Bezpečnostní analytik Smetana: Ukrajina narazila. Největší překážkou jsou ruské miny
„Největší překážkou pro Ukrajinu, a zvláště to platí pro jižní část fronty, jsou ruské obranné pozice, především tedy miny,“ vysvětlil v Epicentru Blesk Zpráv bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK, Michal Smetana. Ve studiu také hovořil o tom, proč jsme k použití jaderných zbraní nejblíže v historii.
„Rusko budovalo tu tzv. Surovikinovu linii, která je pojmenovaná podle generála, který zadával tyto obranné pozice. Pro Ukrajinu znamená boj s hustě zaminovaným územím velkou překážku,“ popsal situaci na frontě s tím, že je tam také celá řada dalších protitankových překážek, zákopů a opevnění. „Té útočící armádě, kterou je v současném momentě Ukrajina, vlastně způsobují velké problémy a je to typ operace, který je náročný na koordinaci a také na ztráty. Ukrajina zde do nějaké míry skutečně narazila a postup je pomalejší,“ uvedl Smetana.
„Vzhledem k nedostatku techniky a pomalému postupu je ukrajinská operace náročnější, než se původně předpokládalo,“ pokračoval. Rusko podle něj předpokládalo, že odminování bude obtížné a umístilo miny tak, aby ničily ukrajinskou techniku.
Jaderná hrozba
Řeč ve studiu přišla i na hrozbu použití jaderných zbraní. „Z té dynamiky, kterou vidíme a co jsme se dozvěděli o tom, jakým způsobem Rusko mluví s Indií a Čínou …oba státy, Indie a Čína, jsou pro nás státy, ze kterých nemáme úplnou radost, protože nepodporují západní sankce a netlačí na Rusko tak, jak bychom chtěli, je patrné, že i pro ně je velmi důležité, aby Rusko jaderné zbraně nepoužilo,“ vysvětlil analytik, pro obě země je klíčové dodržet tzv. jaderné tabu. Smetana dále poznamenal, že obě země se snažily tlačit na Rusko a ukázat mu, že pokud by se k nějakému jadernému kroku rozhodlo, jejich postavení by se v konfliktu mohlo zásadně změnit. Zároveň, ale podle Smetany i Rusové vnímají tuto situaci podobně a uvědomují si vysoké politické náklady, které by s sebou takové rozhodnutí přineslo.
Hrozba použití jaderných zbraní je podle analytika velmi malá a to i přesto, že „vlastně existuje takové širší povědomí, že od první poloviny osmdesátých let nebo dokonce od roku 1962, kdy byla ta známá karibská raketová krize, jsme možná tomu použití stále nejblíž.“ Smetana také zdůraznil, že bychom rozhodně neměli zastavit naši podporu Ukrajině z obav z použití jaderných zbraní: „Ale potřeba je mít na paměti, že ta rizika tam prostě jsou, nejsou nulová, a to, že se tak nestalo od roku 1945, prostě neznamená, nikdy není žádná šance, že se to prostě nestane znovu.“
Dobré ráno, drazí čtenáři. „Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“ Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc. Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
Asi jim sežene tu mňamku jako on používá a všichni pak budou jen natahovat ručičky a žebrat