Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že při prověřování informací poskytnutých Spojenými státy v souvislosti s hrozbou teroristického útoku v parku Caricyno zatkla v Moskvě nezletilého mladíka. Uvedla to ruská státní agentura TASS, která se odvolává na prohlášení služby.
Velvyslanectví USA v Moskvě v sobotu vydalo varování před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. FSB následně uvedla, že na hrozbu reaguje.
Ukrajinská armáda v říjnu způsobila Rusku nejvyšší lidské ztráty od začátku války. O život přišlo nebo bylo těžce zraněno na 54.400 vojáků ruských sil, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj minulý měsíc rovněž osvobodila více území, než se Rusku podařilo obsadit.
Papež Lev XIV. vyjádřil naději, že evakuace civilistů z Olešky v Chersonské oblasti povedou k novým mírovým iniciativám. Papež to zmínil po nedělních modlitbách ve Vatikánu.
„V těchto dnech proběhla humanitární akce ve prospěch civilního obyvatelstva ve městě Olešky. Doufám, že spolupráce mezi stranami, která umožnila toto nezbytné gesto lidskosti, zvýší touhu po dialogu a povede k novým, konkrétním mírovým iniciativám.“
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.