Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.

Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.

„Přes kraje přišla avíza a peníze chodí,“ řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.

Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. „Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější,“ uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. „Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit,“ řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.

Odborníci z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně doporučují seniorům přeočkování třetí, posilující dávkou. Podle vakcinologa Romana Chlíbka data z Izraele ukazují, že po šesti až osmi měsících u seniorů klesá účinnost očkování i na závažné formy covidu-19. V Česku podle něj nebyl dosud potvrzen žádný případ úmrtí po očkování proti covidu, kdy by smrt souvisela s vakcinací. Celkem se prověřovalo 113 podezření na úmrtí po očkování.

Růst sazeb České národní banky (ČNB) o 0,75 procentního bodu je podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) nesystémové až nekompetentní opatření. Místo podpory exportu tento krok posílí dovoz ze zahraničí. České firmy se potýkají se stoupajícími cenami vstupů a nedostatkem materiálů, čelí tlaku na zvyšování mezd. Finanční rezervy přitom použily na vyrovnání se s následky pandemie koronaviru. Opatření ČNB tak podnikatelé vnímají jako jejich pokutování za snahu odvrátit následky krize. AMSP to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Pro třetí dávku vakcíny proti covidu-19 si zatím přišlo přes 7400 lidí z asi 40.000 očkovaných, kteří na ni mají nárok. Zájem je zatím hlavně mezi zdravotníky. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Posilující dávku vakcíny odborníci doporučují po osmi měsících od ukončeného očkování.

Tarifní platy zdravotníků podle zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) porostou příští rok o šest procent lékařům a zdravotním sestrám a o 1400 korun měsíčně pracovníkům s nižšími příjmy. ČTK to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a na webu ČLK o tom informoval prezident Milan Kubek. Celkově úhrady jednotlivým segmentům zdravotní péče vzrostou o sedm procent, tedy asi o 11 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví dohodu nepotvrdilo.

Letos rostly tarifní platy zdravotníkům o deset procent, příjmy navíc navyšovaly i odměny, které dostali kvůli epidemii covidu-19. Odbory a komora tak argumentovaly tím, že reálné příjmy zdravotníků budou bez dostatečného zvýšení i vzhledem k rostoucí inflaci nižší než loni.

Poptávka po uhlí a zemním plynu už přesáhla úrovně před pandemií a ropa k tomu podle analytiků nemá daleko. Znamená to, že rychlejší přechod k takzvané zelené energii se zatím nekoná, ač mnozí doufali, že právě pandemie urychlí proces útlumu fosilních paliv a podpoří větší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Uvedla to dnes agentura Reuters.

„Pokles poptávky za pandemie zcela souvisel s rozhodnutím vlád omezit pohyb, neměl nic společného se změnou ve využívání zdrojů energie,“ poznamenal šéf analytického oddělení společnosti FGE Cunet Kazokoglu, který má na starosti trh s ropou. „Změna ve využívání zdrojů energie a dekarbonizace jsou strategie na desítky let. To se nezmění přes noc,“ dodal.

Zrychlování šíření epidemie potvrzuje i rostoucí podíl nově nakažených na množství testovaných. Počet provedených testů klesl ze zhruba 8200 PCR a 24.800 antigenních za předchozí neděli na asi 7600 PCR testů a 20.400 antigenních. Podíl odhalených případů covidu-19 na počtu testovaných tak v neděli stoupl třeba u preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, z 0,46 procenta za předchozí neděli na 0,55 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních vzrostl z 1,37 na 2,40 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni třeba lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 3,57 na 5,72 procenta.

Nadále se zvyšuje i tzv. incidenční číslo, tedy počet případů nákazy na 100 000 obyvatel za sedm dní, které je pro stát podkladem pro zavádění protiepidemických opatření. K dnešku stouplo z nedělních 41 na 42 případů.

Rychlost šíření covidu-19 se v posledních týdnech vytrvale zvyšuje. Ve čtvrtek 30. září přibylo 918 nakažených, což byl nejvyšší denní nárůst od 18. května. V sobotu 2. října pak bylo zaznamenáno 551 případů nemoci, nejvíce za víkendový den od 15. května.

V posledních dnech ale ubylo lidí, kteří skončili s covidem-19 v nemocnicích. Zatímco ještě ve středu bylo hospitalizovaných podle údajů ministerstva 249 a z toho 39 ve vážném stavu, v neděli jich bylo 204 a 28 ve vážném stavu. Stále to však bylo mírně více než předchozí neděli, kdy bylo hospitalizovaných 194.

V neděli přibylo v Česku 314 případů nemoci covid-19, což bylo asi o čtvrtinu více než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. K dnešku také stouplo tzv. reprodukční číslo určující rychlost šíření nemoci. Číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, dnes vzrostlo z nedělní hodnoty 1,29 na zhruba 1,36. 

Pěkné pondělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Ve Slovanském domě v Praze se dnes za účasti tvůrců a hostů uskuteční slavnostní premiéra celovečerního dokumentárního filmu Karel o Karlu Gottovi. Snímek režisérky Olgy Malířové Špátové měl na stejném místě předpremiéru loni 18. září, kdy oficiálně zahájil filmový festival Febiofest. Premiéra byla poté odložena právě kvůli pandemii koronaviru. V kinech bude film od 7. října.

Více než dvouhodinový snímek Karel obsahuje řadu málo známých archivních materiálů a znějí v něm i mnohé Gottovy hity. Během natáčení vzniklo mnoho vzácných filmových záběrů, dát snímku výslednou podobu byl proto náročný úkol. Tvůrci museli nakonec začít vyřazovat i ty sekvence a záběry, s nimiž původně pro film napevno počítali. „První střih měl přes sedm hodin,“ podotkla Špátová.

Cílem režisérky bylo zachytit autenticky Gotta jako fenomenálního zpěváka, jako malíře, ale zároveň milujícího manžela a otce svých dětí. Film však nemá být přehlídkou nesporné slávy Karla Gotta a jeho úspěchů. Režisérka nechtěla, aby byl snímek příliš dlouhý a aby dodržela přání hlavního aktéra. „Náš film nesmí být nuda,“ říkal jí během natáčení Gott.

Karel Gott zemřel 1. října 2019 ve své vile na pražské Bertramce. Léčil se s akutní leukemií. Legendě české populární hudby, která ovlivnila několik generací posluchačů, bylo 80 let. Fanoušci se mohli s oblíbeným zpěvákem rozloučit v paláci Žofín, kam 11. října přišlo zhruba 49 000 lidí. O den později se konala zádušní mše ve svatovítské katedrále, kam se přišli s Gottem rozloučit příbuzní, přátelé, spolupracovníci, politici, zpěváci, herci, sportovci a další pozvaní hosté. Sobota byla zároveň dnem státního smutku.

Laboratoře v sobotu provedly zhruba 40.000 testů, asi o 13.000 méně než před týdnem. V kategorii preventivních a plošných testů, které tvoří většinu prováděných testů, podíl nově potvrzených případů nemoci stoupl z 0,42 procenta za předchozí sobotu na 0,73 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních vzrostl z 1,91 na 2,75 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni třeba lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 3,35 na 6,58 procenta.

Zdravotníci v sobotu podali přibližně 2000 dávek vakcíny proti koronaviru, o 1000 méně než před týdnem. Od začátku vakcinace bylo v zemi aplikováno 11,8 milionu dávek. Ukončené očkování má téměř šest milionů lidí.

Epidemická situace se liší v jednotlivých krajích. Nejhorší zůstává v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 60 nakažených. V Moravskoslezském kraji je incidence 57, v Jihočeském kraji 51. Naopak relativně nejlépe je na tom Karlovarský kraj, kde za uplynulý týden připadá na 100.000 obyvatel 12 případů koronaviru. V Královéhradeckém kraji je incidenční číslo 15, v Libereckém kraji 16.

V sobotu přibylo v Česku 550 potvrzených případů covidu. Je to nejvyšší víkendový nárůst od poloviny května. Hospitalizovaných ale ubylo na 217.

Vážení čtenáři, i dnes pro vás máme přehled nejdůležitějších událostí z Česka:

• V pátek přibylo v Česku 824 potvrzených případů covidu, o 327 více než před týdnem.
• Počet hospitalizovaných proti čtvrtku klesl o sedm na 230 pacientů. Ve vážném stavu je 32 z nich.
• Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření nákazy stouplo na 1,32 z předchozích 1,24, a je tak nejvyšší od první poloviny září.
• Průměrná týdenní incidence covidu vzrostla ze 37 na 40 potvrzených případů na 100.000 obyvatel. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
• Chorvatsko povolilo, že plně očkovaní Češi mohou do země přicestovat rok od závěrečné dávky. Na twitteru to dnes uvedl ministr zahraniční Jakub Kulhánek (ČSSD). Dosud byla platnost vakcíny 270 dní. Chorvatsko je v létě nejoblíbenější zahraniční destinací Čechů. Letos jich tam zamířilo přes 750.000, což je téměř tolik jako před vypuknutím pandemie koronaviru.

Česká republika má za uplynulé dva týdny 62 nových případů nákazy novým typem koronaviru na 100.000 obyvatel (předtím 56 případů) a je popáté za sebou na čtvrtém místě mezi sousedními zeměmi. Třetí je Německo, kde počet případů klesl na 134 (ze 147 případů před týdnem). Na druhém místě je Slovensko, kde počet případů vzrostl na 223 (ze 165 případů). Nejhůře ze sousedních zemí je na tom jedenáctý týden Rakousko, evidují tam 278 nových případů na 100.000 obyvatel za 14 dní, před týdnem to bylo 291 případů. Nejlepší situace zůstává v Polsku, které má 29 případů na 100.000 obyvatel za dva týdny (před týdnem 24).

Počet hospitalizovaných v Česku se v posledních dnech příliš nemění. V pondělí bylo v nemocnicích s covidem 226 lidí, v pátek o čtyři více. V těžkém stavu bylo na začátku týdne 38 lidí, jejich počet se do pátku o šest snížil.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara už není většina lidí vůči covidu vnímavá tak, aby u nich způsobil vážnější stav, protože nemoc buď prodělali, nebo jsou očkovaní, případně oboje. „Virus bude do nemocnic přivádět hlavně ty, kteří nákazu neprodělali a z vlastního rozhodnutí se nenechali očkovat, anebo osoby s oslabenou imunitou, které nevyužijí možnost bezplatného posílení imunity booster (podpůrnou) dávkou. Počet případů bude stoupat především v méně rizikových skupinách populace,“ sdělil ČTK Maďar. Zpřísňovat opatření proto podle něj není třeba.

Reprodukční číslo se od konce srpna drží nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování epidemie. Na začátku tohoto týdne bylo na hodnotě 1,11. Roste v posledních třech dnech. Dosud nejvýše bylo letos v první polovině září, kdy se dostalo na 1,47.

Epidemická situace se liší v jednotlivých regionech. V Praze připadá za uplynulých sedm dní na 100.000 obyvatel 58 nakažených, což je nejvíce v zemi. V Moravskoslezském kraji je incidence 54, v jižních Čechách 50. Naopak relativně nejlépe je na tom Karlovarský kraj se 14 případy na 100.000 obyvatel v posledních sedmi dnech. V Královéhradeckém kraji je incidence 15, v Libereckém kraji 16.

V pátek přibylo v Česku 824 potvrzených případů covidu, o 327 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných ale mírně klesl na 230 pacientů.

Vážení čtenáři, zde je přehled nejdůležitějších událostí z Česka:

• Denní počet potvrzených případů koronaviru v Česku přesáhl 900, laboratoře jich ve čtvrtek odhalily 917. Proti středě bylo pozitivních testů o 183 víc, v mezitýdenním srovnání o 433.
• Průměrná týdenní incidence covidu v Česku vzrostla ze 33 na 37 potvrzených případů na 100.000 obyvatel, což je nejvíc od konce května.
• Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření nákazy stouplo na 1,24 z předchozích 1,15. Vyšší bylo naposledy 11. září. Nad hodnotou jedna znamenající zrychlování epidemie se drží od konce srpna.
• Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali kolem 11.000 dávek vakcíny proti covidu, zhruba stejně jako před týdnem. Celkem bylo za dobu očkování podáno 11,81 milionu dávek. Plně naočkovaných je v zemi přes 5,96 milionu lidí.
• Od pondělí bude složitější návrat ze Slovenska a Lucemburska do Česka. Obě země se na tzv. mapě cestovatele přesunou z oranžové kategorie se středním rizikem nákazy covidem-19 do červené, kde je riziko nákazy vysoké. Do oranžové kategorie se přesunují Maďarsko a Lichtenštejnsko, do zelené s nízkým rizikem nákazy se pak posunou Malta a Azorské ostrovy.

Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 326,3 miliardy korun ze srpnových 298,1 miliardy Kč. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejhorší zářijový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci září byl schodek 252,7 miliardy korun.

"Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů," uvedlo MF.

Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního září 443,6 miliardy korun. 

Podnikatelé ze záručních programů COVID II, III, Praha a plus k 15. září podle aktuální statistiky České národní banky (ČNB) získali zhruba 64,9 miliardy korun. Banky ke stejnému datu schválily žádostí o úvěry se státní zárukou za přibližně 73 miliard korun. Čerpání od naposledy zveřejněných dat k 31. srpnu vzrostlo o 1,4 miliardy korun, objem schválených žádostí stoupl o zhruba 1,3 miliardy korun. Záruční programy COVID fungují od loňského jara, vláda je schválila za účelem podpory podnikatelů v souvislosti s pandemií koronaviru.

Živnostníci a firmy s až 500 zaměstnanci mohou do konce roku, nebo do vyčerpání alokace žádat o půjčky z programu COVID III. Maximální výše úvěru na provozní výdaje činí 50 milionů korun, až 90 milionů korun mohou podnikatelé získat na investice. Kapacita programu je 500 miliard korun. Za úvěry ručí stát prostřednictvím Národní rozvojové banky (NRB).

Stejně jako loni začal letos počet nově potvrzených případů růst s koncem prázdnin, návratem lidí do práce, dětí do škol a celkově větší mobilitou ve společnosti. V polovině září se denní počty nakažených dostaly nad 500, toto pondělí nad 600, ve středu nad 700 a ve čtvrtek nad 900. Za celé září přibylo v Česku podle statistik téměř 13 000 případů, v srpnu to bylo necelých 6000.

Díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, je ale nyní situace příznivější než při loňské podzimní vlně. Před rokem na konci září laboratoře potvrzovaly ze den téměř 3000 případů. V meziročním srovnání je situace lepší i v nemocnicích.

Průměrná týdenní incidence covidu v Česku vzrostla ze 33 na 37 potvrzených případů na 100 000 obyvatel, což je nejvíc od konce května. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření nákazy stouplo na 1,24 z předchozích 1,15. Vyšší bylo naposledy 11. září. Nad hodnotou jedna znamenající zrychlování epidemie se drží od konce srpna. 

V září bylo v ČR skoro čtyřikrát méně nakažených koronavirem než ve stejný měsíc loni. Oproti srpnu ale nyní stoupl počet nakažených více než dvakrát.

V Česku za čtvrtek přibylo 917 nových případů koronavirové nákazy, o 183 víc než ve středu a o 433 víc než před týdnem. Za jeden den se podařilo naočkovat 11 032 lidí. V nemocnici s covidem leží 219 lidí.