Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V Anglii bude podle úterního oznámení vlády od 1. dubna příštího roku platit povinné očkování zdravotníků proti covidu-19. Dokončeným očkováním se budou muset prokázat zaměstnanci britského zdravotnického systému NHS a také sociální pracovníci. Výjimku z povinného očkování dostanou ti, kteří pro to mají zdravotní důvody. Opatření platí pouze v Anglii, protože ústřední vláda v Londýně stanoví pravidla pouze pro ni.

Britský premiér Boris Johnson vyrazil na návštěvu jednoho z očkovacích center v Londýně, aby se pozdravil s veřejností i personálem.

V Anglii bude od 1. dubna platit povinné očkování zdravotníků proti covidu-19, oznámil dnes ministr zdravotnictví Sajid Javid. Anglie se tak připojí k zemím, jako je Francie, Itálie či k některým státům v USA, kde již podobná opatření platí, poznamenala agentura Reuters.

Dokončeným očkováním se budou muset prokázat zaměstnanci britského zdravotnického systému NHS a také sociální pracovníci. „Musíme se vyhnout škodám, kterým lze předejít, a chránit pacienty, kolegy a samozřejmě také samotnou NHS,“ uvedl ministr před zákonodárci v parlamentu. „Máme v úmyslu začít s vymáháním této podmínky od 1. dubna,“ dodal.

Britský premiér Boris Johnson čelí neutuchající kritice za přístup ke korupčním aférám své Konzervativní strany. Dnes se přidaly konzervativní deníky, které ministerskému předsedovi vyčítají údajnou zbabělost, když se v pondělí nezúčastnil parlamentní debaty o lobbistické aféře svého stranického kolegy Owena Patersona. Johnsonovi mají za zlé i fotografie z nemocnice, na níž v rozporu s pravidly nemá roušku, uvedla agentura DPA.

Británie je první zemí na světě, která schválila užití nové pilulky proti koronaviru. Použití léku budou tento měsíc zvažovat i Spojené státy. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle informací deníku The Guardian se Anglie chystá zavést povinné očkování proti covidu-19 pro pracovníky zdravotnického systému. Nové opatření však bude podle informací listu platit nejdříve od dubna s ohledem na varování například od ministra zdravotnictví Sajida Javida, že kvůli nařízení by mohla řada zdravotníků dát během zimy výpověď. Podle nejnovějších dat NHS je z asi 1,5 milionu jeho pracovníků v Anglii očkováno dvěma dávkami vakcíny téměř 90 procent.

Těhotné matky podléhají covidu, k očkování se stále nehrnou. Vědci zdůrazňují bezpečnost vakcíny.

Ve Velké Británii od července podlehlo covidu 13 těhotných žen. Podle průzkumu Oxfordské univerzity bylo 85 procent z nich nenaočkovaných. Místní vláda se nyní snaží očekávající matky motivovat k očkování nejen kvůli častému odmítání vakcíny, ale i kvůli znatelně většímu riziku těžkého průběhu nemoci, nebo dokonce smrti.

Počet zesnulých těhotných matek je podle dat univerzity vyšší než v předchozích dvou vlnách, v tu dobu přitom ještě veřejnost neměla přístup k preventivnímu očkování. V Británii má dokončené očkování 79 procent populace starší 12 let, pro mnoho těhotných ale vakcína zůstává spíše strašákem. Ženy se často bojí, že ohrozí své dítě, ačkoli vědci jakákoli rizika vyvrátili už před několika měsíci. Obě dávky dostalo jen 15 procent těhotných.

Dívčí škola v Brightonu, kde školné ročně vyjde až na 15 000 liber (456 000 korun), pro své žačky zavedla takzvanou terapii smíchem. Vzdělávací instituce doufá, že hodinu dlouhé lekce smíchu zmírní úzkost, kterou v dětech mohly vyvolat dlouhé uzávěry způsobené pandemií covidu-19, napsal list The Times.

Téměř 200 000 dospívajících dostalo v posledních třech měsících žádanku na vyšetření k odborníkům na duševní problémy, uvedla zpráva britské profesní organizace psychiatrů (Royal College of Psychiatrists). To je téměř třikrát více, než organizace zaznamenala před pandemií. Britská vláda již oznámila, že na podporu duševního zdraví na školách vyhradí 17 milionů liber (517 milionů korun).

Výzkumy ukazují, že smích snižuje hladinu kortizolu, hlavního „stresového“ hormonu v lidském těle, a zvyšuje produkci endorfinů, které přispívají k pocitu štěstí a zmírňují bolest či napětí. Může také posílit imunitní systém.

„Děti byly izolované a to jim nevynahradí žádné množství kontaktu přes aplikaci Zoom,“ uvedla Emma Jenningsová, která vede terapie smíchu na dívčí škole v Brightonu. Její lekce začínají tím, že děti mluví o svých pocitech nervozity nebo úzkosti, než jim dá pokyn, aby se začaly smát „jako padouši z filmů o Jamesi Bondovi“.

Britský zpěvák Ed Sheeran má koronavirus. Populární písničkář to dnes oznámil na svém instagramovém účtu. Doplnil, že proto zůstane v domácí karanténě, odkud také poskytne plánované rozhovory. Informuje o tom zpravodajský web BBC.

„Ahoj lidi, chci vám říct, že jsem bohužel měl pozitivní test na covid, takže se nyní izoluji a řídím se vládními pokyny,“ uvedl zpěvák s tím, že se proto nebude moci osobně zúčastnit akcí, na kterých přislíbil svou účast. Dodal, že se pokusí co nejvíce přislíbených rozhovorů a vystoupení poskytnout alespoň virtuálně z domova. „Omlouvám se všem, které jsem zklamal. Zůstaňte všichni v bezpečí,“ zakončil Sheeran svůj příspěvek.

Británie za uplynulý týden zaznamenala nejvyšší počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem od července. Vyplývá to z vládních statistik.

Britský premiér Boris Johnson dnes vyrazil na návštěvu očkovacího centra v Londýně. Podle britských expertů je nutné zrychlit vakcinaci včetně administrace třetích dávek.

Britský premiér Boris Johnson by se měl připravit na zavedení některých opatření k omezení šíření koronavirové infekce. Pokud zasáhne včas, sníží tak šanci, že později bude muset vyhlásit tvrdou uzávěru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla britská vládní zdravotnická komise SAGE. Johnson později prohlásil, že současný nárůst nakažených vláda očekávala a není nutné zavádět epidemická omezení.

Podle Johnsonova kabinetu není důvod k zavedení protiepidemických opatření, jako je povinné nošení ochranných roušek, nařízená práce z domova nebo prokazování se zdravotnickým pasem, a to navzdory přibývajícím počtům nakažených.

V Británii poprvé od poloviny července během jediného dne přibylo více než 50 000 nově nakažených koronavirem. Zemřelo dalších 115 pacientů.

V Británii by mohly přírůstky nakažených koronavirem brzy překročit hranici 100.000 potvrzených případů denně. Vláda ale zatím nezavede opatření, jako je povinné nošení roušek. Na tiskové konferenci to dnes uvedl britský ministr zdravotnictví Sajid Javid, který nicméně doporučil, aby si lidé chránili dýchací cesty ve veřejné dopravě a v uzavřených místnostech.

Británie dnes ohlásila 223 nových koronavirových úmrtí. Takto vysoký denní přírůstek země oznámila naposledy v březnu, uvádí agentura Reuters.

Británie dnes ohlásila denní přírůstek 49 156 koronavirových infekcí, což je nejhorší bilance od poloviny července. Počty nově nakažených v Británii jsou aktuálně značně vyšší než v jiných západních evropských zemích a za poslední měsíc tento údaj zaznamenal 60procentní nárůst, uvedla agentura Reuters.

Dnešní bilancí Británie překonala údaj ze 17. července, kdy se dva dny před zrušením většiny koronavirových omezení v Anglii infekce potvrdila u 54.674 lidí.

Hlášené počty nových koronavirových infekcí v Británii stále narůstají od doby, kdy se minulý měsíc po prázdninách otevřely školy.

Velká Británie za sobotu hlásí 45 140 nových případů koronavirové nákazy. Za celý týden se infikovalo 300 081 lidí, což je o 15 procent víc než v předchozím týdnu.

Od 24. října se změní podmínky pro cestující do Anglie. Lidé nově nemusejí čekat až na druhý den po příjezdu do země, ale mohou se nechat otestovat hned. Místo dražšího PCR testu jim navíc postačí levnější a rychlejší antigenní test, uvedlo v prohlášení britské ministerstvo zdravotnictví.

Nové podmínky se netýkají cestujících ze zemí, které britská vláda považuje z hlediska šíření koronaviru za vysoce rizikové. Na tomto seznamu jsou k dnešnímu dni Kolumbie, Dominikánská republika, Ekvádor, Haiti, Panama, Peru a Venezuela.

Britské zdravotní úřady dnes oznámily, že 43 tisíc lidí nejspíš obdrželo falešně negativní výsledek testu na koronavirus kvůli problémům v soukromé laboratoři. Informovala o tom agentura AP. Britský úřad pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) uvedl, že pozastavil činnost laboratoře ve městě Wolverhampton v hrabství West Midlands po zprávách o falešně negativních testech. Zařízení Immensa Health Clinic Lab nyní nesmí vyhodnocovat výsledky provedených testů na covid-19.

Chybné výsledky se týkají testů provedených od začátku září do tohoto týdne. K odhalení problému došlo poté, co někteří lidé, kterým vyšel pozitivní rychlotest, měli negativní výsledek PCR testu.

„Laboratoř zpracovala přibližně 400 tisíc vzorků, z nichž bude mít drtivá většina negativní výsledek. Zhruba 43 tisíc lidí ale mohlo dostat chybný negativní výsledek z PCR testů,“ uvedl úřad, podle kterého šlo o izolovaný incident jediné laboratoře.

Koronavirová infekce se v září v Británii šířila převážně mezi dětmi poté, co se po letních prázdninách vrátily do škol. Přestože došlo k poklesu potvrzených případů nemoci covid-19 u dospělých, celkové přírůstky nakažených byly právě kvůli dětem vysoké. Vyplývá to ze studie, o které dnes informovala agentura Reuters.

Studie REACT, kterou dlouhodobě provádějí vědci z londýnské vysoké školy Imperial College, je jedním z posledních výzkumů, který ukazuje na vysoký počet nakažených dětí po návratu do školních lavic. Žáci v Anglii a ve Walesu nemusejí nosit ochranné roušky. Odborníci ale doporučují, aby se k opatření vrátili. Ve Skotsku a Severním Irsku jsou roušky zatím povinné.

Británie ve středu zaznamenala nejvyšší počet potvrzených případů nákazy koronavirem od poloviny července, přibylo 42.776 infekcí. Země v polovině července registrovala přes 54.000 případů denně. Přírůstky ve Spojeném království dalece přesahují počet nově infikovaných v ostatních evropských zemích.

Británie dnes ohlásila 42.776 nových případů nákazy koronavirem, nejvíce od poloviny července, kdy bylo v Británii přes 54.000 případů denně. Za poslední den v zemi zemřelo 136 lidí v souvislosti s covidem-19, během červencové vlny pandemie v ostrovním království umíralo v průměru desetkrát méně lidí než teď, v lednu to ale bylo desetkrát více, vyplývá z údajů britského ministerstva zdravotnictví.

"Spojené království má nejvyšší podíly nakažených koronavirem a hlášených úmrtí v západní Evropě. Vlna (pandemie) začala v létě a stále má vzestupnou tendenci. Zatímco Francie, Německo, Španělsko a Itálie úspěšně potlačily vlnu vyvolanou variantou delta, Británie hlásí 40.000 nových případů," píší The Times.

Johnsonův kabinet vyhlásil plošný lockdown až ve chvíli, kdy byl přetížený zdravotnický systém NHS. „Byla tam touha vyhnout se uzávěře kvůli obrovským škodám, které by způsobila ekonomice, zbytku zdravotnictví a společnosti. Při absenci dalších strategií, jako je přísná izolace nakažených, přesné trasování případů a rozsáhlé kontroly hranic, byla ale nevyhnutelná a měli ji vyhlásit dříve,“ uvedli ve zprávě poslanci.

Zákonodárci uvedli, že jejich vyšetřování bylo navrženo, aby odhalilo, proč si Británie v počátcích pandemie vedla „výrazně hůře“ než mnoho jiných zemí. Zpráva má také pomoci s vylepšením reakce na probíhající pandemii a přípravou na budoucí hrozby.

Poslanci ocenili včasné zaměření vlády na vakcíny proti covidu-19 a rozsáhlé investice do jejich vývoje. Díky tomuto rozhodnutí je podle nich v Británii, která má 67 milionů obyvatel, plně naočkováno téměř 80 procent osob starších 12 let.

Britská vláda během první vlny koronavirových nákaz otálela s vyhlášením národní uzávěry a nedokázala zamezit šíření nemoci covid-19, což vedlo k tisícům zbytečných úmrtí. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy britských poslanců, o které informovala agentura AP. Ke krizi přispělo také nedostatečné testování nakažených a nedůsledné trasování jejich kontaktů.

Britští odborníci se během prvních měsíců pandemie covidu-19 shodovali, že nákaza většiny lidí je nevyhnutelná kvůli nedostatečnému množství testů a takřka nulovým vyhlídkám na rychlý vývoj vakcíny proti koronaviru. Britská vláda kvůli těmto předpokladům otálela se zavedením přísných uzávěr, které byly k vidění ve východní a jihovýchodní Asii. Této chyby se ale podle zákonodárců dopustily i další země v Evropě a severní Americe.

Vláda navrhla prezidentu Miloši Zemanovi jmenování šesti vojáků do generálských hodností. Povýšen by měl být náčelník Vojenské policie Miroslav Murček, velitel 21. základny taktického letectva Jaroslav Míka nebo ředitel Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany Ladislav Rebilas.

Prezident generály každoročně povyšuje u příležitosti státních svátků 8. května a 28. října. Loňské květnové jmenování generálů se kvůli pandemii koronaviru neuskutečnilo. Pražský hrad nakonec kvůli aktuálnímu vývoji pandemie rozhodl i o odložení slavnostního aktu jmenování generálů loni v říjnu. 

Pražský hrad připravuje ceremoniál předávání státních vyznamenání 28. října v podobném formátu jako dříve. Všichni ocenění již byli osloveni a rozhodnutí o udělení nebo propůjčení státních vyznamenání prezident Miloš Zeman už dříve podepsal.

ČTK to dnes sdělil ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš. Pozvánky pro hosty je podle něj potřeba rozeslat asi týden před slavnostním večerem, aby se stihlo jejich doručení. Loňský ceremoniál se neuskutečnil kvůli pandemii koronaviru. Letošní konání ohrožuje zdravotní stav prezidenta.