Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Rozhovorů o Ukrajině, které jsou naplánovány na 10. a 11. listopadu, se zúčastní poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, náměstci ministra zahraničí Sergej Rjabkov a Michail Galuzin a zástupci generálního štábu Igor Kosťukov a Jurij Žigarlovskij, informovala agentura Interfax s odvoláním na tiskového mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova.
Peskov také uvedl, že jednání bude dohlížet prezidentův asistent Jurij Ušakov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil Moskvu, že zesílila útoky proti Ukrajině, aby zvýšila tlak na Kyjev před americko-rusko-ukrajinskými rozhovory. Ty se mají konat příští týden v Abú Zabí.
„Rusko vnímá diplomacii svérázným způsobem: jako formu agrese. Tím, že právě nyní zesiluje údery proti Ukrajině - konkrétně na naši infrastrukturu - se Rusko snaží vytvořit si lepší výchozí pozici pro vyvíjení tlaku jak na Ukrajinu, tak na naše partnery,“ napsal Zelenskyj na sociální síti po poradě o následcích nejnovějšího ruského útoku a o nápravě způsobených škod.
Rusko zesílilo útoky proti Ukrajině, aby dostalo Kyjev a jeho partnery pod tlak před chystanými třístrannými jednáními, usoudil Zelenskyj.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.