USA a Čína vedou s Evropou ekonomickou válku skrze sankce. Dokáže EU vrátit úder?
Ať už americké prezidentské volby 3. listopadu vyhraje kdokoli, Trumpova politika „America First“ zanechá pro Evropu znepokojivé dědictví. Bez ohledu na to, zda zvítězí Trump, nebo Biden, USA budou i nadále ozbrojovat mezinárodní obchod a ekonomické sankce, aby dosáhly svých politických cílů nebo zvýhodnily americké společnosti - a Čína rovněž začíná používat ekonomické vydírání k podpoře své globální dominance, píše v komentáři pro Blesk Zprávy Jonathan Hackenbroich.
Sankce USA, které byly dosud namířeny proti teroristům nebo lidem z „darebáckých států“, včetně Íránu a Severní Koreje, nyní cílí na evropské podniky a státní úředníky.
Vezměme si takového starostu Franka Krachta. Nikdy by se nenadál, že se s ním bude zacházet jako s teroristou nebo diktátorem. Určitě ne za to, že zastává politické funkce v německém přímořském městě Sassnitz nebo za to, že nese zodpovědnost za městský přístav v Baltském moři. Nyní čelí sankcím koalice obou stran v americkém Kongresu USA, která se staví proti prohlubování ekonomických vazeb s Ruskem a evropské závislosti, které údajně představuje plynovod Nord Stream 2. Stejně tak místní společnosti, pokud budou v práci na německo-ruském plynovodu pokračovat. Přístav v Sassnitzu, silně závislý na projektu, možná nepřežije ekonomické problémy.
Mnoho lidí tvrdí, že Nord Stream 2 je chybný projekt nebo se přímo staví proti jeho výstavbě. Pro tyto názory mohou mít dobré důvody. Ale ani u kritiků Nord Streamu není pravděpodobné, že by podporovali výhrůžky úředníkům nebo podnikům z cizí země, zejména ze země, která tvrdí, že je blízkým spojencem Evropy.
A dokonce i kritici Nord Streamu musí čelit skutečnosti, že jde jen o jeden z příkladů, jak Washington používá ekonomické vydírání. V září Trumpova administrativa přijala opatření vůči hlavní žalobkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudové a zamezila jí v přístupu ke všem bankovním účtům a kreditním kartám - jednoduše proto, že vyšetřovala údajné americké válečné zločiny. A protože se loni zintenzivnil dlouhodobější spor o dotace na letadla, Washington uvalil cla na evropský dovoz ve výši 7 miliard dolarů - na úkor výrobců vína, sýrů a olivového oleje z Francie, Itálie a Španělska.
Auta versus Huawei
Je znepokojivé, že USA nejsou jedinou zemí, která se takto chová. Čína rovněž používá hrozbu represivních cel na německý vývoz automobilů k posílení pozice společnosti Huawei při boji o zakázky na budování infrastruktury 5G. Rovněž pohrozila, že v dubnu omezí dodávky léků do Nizozemska, aby jej donutila znovu zvážit přejmenování tchajwanské kanceláře (de facto jde o ambasádu, jen se tak nesmí jmenovat, jelikož Nizozemsko Tchajwan neuznává za suverénní stát, pozn. red.).
Zacházení se zeměmi, včetně Kanady a Austrálie, které v očích Pekingu „zlobí“, ukazuje, že by Čína brzy mohla k ovlivňování evropské politiky přijmout ještě tvrdší opatření.
Situace pro evropské podniky se zhoršuje. K ovládání evropského obchodu s třetími zeměmi mohou USA i Čína využít kontroly vývozu. Pravidla pro reexport znamenají, že podniky se sídlem v EU musí požádat Peking nebo Washington o povolení vyvážet zboží na konkrétní trhy. Tato omezení vývozu evropských produktů mohou být uplatňována, protože z Číny nebo USA pochází malá část komponentů v jejich dodavatelském řetězci.
Možnosti Evropy tváří v tvář tomuto extrateritoriálnímu tlaku jsou nedostatečné. Existuje však prostor pro posílení evropského obranného arzenálu.
Evropané by mohli vytvořit Evropskou exportní banku (EEB) podporující obchod, který se snaží omezit finanční sankce USA. Ústřední role amerického dolaru a amerického finančního systému v oblasti obchodu a financování projektů vede k tomu, že společnosti a instituce v EU jsou často zranitelné, i když nejsou výslovně zapojeny do obchodu mezi EU a USA. Založení EEB by poskytlo členským státům EU srovnatelný zdroj podpory a znamenalo by to, že v případě jakéhokoli sporu s USA nebo Čínou by byly „příliš velké na to, aby mohly být sankcionovány“. Osvobodilo by také Evropu od její závislosti na dolaru a mohlo by usnadnit obchod se zeměmi, jako je Rusko, což by snížilo nepřátelskou reakci Pekingu a Washingtonu.
Digitální měna by mohla ve střednědobém horizontu poskytnut Evropě více svobody a snížit závislost na finančním systému USA. Po vzoru Číny vyvíjející vysoce pokročilou digitální měnu, která do její platební sítě přivede transakční partnery, by mohla Evropská centrální banka (ECB) založit vlastní platební infrastrukturu pro digitální euro. To by snížilo riziko komplexního zveřejnění údajů o transakcích a zvýšilo evropskou suverenitu v platební infrastruktuře.
Je rovněž načase, aby si Evropané uvědomili skutečné finanční dopady ekonomické agrese ze strany Číny a Spojených států. Pravidelná zpráva EU by mohla vypočítat náklady a nevýhody uvalené na evropské společnosti a analyzovat přesné procento evropského podílu na trhu, který Evropa ztrácí ve prospěch globálních konkurentů jako Čína v důsledku jednostranné sankční politiky. Evropa by poté mohla na evropském trhu uvalit na čínské nebo americké společnosti odpovídající cla, aby napravila narušení trhu.
Konfrontace je nutná
Realita je taková, že ve stále více rozděleném světě už Evropa nemůže stát stranou, protože třetí země agresivně diktují politiku, prosazují své zájmy a podkopávají snahy předních osobností z mezinárodních organizací, jako je ICC. Za těchto okolností by EU a jednotlivé členské země měly být připraveny vyvinout a využívat nové a potenciálně více konfrontační možnosti k obraně svého trhu.
Jonathan Hackenbroich je politickým pracovníkem pro ekonomické a státní záležitosti v think tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) a vedoucí pracovní skupiny ECFR pro ochranu Evropy před ekonomickým nátlakem.
EU by neměla "vracet úder", ale chovat se k USA férově a přátelsky. Když EU uplatňuje dlouhodobě na americké zboží vyšší clo, než USA na evropské a na volání USA po dohodě nijak nereaguje, tak američani cla zvyšují. To není obchodní válka, to je reakce na tupou, hloupou a hluchou EU. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Jenže když to nepochopí ani novináři, jak to má pochopit nějaká gender globálně oteplená aktivistka fon lejenová? Čína je jiný případ. Ta je vyloženě nepřátelská a EU by se měla, stejnějako USA, začít starat o to, aby nebyla na číně tak závislá. Třeba právě zaváděním cel, aby se evropským firmám nevyplatilo vyrábět v číně, ale aby se vrátily do Evropy.