Šéf armády Řehka v Hráčích: Musíme se připravovat na velkou válku! Jedině tak k ní nedojde
Někteří politici ho obviňují, že straší válkou. Co na to náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka (49)? Ve studiu Hráčů dal najevo, že je mu to srdečně fuk. Popsal, jaké konflikty se nás už týkají, jaké se nás týkat mohou, a hlavně co s tím. A není to lehké čtení…
Když se Řehky moderátorka Vera Renovica (38) zeptala, co si myslí o tom, že se šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová (59) nebo její stranický šéf Andrej Babiš (69) proti němu vymezují, odpověděl: „Nic, vůbec nic.“ Naznačil, že jde o kampaň.
„Politici hrají svoji hru a těmi výroky něco sledují. Prostě to tak je. Já dělám to, co dělat mám. Pojmenovávám věci pravými jmény a taky to dělám cíleně a promyšleně a nemůžu za to, že to občas někdo demagogicky překroutí – politici, novináři. Jestli někoho pohoršuje, že se musíme dlouhodobě připravovat na ozbrojený konflikt velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně, tak já vám říkám, že to je citace z obranné strategie ČR schválené vládou,“ dodal nekompromisně.
Nutné investice do vlastní obrany
Podle Řehky je jediný způsob, jak udržet mír, který euroatlantický prostor zažívá od 2. světové války, je investovat do vlastní obrany a mít vůli se bránit. „Každý potenciální protivník tomu bude rozumět,“ míní Řehka, který jako největší současnou hrozbu pro náš prostor opakovaně pojmenovává Rusko Vladimira Putina (71).
„To jediné, co lze dělat, je Rusko efektivně odstrašit. A to není o tom, že něco řeknete, ale o tom, že budujete reálné obranné schopnosti, které ten protivník vidí a které máte vůli použít. Jakmile to nebudeme dělat, tak vám garantuju, že se do těch problémů dostaneme. Nevím, jestli za pět, deset nebo patnáct let, ale dostaneme,“ řekl ve studiu Hráčů, kde obhajoval i kontroverzní nákup letounů F-35 jako paradoxně nejhospodárnější ze všech dostupných možností.
Diskuze na TV Prima se točila i kolem toho, že Česká republika není začleňována tolik, jak by se očekávalo, což kritizovala v pořadu Kateřina Konečná. „Potom, co jsme tady slyšeli, že jsme největším podporovatelem a lidé nás berou vážně, tak nyní tu máme politiky, jako je Robert Fico, který jezdí do Washigtonu,“ pronesla Konečná. Vadí jí i skutečnost, že francouzský prezident Emmanuel Macron nepozval ČR na krizový summit.
„Slyšíme výroky pana Vondry, pana poradce Koláře od pana prezidenta, pana prezidenta, nervozitu pana premiéra, kterého někde pozvou, někde ho nepozvou, pak se chová jako malý kluk, domáhá se,“ kritizovala Konečná.
A kritizuje, že ČR nesvolala Evropskou radu. „Co bych očekávala z české strany, je svolání Evropské rady, já bych očekávala, že se sejdeme a z úst české vlády jsem to neslyšela,“ konstatovala.
„My jsme silní a jsme země, která dlouhodobě pohled na válku formuje a formuje ji správně,“ reagoval Rakušan a připomněl, že politici nadále jednají a že souhlasí, že by se rada měla potkat. Dodal také, že silnou pozici mají minimálně na Ukrajině. Podle Rakušana jej absence pozvánky od Macrona nepřekvapuje, protože podle něj i on přemýšlí nad svou politikou. A česká strana začleněna byla, jen se nejednalo přímo o premiéra.
„Rusko je agresorem a žádná jednání nemohou přinést dobrý výsledek bez toho, koho se to týká,“ zdůraznil vicepremiér Vít Rakušan v pořadu Partie. Podle něj to vede akorát k destrukci. „Pokud Ukrajina není k takovým jednání přizvána, není se o čem bavit,“ dodal také Rakušan k jednání v Rijádu.
„Pan ministr je asi jediný, kdo ví, co vše se v Rijádu řešilo. Já si vůbec nemyslím, že to primárně bylo jen o Ukrajině, bylo to o geopolitických tématech,“ rýpla si Kateřina Konečná do Rakušana. „Nevím, co si řekli pánové v Rijádu. Na druhou stranu Trumpova administrativa řekla, že s Ukrajinou počítá, ale potřebovali si poprvé sednout k jednacímu stolu,“ dodala europoslankyně.
Následovala slovní roztržka o tom, zdali je vhodná paralela k Mnichovu. Podle Konečné tam podobnosti nejsou. „Mě to přijde šílené, ta paralela Mnichova, to je něco jiného, zopakujte si učivo ZŠ,“ čilila se na TV Prima.
Podle Rakušana není paralela opravdu přesná, ale jedno je podle něj jasné, a to je to, že ustupovat agresorovi není dobré a nepřivede zemi k trvalému míru.
V pořadu Partie na TV Prima debatovala s vicepremiérem europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Ta oceňuje, že se po třech letech mluví konečně o míru. „Tři roky jsme v EU prostřednictvím kolegů a vlád slyšeli, že jednat nemůžeme, že musíme posílat více zbraní a peněz, dělat jen to, co si Ukrajinci přejí. Ale zapomněli jsme na to B, že pokud si nesedneme k jednacímu stolu, mír očekávat nemůžeme,“ myslí si.
Konečná považuje nynější situaci za politický pragmatismus. A považuje za smutné, kam se ubírá česká politika a vláda. „Mě by opravdu zajímalo a občany taky, protože se mě na to ptají, jaká je pozice české vlády?“ rýpla si Konečná do vlády, která podle ní jasně neříká své názory a vidí jen názory Petra Pavla, nebo Alexandra Vondry, ale vidí jen „nervózního Petra Fialu“.
Trumpovy výroky jsou podle ní očekávané. „Jsou standardním, řekněme marketingovým tahem. Z druhé strany se shodneme na tom, že Zelenskyj není ryzí demokrat. Je to člověk, co omezuje média, zavírá politické oponenty, rozhodně není ryzí demokrat, kterého bych si představovala ve vedení jakéhokoliv státu,“ dodala.
Řehka ale trvá na tom, že nestraší válkou a ujišťuje lidi, že se mají v České republice cítit bezpečně. „I když vnímáte reálný svět a reálné hrozby, není důvod k panice. Pokud se máte chystat na konflikt většího rozsahu, na klasickou větší válku, tak musíte mít nutně odolnou společnost. A pokud se lidé nechtějí o těch věcech reálně bavit a jsou vyděšení ze slova mobilizace, protože jim ho nikdo 20 let neřekl, tak ta společnost odolná není a to se musí měnit. Lidi se nemají bát. Ano, reálné hrozby tu jsou, ale my děláme všechno pro to, abychom se problémům vyhnuli,“ uklidňuje.
Generálporučík Karel Řehka je náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky už rok a půl, do funkce ho jmenoval exprezident Miloš Zeman (79). Za svoji vojenskou kariéru sloužil na zahraniční misi v Kosovu, několikrát byl i v Afghánistánu, byl také velitelem legendárního střediska 601. skupiny speciálních sil.
Po odchodu z armády byl od března 2020 do června 2022 šéfem Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost, ve funkci skončil právě proto, že si ho vláda Petra Fialy (59, ODS) vybrala do čela armády. Kvůli neshodám s ministryní obrany Janou Černochovou (50, ODS) loni málem z funkce odešel. Je ženatý, má dvě dospělé dcery.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc!
00:00 – 05:48
O 25 letech ČR v NATO a aktuálních výrocích Donalda Trumpa.
05:48 – 09:18
O nápadu některých politiků na společnou evropskou armádu.
09:18 – 17:48
O závazku investovat 2 % hrubého domácího produktu do obrany.
17:48 – 25:15
O nákupu letounů F-35 a o tom, zda by je vláda koupila nebýt konfliktu na Ukrajině.
25:15 – 27:29
O tom, proč nechápe lidi, jimž se vysoké náklady na obranu nelíbí.
27:29 – 34:51
O opozičních politicích, kteří ho obviňují, že straší lidi válkou, a o tom, zda se máme v ČR bát nebezpečí.
34:51- 39:15
O vztahu s prezidentem Petrem Pavlem a ministryní obrany Janou Černochovou.
39:15 – 49:42
O pohybech na ukrajinsko-ruské frontě i o tom, jak dlouho by ještě mohl konflikt trvat.
49:42 – 56:44
O konfliktu mezi Izraelem a Palestinou a o tom, jestli přístup Izraele k civilistům v Gaze obstojí při přezkumu.
56:44 – 01:04:36
O rekrutačních a personálních cílích v AČR a o tom, proč se je daří jen těžko naplňovat.
01:04:36 – 01:07:06
O revizi zdravotních způsobilostí pro konkrétní pozice.
01:07:06 – 01:16:00
O začátcích v armádě, absolvovaných misích i rodině.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už druhým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se vystřídají všichni, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky i na rozhraní těchto dvou disciplín. Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica (38) si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz. A to vždy v pondělí. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Jako Švejci🥲🥲🥲