Ekonom o přijetí eura: Nejdříve za tři roky. A čím ho překvapil prezident Pavel?
Být či nebýt součástí eurozóny - s blížícími volbami do Evropského parlamentu i vyjádřením prezidenta Petra Pavla v novoročním projevu se v Česku opět rozhořela diskuze o přijetí jednotné evropské měny. O tom, jaké přínosy či nevýhody by přijetí eura pro Česko znamenalo, v Epicentru hovořil ekonom Vít Hradil.
„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky pro přijetí společné evropské měny. Je to logická budoucnost pro zemi ležící ve středu Evropy,” vyjádřil Petr Pavel podporu vstupu České republiky do eurozóny. „Já jsem byl velice překvapen, když jsem ten výrok slyšel, hlavně proto, že pan prezident se zatím profiloval jako člověk, který ekonomické otázky zas tak úplně hluboce neřeší a spíš je nechává na vládních a politických činitelích, a překvapivé bylo i to, že se k tomu vyjádřil takhle silně, to znamená v podstatě naprosto jednoznačně na podporu eura,“ míní hlavní ekonom společnosti CYRRUS.
Hradil zdůraznil, že přijetí eura je primárně politickou záležitostí, kterou rozhoduje vláda. „Prezident jako vrcholný politický představitel se k tomu vyjádří, to je legitimní a naprosto v pořádku," uvedl ekonom a zárověň dodal, že prezident nemusí mít nutně ekonomický fundament pro svá prohlášení, a může je vyjadřovat na základě svého osobního přesvědčení.
V otázce termínu případného přijetí eura se Hradil vyjádřil pragmatičtěji: „V tuhle chvíli my, kdybychom se teď postavili na hlavu, že ho teď chceme, tak ho teď mít nemůžeme. Ten proces by trval minimálně nějaké tři roky, takže teď okamžitě by se nestalo nic, za tři roky zhruba by to bylo realistické." Ekonom ale také zdůraznil potřebu postupné přípravy na splnění kritérií pro vstup do eurozóny.
Hradil také rozebral některé ekonomické aspekty přijetí eura. Podle jeho slov by přechod na euro přinesl podnikům výhody spojené s eliminací transakčních nákladů: „První, kdo to samozřejmě pozná, jsou podniky, které mají čilou výměnu se zeměmi eurozóny." Druhými beneficienty, by podle Hradila byli ti, kteří často cestují nebo pracují v zahraničí a „tam je ta logika podobná, to znamená, nemusejí platit poplatky směnárně a nemají tu kurzovou nejistotu, jestli se kurz změní, nebo ne.“ Zároveň zdůraznil, že dopad na celkovou ekonomiku je obtížné předpovědět, a poukázal na komplexnost této otázky, kterou ani ekonomové dosud nedokázali jednoznačně rozhodnout.
Politický odznáček
„Když vezmu třeba příklad Slovenska, tak tady velký argument pro to euro měl být, že to zvýší příliv zahraničních investic, a to se na Slovensku nestalo, nebo jako nevidíme, že by se to stalo, stejně tak nevidíme, že by Slovensko začalo bohatnout rychleji, než jsme začali bohatnout my, nevidíme, že by kvůli tomu Slovensko nebo jakákoliv země, která do toho přistoupila, že by nějak zamířila směrem dolů,“ uvedl ekonom. Podle Hradila zatím neexistují jednoznačné ekonomické důkazy pro nebo proti euru. „Nemáme dobré důkazy, že by ta ekonomika potom, co přijme euro, pocítila nějaké významné zlepšení ani zhoršení. Takže ve výsledku, jak já to čtu, tak on to opravdu z velké části je hlavně takový jako politický odznáček příslušnosti k nějakému klubu," uzavřel ekonom svůj pohled na otázku přijetí eura.
Hofle, lžeš !
"Ten, kdo nemá dobrou paměť, by se nikdy neměl dát na řemeslo lhaní."
Michel De Montaigne