Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Kyjev kvůli ruským vzdušným útokům na ukrajinskou energetiku opět čelí neplánovaným odstávkám v dodávkách elektřiny a výpadkům v dodávkách vody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta metropole Vitalij Kličko přitom viní jeden druhého z nepřipravenosti hlavního města na nové ruské údery, napsala dnes agentura Reuters.
Německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump si v noci na dnešek telefonovali, tématem rozhovoru byly především nadcházející mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Abú Zabí, které Spojené státy zprostředkovávají. Novinářům to sdělil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff tento týden oznámil, že jednání v Abú Zabí o ukončení války se budou konat 10. a 11. listopadu. Jednání za USA povedou právě Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Budou to první trilaterální jednání od února.
Ruská válka na Ukrajině byla jedním z témat čtvrtečního telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem. O rozhovoru obou státníků v pátek informoval mluvčí německé vlády.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.