíny testování budou v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září už pro všechny žáky společně. Ve školách, které se rozhodly zajistit si místo antigenních testů přesnější PCR testy, se budou moct testovat jen jednou za týden. Pokud pak bude ve školách v jednom okrese víc než 25 pozitivních případů na 100.000 provedených testů, testování tam bude pokračovat do konce září, vždy jednou týdně.

Žáci, kteří se nenechají testovat ani nedoloží jinak bezinfekčnost, budou muset nosit roušku či respirátor i při výuce, nebudou smět cvičit v tělocvičně a zpívat. Pokud odmítnou i to, nebudou se moci účastnit prezenční výuky. Zda budou omezení pro netestované pokračovat i po skončení preventivního testování, mimořádné opatření nyní neupravuje. Podle ředitelů škol se ale ve středu vyskytovaly potíže s odmítáním testů jen ojediněle.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství ke koronavirové pandemii. Dění z domova a ze světa pro vás budeme sledovat i zítra. Prozatím přinášíme přehled nejdůležitějších událostí z 1.9. Nejdříve z České republiky:

• V úterý přibylo v Česku 287 případů covidu-19. Je to o 40 víc než před týdnem a čtvrtý nejvyšší počet za prázdniny, za celý srpen bylo případů o 285 méně než v červenci a asi o 2400 méně než před rokem.
• V souvislosti s covidem zemřelo v srpnu 26 lidí, tedy o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší za dobu epidemie. Loni v srpnu bylo obětí 45, celkově covidu podlehlo 30.404 lidí. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví.
• Počet úmrtí, hospitalizací i závažných průběhů onemocnění výrazně snižuje očkování. V úterý zdravotníci podali 22.391 dávek očkování proti covidu, zatímco o týden dříve téměř 40.600. Od začátku vakcinace aplikovali téměř 11,5 milionu očkovacích dávek. Ukončené očkování má 5,712 milionu lidí, tedy 53,4 procenta z 10,7 milionu obyvatel. Rezervaci termínu očkování má přes 110.000 lidí a více než 228.000 lidí je registrováno a čeká na termín.
• Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil regulaci zoologických a botanických zahrad z přelomu dubna a května za nezákonnou. Sporná část opatření ministerstva zdravotnictví měla plošný dopad, přestože už tehdy nebylo možné považovat celý stát za ohnisko šíření covidu-19. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce, navazuje na desítky podobných rozsudků, jimiž NSS upozorňuje na nezákonné pasáže koronavirových opatření ministerstva zdravotnictví.
• Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že jeho vláda loni v září nezvládla epidemii covidu-19 pokud šlo o návrat dětí do škol a lidí z dovolených. Jeho loňský srpnový výrok „Best in Covid“ byl ale podle něj vytržen z kontextu a zneužit některými novináři a opozicí. Babiš to řekl před dnešním odletem na Bledské strategické fórum do Slovinska, kde bude s premiéry několika evropských zemí a unijních institucí diskutovat o budoucnosti Evropy, včetně jejího zotavení z pandemie covidu-19.

• Cestovním kancelářím (CK) podle odhadu České asociace pojišťoven zbývá vyplatit poukazy za zrušené zájezdy vydané podle tzv. lex voucher za méně než 200 milionů korun. Stav se ale neustále mění, přesná čísla mají nyní pouze CK. Dnes to uvedla mluvčí ČAP Veronika Nová. Asociace odhaduje, že CK vydaly poukazy podle nové legislativy i podle podmínek kanceláří v hodnotě 2,5 miliardy korun. Těch podle lex voucher bylo za zhruba 830 milionů korun.

• Situace v autobusové zájezdové dopravě se nelepší. Dopravci jsou nyní zhruba na pětině obratu, který měli před vypuknutím koronavirové krize. Provozovatelé proto museli kvůli chybějícím zakázkám značnou část autobusů odstavit nebo prodat pod cenou. Velké části dopravců navíc odcházejí zaměstnanci, kteří jim po obnovení poptávky budou chybět. Dnes to uvedli zástupci iniciativy zájezdových dopravců Za autobusy. Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady zhruba 9000 autobusů.

• Letní sezonu podle aktuálního průzkumu vyhledávače ubytování a zážitků Explorio.cz hodnotí 58,5 procenta hoteliérů kladně. Za ekonomickou tragédii léto označily jednotky provozovatelů ubytovacích provozů. Týkalo se to hlavně hotelů v Praze nebo zařízení, která slouží hlavně pro konference a podobné akce. Většina hoteliérů zdražila ještě před začátkem sezony, zbytek to plánuje od příštího roku. Nyní se provozovatelé ubytovacích služeb chystají na tzv. malou sezonu, tedy září a říjen. Vyplývá to z průzkumu mezi 250 hotely.

Letní sezonu podle aktuálního průzkumu vyhledávače ubytování a zážitků Explorio.cz hodnotí 58,5 procenta hoteliérů kladně. Za ekonomickou tragédii léto označily jednotky provozovatelů ubytovacích provozů. Týkalo se to hlavně hotelů v Praze nebo zařízení, která slouží hlavně pro konference a podobné akce. Většina hoteliérů zdražila ještě před začátkem sezony, zbytek to plánuje od příštího roku. Nyní se provozovatelé ubytovacích služeb chystají na tzv. malou sezonu, tedy září a říjen. Vyplývá to z průzkumu mezi 250 hotely.

Po pozitivním testu žáka na covid-19 nebude smět chodit do školy celá třída či skupina, výjimku mají očkovaní a ti, kteří nemoc prodělali. Reálně se ale pravidlo uplatní až po třetím testu ve čtvrtek 9. září, děti spolu musí být dva dny, uvádí manuál MŠMT k provozu škol. Školy musí do dnešní půlnoci počty pozitivních nahlásit ministerstvu zdravotnictví. V plánu je testování třikrát - ve středu 1. září, v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září. Většina škol využívá pro testování antigenní samotesty, zhruba 200 z více než 4000 testy PCR. Děti, které jsou dva týdny po dokončeném očkování nebo 180 dní po nemoci, se testovat nemusí.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví (MZd) byl měl být podle nového návrhu ministerstva financí téměř třikrát vyšší než předloni, tedy před začátkem epidemie covidu-19. Pro příští rok plán počítá s 23,7 miliardy korun, zatímco v roce 2019 to bylo 8,2 miliardy Kč. Asi o 14 miliard korun příští rok vzroste také částka, kterou stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění.Vyplývá to z návrhu, který má ČTK k dispozici.

Růst výdajů proti schváleným rozpočtům v roce 2020 a 2021 souvisel s epidemií covidu-19. V roce 2020 byl schválený rozpočet 9,4 miliardy korun a potřeba bylo více než 32 miliard korun, pro letošek bylo schváleno 11 miliard a rozpočet byl posléze o sedm miliard Kč navýšený. Na začátku epidemie ministerstvo hradilo nákupy ochranných pomůcek pro zdravotníky, které byly kvůli nedostatku na světovém trhu nedostupné a drahé, miliardy korun stály také vakcíny proti covidu-19.

Další náklady přineslo vytvoření nových pracovních míst na hygienických stanicích, přesčasy hygieniků za trasování nakažených a provoz Chytré karantény pro sdílení dat mezi krajskými hygienickými stanicemi (KHS), laboratořemi, nemocnicemi a centrálním řídícím týmem nebo call centra pro trasování kontaktů a informační linky. Letos stála 400 milionů korun.

Laboratoře otestovaly v úterý podle předběžných údajů přes 85.000 vzorků na přítomnost koronaviru. O týden dříve bylo testů přes 75.000. Dnes začíná školní rok spojený s testováním žáků na covid, prvňáci se budou testovat ve čtvrtek. Preventivní testy na covid-19, které jsou potřeba například při cestování, návštěvě kulturních akcí, restaurací či některých služeb, se budou i nadále hradit ze zdravotního pojištění. Vláda původně chtěla, aby si je ode dneška museli platit až na výjimky všichni dospělí, chtěla tím motivovat další lidi k očkování. Nakonec rozhodla, že testy budou zatím dál zdarma pro všechny zájemce, a to kvůli nepříznivému vývoji epidemie koronaviru v některých evropských zemích. Od tohoto měsíce se budou také pravidelně testovat neočkovaní zaměstnanci i klienti pobytových sociálních služeb.

Prezident Miloš Zeman zahájil dnes školní rok v ZŠ a MŠ Brno v Merhautově ulici. V tělocvičně ho přivítali prvňáčci s rodiči. Škola má zhruba 550 žáků, zjistila ČTK od pracovníků školy. Asi polovina má doporučení ze speciálně pedagogického centra. Na škole působí v rámci inkluze asi 30 pedagogů asistenta. Část dětí je z romských rodin.

Zeman v proslovu uvedl, že se dozvěděl o dvou dětech ze školy, které zkolabovaly hlady. Zmínil také dalšího chlapce, který v pátek snědl 15 knedlíků. „Když mu říkali, že ho bude bolet břicho, odpověděl, že příště bude jíst až v pondělí. A já se ptám, co je to za rodiny, které nedají svým dětem najíst,“ uvedl prezident. Vyslovil přání, aby existovala přátelská spolupráce mezi rodinou a školou.

Hlavu státu pozvala dopisem škola, protože tam měla loni školní rok zahajovat prezidentova žena Ivana Zemanová. Loni ale musel prezident návštěvu kraje zrušit ze zdravotních důvodů, podstoupil operaci zlomené ruky.

Počet transplantací, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Její autoři zkoumali data z 22 zemí a porovnávali počty transplantací ledvin, jater, plic a srdce před příchodem koronaviru a po něm. Nejvíce, o 66 procent, se podle nich snížil počet transplantací u pacientů v Japonsku, nejméně ve Švýcarsku, kde to bylo jen zhruba o jedno procento. V ČR se snížil počet těchto výkonů asi o 12 procent na 765, což bylo nejnižší číslo od roku 2013. Poklesly především transplantace ledvin, jater a plic. Zhruba o desetinu oproti rekordnímu roku 2019 se snížil počet operací v největším transplantačními centru, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

Od loňského března, kdy se v ČR potvrdily první nákazy novým typem koronaviru, se nemoc covid-19 prokázala u 1,679.476 lidí, přičemž nejhorší situace byla letos v březnu. Celkový počet pozitivních testů dosáhl ve třináctém měsíci epidemie 299.704 a denní průměr se blížil 10.000 nakažených. Přes čtvrt milionu nakažených se objevilo ještě loni v říjnu a letos v lednu a únoru. V posledních měsících se počet nakažených snižuje, v dubnu klesl pod sto tisíc, v květnu pod 30.000 a v srpnu činil 5669, zhruba o 300 méně než v červenci.

Přehled počtu prokázaných nákaz covidem po měsících:

V srpnu zemřelo v souvislosti s covidem v Česku 26 lidí, je to o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší. Loni v srpnu bylo obětí 45.

V úterý přibylo v Česku 287 případů covidu-19. Je to o 40 víc než před týdnem a čtvrtý nejvyšší počet za prázdniny. Za celý srpen bylo případů o 285 méně než v červenci a asi o 2400 méně než před rokem. V souvislosti s covidem zemřelo v srpnu 26 lidí, tedy o 12 víc než v červenci, kdy byl počet mrtvých nejnižší za dobu epidemie. Loni v srpnu bylo obětí 45, celkově covidu podlehlo 30.404 lidí. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví.

Za posledních sedm dní připadá na 100.000 obyvatel ČR v průměru 13 nových případů nákazy novým typem koronaviru, stejně jako v úterý. Reprodukční číslo zůstává pět setin nad jednou, což značí zrychlování šíření epidemie. 

V domovech pro seniory, postižené a se zvláštním režimem, týdenních stacionářích i chráněném bydlení se ode dneška zavádí pravidelné testování na koronavirus. Zaměstnanci a klienti, kteří nejsou očkovaní a kteří neprodělali covid, se musí každých sedm dní nechat otestovat. Využívat se budou antigenní testy. První vyšetření se musí provést nejpozději do 8. září.

Testováním na covid-19 začíná dnes ve školách po dvouměsíčních prázdninách nový školní rok. Do lavic poprvé usedne kolem 110.300 prvňáků, tedy asi o 1700 víc než loni. Například v Základní škole v Merhautově ulici v Brně je přivítá prezident Miloš Zeman. Do základních a středních škol bude chodit asi 1,4 milionu žáků. Podobně jako už loni na ně kvůli epidemii covidu-19 čekají i některá přísnější hygienická opatření jako třeba častější používání dezinfekce nebo větrání. Na chodbách či v šatnách budou navíc povinné roušky.

Po obnově prezenční výuky letos na jaře ubylo žáků, kteří neradi chodí do školy. Množství těch, kteří do ní dochází rádi, vzrostlo ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 z 65 na 80 procent. Počet žáků, kteří měli špatnou náladu či pocity podrážděnosti, v době výuky na dálku narostl. Duševní nepohodou jich trpěla čtvrtina napříč ročníky, jejich problémy souvisely hlavně s nestíháním probírané látky.

Vyplývá to z výzkumné zprávy projektu o dopadech pandemie covidu-19 na vzdělávání, o které informoval sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Podle autorů výzkumu by se opatření po návratu dětí do škol měla zaměřit kromě doučování také na podporu duševní pohody a vztahů mezi dětmi.

Epidemická situace je podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého relativně dobrá. Témata případného uzavírání provozů, které podnikatelé podle něj jednoznačně odmítají, nebo plošné testování ve firmách nejsou tak momentálně „na stole“.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ovšem upozornil na rizika, která mohou mít na šíření nákazy vliv. Jedním z rizik je například návrat děti do škol. 

Podnikatelské svazy se s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) proto znovu sejdou ve druhé polovině září. Dlouhý to dnes řekl ČTK po jednání zástupců podnikatelů na ministerstvu zdravotnictví.