Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Spojené státy chtějí v rámci mírových jednání v Abú Zabí vytvořit nový bezpečnostní rámec pro Ukrajinu, Rusko i Evropu. Podle Trumpova vyslance Jareda Kushnera by rozhovory neměly vést pouze k ukončení války, ale také k nastavení nových bezpečnostních vztahů, uvedla agentura AFP. Americký zmocněnec Steve Witkoff na síti X doplnil, že poválečné uspořádání by mělo vycházet ze stávajících evropských bezpečnostních institucí a dohod. Cílem je také snížit riziko dalších konfliktů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes očekává podrobné informace o průběhu jednání s Ruskem v Abú Zabí. Uvedl to na síti X po telefonátu s finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Oba státníci se shodli na pokračování vzájemné spolupráce. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina a její spojenci usilují o zmírnění napětí, bezpečnostní záruky a dosažení míru. Stejnou snahu ale podle něj musí projevit také Rusko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v Paříži setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Jednali o možnostech ukončení války, situaci na bojišti, energetické bezpečnosti a obranné spolupráci.
Řeč byla také o společné výrobě dronů, posílení ukrajinské protivzdušné obrany a bezpečnosti v Černém moři. Rubio na síti X uvedl, že Spojené státy nadále usilují o trvalý mír. Sybiha zároveň amerického ministra pozval na Ukrajinu.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.