Infektolog v Blesku: Chřipka útočí v plné síle. Nesrážet teplotu do 38°? Nesmysl!

Teploty až nad 40 stupňů, bolest svalů i silný kašel - to jsou jen některé příznaky chřipky, se kterou se potýká stále více lidí, a to nejen v Česku. Chřipka, která teď řádí, dokáže pěkně znepříjemnit život, k lůžku dokáže připoutat i na čtrnáct dní. Podle lékaře Milana Trojánka nás ale ta nesilnější vlna onemocnění teprve čeká.

„Chřipkové epidemie trvají 2–3 měsíce, pokud jsme teď v tom období vzestupu, dá se očekávat, že ke kulminaci by mohlo dojít někdy ve druhé polovině února. Teprve pak by mohl počet případů začít klesat,“ nastínil v Epicentru přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny pražské Fakultní nemocnice v Motole Milan Trojánek s tím, že ale velkou roli a vliv by mohly mít jarní prázdniny, které by počty nemocných mohly zmírnit.

„Když děti nechodí do kolektivu, může to situaci a přenos nákazy ovlivnit spíše pozitivně,“ dodal Trojánek.

Souboj virů vyhrává stará známá: Chřipka v Česku porazila covid

Příznaky?! Na kondici záleží

Chřipka se od běžného nachlazení liší tím, že při ní člověk opravdu trpí vysokými horečkami, celkově se necítí dobře, je unavený, schvácený. Výjimkou nejsou ani silné bolesti hlavy, kloubů, svalů. Postupně se přidávají respirační symptomy. Lékař Milan Trojánek, ale v Epicentru upozornil na to, že každý může mít průběh jiný. Zpravidla velmi záleží na tom, jaký kmen viru v těle cirkuluje, a zároveň zda se člověk s daným virem v minulosti již setkal.

„Když už budu mít částečnou imunitu z toho, že jsem se setkal s podobným kmenem, příznaky mohou být mírnější, zároveň to bude souviset i s celkovým stavem organismu. Když budu mladý, zdravý, bude to první setkání s tím kmenem, bude to probíhat podobným způsobem. Naopak budu-li pacient ve vyšším věku nebo budu mít nějaké chronické nemoci, budu mít oslabenou imunitu, klinické projevy mohou být úplně jiné,“ vysvětluje přednosta.

Antibiotiky bychom měli šetřit

Lékař zároveň v Blesku upozornil na to, že lidé by si po telefonu neměli volat praktickým lékařům o antibiotika. V určitých případech by jejich užívání totiž mohlo být kontraproduktivní. A ne každou diagnózu lze poznat po telefonu.

„Toho pacienta musíme vidět, musíme třeba udělat i nějaké základní testy, musí mt základní klinické vyšetření a až na základě toho se můžeme rozhodnout, jestli předepíšeme antibiotika. Opravdu bych varoval před tím, aby paušálně každý, kdo teď má vysokou horečku a necítí se dobře, volal praktickému lékaři a dožadoval se antibiotik. To opravdu není úplně vhodné,“ zdůraznil Trojánek s tím, že i lékaři by podle něj měli antibiotiky šetřit, „Velká část případů v současné době bude opravdu pouze samotná chřipka, která dokáže být velmi nepříjemná, dokáže být i komplikovaná a u specifických skupin pacientů by se měla i potenciálně léčit.“ Dodal.

Nesrážet teplotu do 38?! To je přehnané

Z úst praktických lékařů téměř vždy slýcháme, že pokud není teplota nad 38 stupňů, nemáme ji rážet léky. Podle přednosty Milana Trojánka je tato varianta léčby ale přehnaná. „Ta hranice 38 je něco, s čím třeba v zahraničí vůbec nepracují. Když se člověk necítí dobře, doporučí se, ať užije antipyretikum. Samozřejmě v nějakém množství, aby nepřesáhl denní doporučené dávky, ale takový, ten úzus, že teplota do 38 stupňu se nesráží, je přehnaný,“ zmínil Trojánek.

„Horečka může mít i svoje rizika, zejména třeba u pacientů s vyšším věkem nebo třeba naopak u malých dětí. V těchto případech bych se srážením teploty  nevyčkával,“ uzavřel lékař.