Fabiánová otevřeně o útoku v ordinaci Cimického. Proč obětem nevěřili?
5 let odnětí svobody, 10 let zákazu činnosti, takový trest by měl podle soudního rozsudku náležet Janu Cimickému za 35 případů vydírání a čtyř znásilnění. Od útoku na zpěvačku a herečku Janu Fabiánovou uplynulo přes 20 let. V Epicentru Blesk Zpráv otevřeně popsala temné momenty z ordinace renomovaného psychiatra, ale také upozornila na stigma, které oběti sexualizovaného násilí často provází.
„Oběti byly ve velice znevýhodněné pozici a souvisí to s tím, jaké stigma dává společnost lidem, kteří vyhledají pomoc psychiatra,“ uvedla Jana Fabiánová. „Jakmile vlastně řeknete, že jste šla k psychiatrovi, už na vás lidé koukají, jako že jste nemocná. Ale na psychiatrii chodí i lidé, kterým třeba zemřelo dítě nebo zažili těžký rozvod nebo přišli o práci. To nejsou blázni, ale rovnoprávné lidské bytosti, které si zaslouží soucit,“ dodala.
Podle Fabiánové hrálo toto společenské stigma významnou roli v tom, proč kauza zůstávala dlouho bez povšimnutí: „Obětem sexualizovaného násilí se obecně nevěří, snad i globálně. Lidé mají tendenci důvěřovat agresorovi. A tady to bylo ještě horší, protože jakmile člověk šel k psychiatrovi, veřejnost ho mohla považovat za blázna. Spousta lidí to proto vzdala, protože už dopředu slyšeli: ‚To ani nezkoušej, byla jsi u psychiatra, nikdo ti nebude věřit.'“
Pláč i zamrznutí
Fabiánová otevřeně popsala detaily návštěvy ordinace Jana Cimického. „Šla jsem k němu, protože se mi rozpadlo manželství a byla jsem strašně smutná. Moje maminka, která ho znala z veřejného prostoru, navrhla, abych se s ním poradila,“ řekla. Setkání však mělo šokující průběh.
„Seděla jsem naproti němu, rozbrečela jsem se. Řekl mi, ať si sednu na gauč, a pak si ke mně přisedl a dal mi ruku kolem ramen. Zpočátku mi to nepřišlo divné, vypadal jako otcovská figura. Ale pak mi dal ruku za krk a začal mě tlačit dolů, směrem k rozkroku. Pořád jsem brečela, takže já jsem vlastně nevěděla úplně, co se děje, a v nějaký moment jsem se instinktivně z toho jakoby probudila a začala jsem se aktivně bránit, potom jsem se nějak vysmekla, ale zamrzla jsem,“ popsala emocionálně těžký moment. „Jen jsem tam stála a nebyla jsem schopná vůbec reagovat. On ke mně přistoupil a začal znovu a pak už jsem měla tmu, pak jsem utíkala,“ vzpomínala herečka Jana Fabiánová, které tehdy bylo 22 let.
Obtěžování nebo sexualizované násilí
Fabiánová také zdůraznila, že kauza Cimický není o obtěžování, ale o sexualizovaném násilí. „Když někdo mluví o obtěžování, představím si třeba frajera na ulici, co vás otravuje. Ale tohle bylo mnohem závažnější. To, že se to stalo v ordinaci lékaře, kde by měl být člověk chráněný, je snad nejhorší. Nenapadne vás, že tam můžete být v nebezpečí,“ uvedla se smutkem v tváři.
„Myslím, že máme příležitost udělat změnu. Proč se pořád říká ženám, aby si dávaly pozor, ale nevychováváme kluky k tomu, aby ženy chránili a nespojovali nás se sexualitou? Je třeba začít vnímat, že oběti nejsou viníci a že každý z nás si zaslouží důvěru a spravedlnost,“ apelovala na nutnost změny společenského přístupu.
Vy jste asi nepochopil kde říká, proč ho nenahlásila hned,a Cimický v té době, možná spolupracoval s STB, a tam bylo zhola nemožné, se proti těmto lidem bránit,. pochopil prasklá gu...,.