Vendula Pizingerová v Blesku. Co s nedostatkem dětských psychiatrů? A spory s Válkem
Dětská psychiatrie je v České republice v žalostném stavu. Chybí lékaři i vyhovující zdravotnická zařízení. Některá z nich jsou doslova v katastrofálním stavu a připomínají hororové prostředí. Navíc dětí, které potřebují pomoc a mají bolavou duší, raketově přibývá. Proč tomu tak je? Proč rostou počty sebevražd u těch nejzranitelnějších? Kdo jim pomůže? A co na to ministr zdravotnictví Válek? O tom v dnešním Epicentru promluvila prezidentka Kapky Naděje Vendula Pizingerová a primář oddělení dětské a dorostové psychiatrie z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod a zároveň předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie Tomáš Havelka.
Zoufale málo volných kapacit v ordinacích, až půl roku dlouhé čekací doby, situace je opravdu vážná. Dětská psychiatrie zažívá podle primáře Tomáše Havelky kolaps a to i přesto, že úroveň pomoci se podle něho více a více zlepšuje. Problém je ovšem někde jinde.
„Psychiatrická společnost má nějaký standard, kterého bychom měli dosáhnout. To jsou dva dětští psychiatři na 100 000 obyvatel, teď jsme asi kolem 0,8, 0,9,” popsal tristní situaci Havelka s tím, že problém je to dlouhodobý, táhne se od roku 2010.
„Od té doby ne že bychom se posunuli k tomu číslu, ale těch psychiatrů ještě míň,“ upozornil na opravdu kritickou situaci předseda asociace a primář Tomáš Havelka.
Co je ti? NIC
Dětská duše a její nemoci už naštěstí nejsou u nás tolik tabu jako v jiných zemí. Nadační fond Kapka Naděje Venduly Pizingerové na nedostatky v tomto oboru upozorňuje už šestým rokem. Dětí s psychiatrickým problémy bohužel u nás umírá více než dětí s onkologickým onemocněním. Statistiky jsou alarmující. Upozornit na to má i dokument Co je ti? NIC, mapující stav dětské psychiatrické péče v České republice, který uvedla Česká televize ve spolupráci právě s Kapkou naděje.
„Ten nápad vznikl v mé hlavě asi před třemi lety, a je hrozně hezký, že tady dneska sedíme a že ten dokument už byl odvysílaný, a že ho viděla spousta lidí. A kdyby to bylo platné jenom pro pár zachráněných dětských životů, tak zaplaťpánbůh, že jsme to udělali,“ prozradila ve studiu Epicentra Pizingerová.
Podle primáře Havelky nám podobný dokument závidí i specialisté ve Spojených státech, kteří bojují s nezájmem o tuto problematiku ve veřejném prostoru. „Fakt se povedlo něco výjimečného a až s odstupem si uvědomíme, jak výjimečné to bylo,“ dodal Havelka.
Výzva pro ministra?!
O katastrofálním stavu dětské psychiatrie v Česku promluvil v Epicentru na konci loňského roku i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a navrhl za jeho resort dočasná řešení, jako je například to, že by dospělí psychiatři vzali pod svá křídla adolescenty. Jenže podle primáře Tomáše Havelky jde zatím jen o plané řeči a nic se podle něj zatím neděje.
„Byl bych velmi rád, kdybychom od pana profesora Válka méně slyšeli a více viděli. Já jsem od pana ministra Válka toho slyšel už tolik,“ zdůraznil primář dětské psychiatrie Havelka s tím, že je zvědav jak by v praxi takové řešení mohlo vypadat.
„Jak to provedete, pane profesore? Bych se zeptal. Jak přikážete těm několika tisícům nebo stovkám ambulantních psychiatrů pro dospělé, aby se začali starat o děti? Někteří to už dávno dělají, ale většina z nich to nedělá, a troufnu si říct, protože na to nemají ani čas a dětská psychiatrie je prostě těžší obor a oni nestíhají ani ty dospělé pacienty,“ upozornil na nedostatky plánu ministra Válka, primář.
Válkův nezájem
Na nezájem ministra Válka ve studiu upozornila i Vendula Pizingerová. Veškerá snaha o komunikaci či propojení s Kapkou naděje byla prý dosud bez odezvy.
„My jsme pana ministra zvali na premiéru dokumentu a nepřišel. Nepřišla ani odpověď, když jsme mu poslali odkaz. Já jsem ho potkala při otevírání nové psychiatrické kliniky v Berouně na chodbě a ani mě nepozdravil,“ přiznala Pizingerová, která s Kapkou naděje dál plně pomáhá potřebným, a zároveň dodává, že sehnat podporu a peníze pro psychiatrické pacienty není vůbec jednoduché. Lidé pustí koruny spíš pro lidi, věci, situace, které jsou hmatatelné, jsou vidět. Reagují na fotografie dětí bez vlasů, na pohromy. Dětská duše vidět není, tu vyfotit nejde.
„Pro naše organizace je velice těžké získávat na to finanční prostředky. Kromě toho, že jsem u několika lidí žádala o peníze, mluvila jsem o tom a řekli mám… Ale na blázny peníze nedáme.“ to mi řekli, ale je to tak, je to tak,“ uzavřela Vendula Pizingerová.
Svoboda ji vydědil, nějaké peníze zdědil syn Jakub, většinu majetku dostal syn Petr z prvního manželství.