Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
V Bílém domě se ve čtvrtek z popudu americké první dámy Melanie Trumpové setkají představitelé Ruska a Ukrajiny. Trumpová promluví o příměří v ukrajinských Oleškách, které zprostředkovala.
V tiskové zprávě to uvedl Bílý dům, podle něhož bude událost mimořádným okamžikem v amerických dějinách.
Počet obětí pondělního ruského vzdušného útoku na centrum humanitární pomoci v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl na 31, oznámil dnes šéf oblastní vojenské správy Mychajlo Semikin. Dříve během dneška informoval o 29 smrtelných obětech, 48 pohřešovaných a pěti zraněných.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Berlína. S německým kancléřem Friedrichem Merzem chce projednat nadcházející rozhovory s Ruskem nebo protivzdušnou obranu. Oznámil to na síti X.
Zelenskyj po příletu do německé metropole uvedl, že bude jednat s Merzem, německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou. Zúčastní se také Berlínské bezpečnostní konference, která se koná dnes a ve středu.
„Klíčovými otázkami je naše diplomatická koordinace - přičemž před námi jsou důležité schůzky - posílení naší protivzdušné obrany a podpora našeho energetického sektoru,“ napsal ukrajinský prezident k hlavním tématům dnešních rozhovorů.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.