Spor o euro: Ekonomové o (ne)bezpečí přijetí společné měny. A jak to bylo s cenami v Chorvatsku?

Horská, zastánkyně opatrného a promyšleného vstupu do eurozóny, varovala před rychlým směřováním k Eurozóně: „Tady ta přirozená euroizace, jak tomu říkáme, už ekonomikou prostupuje a už mnoho firem v rámci výrobního řetězce si navzájem účtuje v eurech, dodává v eurech, nebezpečné je vlastně to ale uměle stimulovat."  Zdůraznila, že právě těmito kroky postupně  ztrácíme suverenitu v měnové politice a možnost České národní banky pomáhat v situacích, kdy tržní mechanismy nefungují dobře a je potřeba zásahů ČNB ve formě devizové intervence nebo změn úrokových měr.

Kovanda zdůraznil rizika spojená s odevzdáním měnové politiky do rukou Evropské centrální banky: „Pokud přijmeme euro, tak vlastně jeden pilíř hospodářské politiky celého státu, celé České republiky odevzdáme do Frankfurtu."  Kovanda zdůrazňoval obavu o to, že česká ekonomika by ztratila flexibilitu a schopnost reagovat na vlastní potřeby.

Hádky o euro: Odjistil Pavel granát? Prouza sepsul milovníky skanzenu. Nechci euro, křičí Babiš

Horská upozornila na rizika střední cesty: „Pojďme o tom zcela objektivně diskutovat, protože ta střední cesta nevede k úspěchu." Vyzvala k otevřenému dialogu o výhodách a rizicích spojených s přijetím eura.

Kovanda představil konkrétní scénáře dopadu přijetí eura na život občanů: „ Co by to znamenalo  teď v té konkrétní inflační situace, pokud bychom neměli možnost ovlivňovat naši měnovou politiku z Prahy, byla by ovlivňována z Frankfurtu. Tak za prvé, bude v České republice dramaticky vyšší inflace, nebude to těch maximálně 18 %, jako jsme měli, ale třeba až 30 %, budou hůře úročeny vklady v bankách, nebude to zhruba 6 %, ale třeba 3 % budou levnější hypotéky, to ano, ale to znamená dražší bydlení.“  Celkově tedy bude  podle Kovandy citelnější pokles životní úrovně a „ to proto, že bude vyšší inflace, dražší bydlení, hůře úročené v vklady v bankách, a to všechno znamená samozřejmě výraznější pokles životní úrovně pro běžného občana.“ Kovanda také připustil , že při přijetí eura by docházelo ke krachům některých firem, zvýšení nezaměstnanosti a tudíž i menšímu tlaku na růst mezd.

Horská reagovala na Kovandovy obavy výsledky čerstvých  studií provedených v zemích, které již přijaly euro: „Eurostat a mimochodem i Evropská komise, která po trošičku, řekněme, i subjektivní, vnímání tzv. euro ist teuro v Německu, když bylo přijato euro, si velmi poctivě dělá teď analýzy na to, jak dopadá přijetí eura na inflaci."

Drahota v Chorvatsku odrazuje turisty. Přijíždí jich méně, ministr bije na poplach

Jak to bylo s cenami v Chorvatsku?

„Tyto studie ukazují, že v případě Chorvatska, v lednu loňského roku, kdy bylo přijato euro, tak naopak ceny potravin a základních věcí rostly výrazně pomaleji, než bylo obvyklé v jiných lednových měsících, “ vysvětlila Horská s tím, že  naopak více než obvykle vzrostly ceny služeb. „Takže se ukazuje, že opravdu v těch základních, my tomu říkám obchodovatelných statcích, jako jsou potraviny nebo například nábytek, které můžete jednoduše srovnávat, Chorvatsko po přijetí eura zaznamenalo pomalejší růst cen potravin, což bylo prospěšné. Ale na druhou stranu, ceny služeb výrazně vzrostly. To jasně ukazuje, že účinky eura nejsou jednoznačné a musíme se ptát, zda je tato cesta pro Českou republiku vhodná,“ míní ekonomka Horská.

Chorvatský únik

Kovanda zdůraznil důvěru v domácí měnu: „Naše společnost je na to připravená velmi dobře, naše ekonomika, problém je, že se za těch 20 let dramaticky zhoršila úroveň celé eurozóny. Už to není žádný elitní klub, už tam je spousta rizikových zemí. V Chorvatsku 80 % lidí mělo před vstupem do eura úspory v euru, protože vůbec nedůvěřovali své vlastní měně, kuně. Úplně si rozvrátili svoji ekonomiku, takže pro ně byla únikovou cestou právě eurozóna, v České republice spoří v euru pouze 3 % lidí, tady té koruně zkrátka věří 97 % lidí.“  „Chorvatsko po přijetí eura zaznamenalo pomalejší růst cen potravin, což bylo prospěšné. Ale na druhou stranu, ceny služeb výrazně vzrostly. To jasně ukazuje, že účinky eura nejsou jednoznačné a musíme se ptát, zda je tato cesta pro Českou republiku vhodná."