Exministr Dienstbier o radikalizaci Čechů a válce na Ukrajině: Uprchlíkům musíme pomáhat
Kontroverzní “krvavé” mistrovství světa ve fotbale v Kataru odstartovalo prvními zápasy. První světový šampionát dospělých probíhající v arabské zemi od samého začátku vzbuzuje bouřlivé reakce. Pořadatelská země je kritizována zejména kvůli nízkým mzdám nebo špatným životním podmínkám pracovníků. Přípravy na mistrovství si dokonce vyžádaly tisíce lidských životů. Debata o porušování lidských práv rezonuje médii celého světa a to také v kontextu ruské agrese, protesty v Íránu nebo i vraždami motivovanými LGBTQ+ nesnášenlivostí. Česká společnost se 33 let od získání své svobody radikalizuje a polarizuje. Co s tím? Nejen o tom hovořil v Epicentru advokát, bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti a bývalý senátor Jiří Dienstbier ml. (ČSSD).
Česká společnost je podle Dientsbiera ve výrazné většině tolerantní a progresivní. Například v případě práv osob s menšinovou sexuální orientací však tento dojem narušuje převážně konzervativní osazenstvo Poslanecké sněmovny. „Kdybychom umožnili lidem s menšinovou sexuální orientací, aby uzavírali sňatky, které jsou formálně rovnocenné s těmi, které uzavírají heterosexuální partneři, tak by to nikomu neublížilo. Nikomu to nijak nesníží ochranu jeho práv nebo jeho životní a sociální úroveň, takže vlastně nechápu, proč se politici tomu tolik brání. Je to vlastně i většinově nepopulární postoj,“ shrnul situaci ohledně manželství pro všechny.
Jelikož se kvapem blíží volby, přišlo slovo i na místo prezidenta ve společnosti a názor Dientsbiera na toho současného – Miloše Zemana. Vlivnou osobností je v Česku prezident prý zejména z důvodu velké neformální autority. „Já k tomu můžu říct, že jeho názorům nerozumím, ale na druhou stranu na druhou stranu má na ně právo jako kterákoliv jiná osoba,“ uvedl k prezidentovým názorům na pochody sexuálních menšin, které Zeman považuje za povyšování.
S prezidentskými volbami má Dientsbier, který si rovněž v minulosti kandidaturu na Pražský hrad vyzkoušel, jeden konkrétní problém. „Zatím nevíme vlastně, jaká bude ta konečná sestava kandidátů v prezidentské volbě. Dokonce i u těch, kteří jsou mezi favority, vlastně neznám jejich názory. Nevím, jaký mají názor na organizaci státu a společnosti, třeba i na otázku právě lidských práv.“ Svého favorita do prvního kola i přesto ale má. „Jsem členem sociální demokracie, takže přirozeně pro mě tím kandidátem pro první kolo je Josef Středula,“ svěřil se ve studiu Blesku.
„Se svobodou nakládáme, jak nejlépe umíme. Přistoupili jsme k naprosté většině základních lidskoprávních smluv, ale to neznamená, že náš demokratický systém a systém ochrany lidských práv je dokonalý. Je tady poměrně výrazná část lidí, kteří jsou ochotni naslouchat populistickým a extremistickým politickým názorům a neuvědomují si, že jednají vlastně v rozporu se svými vlastními zájmy, protože tito nemají žádná reálná řešení,“ zhodnotil nakládání s lidskými právy a míru svobody po 33 letech od Sametové revoluce.
Část společnosti se podle Dientsbiera začíná více radikalizovat, pokud jsou však ohroženy životní podmínky, považuje vyjádření nespokojenosti za legitimní. „Samozřejmě lidé můžou protestovat, pokud mají pocit, že jejich sociální podmínky nejsou dobře zajištěny, že by v jejich prospěch mohla vláda něco dělat. Na druhou stranu já myslím, že lze zastávat relativně černobílý postoj k agresi Ruska na Ukrajině a k tomu, jak jaká zvěrstva tam Rusko páchá. To, že pomáháme uprchlíkům, tak je správně. Ale samozřejmě by bylo špatně, kdyby se zapomnělo na naše občany. Myslím si ale, že se to nevylučuje, že lze zároveň zajistit rozumné sociální podmínky pro naše občany a také pomoc uprchlíkům,“ míní bývalý ministr pro lidská práva.
