Čtenář z Japonska: Bál jsem se o život!

„Jsme tu bez elektřiny, bez vody, bez topení a komunikujeme přes telefony, než se nám vybijí baterky,“ napsal Blesku Kolman s tím, že je přesvědčen, že o rozsahu katastrofy mají lidé v Česku lepší informace, než mají samotní lidé v postižených oblastech.

„Jelikož jsem tu už čtyři roky, zažil jsem několik silnějších zemětřesení, ale toto bylo něco, co bych už znovu nechtěl zažít. Poprvé jsem se opravdu bál o život,“ napsal Kolman.

Podle něj v průběhu týdne už jedno zemětřesení Japonskem otřáslo. „Bylo jedno z těch silnějších. V Japonsku sice funguje systém varování, to ale většinou přijde tak pět vteřin před samotnými otřesy. Když tedy zazněl signál poprvé, byl jsem zrovna na cestě na záchod a na chodbě jsem se musel zastavit, protože pokračovat v chůzi dál nešlo,“ prozradil Blesku muž žijící v Japonsku a pokračoval: „Každopádně to ale bylo jedno z těch zemětřesení, která přijdou a po minutě jsou pryč. To co přišlo dnes, však nečekal žádný Japonec.“

Podle Kolmana vše začalo jako obvykle. Seděl u své práce a čekal, že otřesy jako obvykle brzy odezní. „Konec však nepřicházel, naopak zemětřesení stále zesilovalo. Seděl jsem ve čtvrtém patře a budova se začala pořádně chvět,“ popsal muž situaci ze včerejšího dne a dodal: „Když začaly padat desktopy a monitory, začal jsem si uvědomovat, že jde do tuhého. Zajel jsem pod stůl, kde jsem strávil několik minut ve snaze se schovat. Trvalo to nekonečně dlouho a v jednu chvíli jsem si už byl jist, že to ta budova nemůže vydržet. Asi za tři minuty bylo naštěstí všechno za námi. Budova se ale třásla pořád ještě velmi dlouho. Uvědomil jsem si, že člověk vlastně nemůže absolutně nic dělat.“

Kolman v mailu Blesku přiznal, že je rád, že nebyl nikde na pobřeží. „Máme sice omezené informace kvůli nefungující elektřině a netu, ale naštěstí máme iPhony. Třeseme se ale nepřetržitě už několik hodin a doufáme, že v bezpečí přežijeme noc. Každopádně je to brutus... ...snad přžijeme tuto noc,“ ukončil Miroslav Kolman mail Blesku.