Analytik Stulík: Rusko tahá za kratší konec, jeho požadavky jsou odtržené od reality
Ukrajinská protiofenzíva, nebo přesouvání ruských jaderných zbraní do Běloruska. O obojím představitelé těchto třech zemí hovoří, konkrétní obrysy ale nezbývá než si domýšlet. Moskva navíc předala Kyjevu své požadavky na mír a ten odpověděl obdobným způsobem. Jak blízká je budoucnost Ukrajiny v Evropské unii a jak významnou roli v této válce hrají spekulace o Lukašenkově podlomeném zdraví? Nejen o těchto tématech v úterním Epicentru hovořil analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, David Stulík.
Rusko dál stupňuje agresi vůči Ukrajině, podle bezpečnostního analytika Stulíka je odezva Evropy dostatečná: „Je poměrně razantní a je hlavně neměnná.“ Před třemi dny vydala Evropská unie další prohlášení, ve kterém odsoudila útoky dronů na ukrajinská města, a především ne město Kyjev. „Bylo tam jednoznačně řečeno, že ruské vedení za to ponese jednoho dne trestní zodpovědnost na úrovni mezinárodního práva. Takže z těchhle těch prohlášení je jasně vidět, že nejenom Evropa, ale vlastně celý západní demokratický svět už má velice jednoznačný pohled na věc,“ míní Stulík s tím, že diplomatická podpora Ukrajiny se pak samozřejmě přenáší i na podporu vojenskou nebo i finanční.
Příměří na Ukrajině je nezbytným předpokladem pro zahájení rozhovorů o bezpečnosti Evropy, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň podpořila nadcházející jednání v Abú Zabí, informovaly agentury.
„Jakákoliv seriózní diskuse o bezpečnostní architektuře Evropy se bude moci uskutečnit teprve poté, co bude na Ukrajině dosaženo příměří, a bude se muset odehrávat v odpovídajícím rámci, zejména se spojenci z NATO a členskými státy EU,“ uvedla podle agentury AFP von der Leyenová při návštěvě Bukurešti.
Po nočních ruských útocích hlásí Ukrajina tři mrtvé a zhruba 30 zraněných včetně dětí. Tři lidé zahynuli v Oděse, kde Rusové zasáhli sklad potravin pro mateřské a základní školy. Podle šéfa tamní oblastní správy Oleha Kipera zemřely dvě ženy a jeden muž, další žena utrpěla vážná zranění. V Sumské oblasti zasáhl dron auto se třemi energetiky. Všichni byli zraněni, jeden z nich vážně, uvedla agentura Ukrinform. Zraněné hlásí také Poltavská, Charkovská a Záporožská oblast.
Země střední Evropy by měly více spolupracovat při výrobě zbraní, vojenském plánování i budování infrastruktury. Na konferenci CEVRO Univerzity v Praze se na tom shodovali bývalí představitelé české a polské obrany. Podle polského generála ve výslužbě Jaroslawa Gromadzinského válka na Ukrajině ukázala, jak důležitý je silný obranný průmysl a spolehlivá logistika. Navrhl proto vytvoření společného středoevropského obranného holdingu.
Rusko v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámilo sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Mezi těmi byla mimo jiné také podmínka, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické a Evropské unie.
„To jsou požadavky, které de facto Rusko mělo už na úplném samém začátku a pro Ukrajinu a pro Ukrajince jsou absolutně nepřijatelné a jsou nepřijatelné i pro mezinárodní společenství,“ komentuje Stulík. „Jedním z těch požadavků například je, že Ukrajina se vzdá území, které dnes okupuje ruská armáda, a to je porušení mezinárodního práva. My si nemůžeme dovolit vytvářet precedenty v mezinárodním právu. Ty ruské požadavky jsou úplně odtržené od reality a i situace na bojišti vlastně ukazuje, že Rusko je teď tím, kdo tahá za hodně kratší konec a bude tahat za hodně kratší konec,“ vysvětlil analytik Stulík, který podle svých slov pochybuje, že v Moskvě, v Kremlu jsou v současné době „schopni vnímat realitu“.
Jediny kdo je odtrzeny od reality je analytik Stulik.