Michaláková prohrála soud, chlapci si zvykli u pěstounů. Advokátka přesto vidí naději

Štrasburský soud uvedl, že nařízení o pěstounské péči a pozdější zbavení rodičovských práv bylo v souladu se zákony.

„Evropský soud pro lidská práva vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a také skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,“ konstatoval evropský soud.

Podle soudu Norsko v případu neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Rozhodnutí soudu ve Štrasburku se dalo podle ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) Zdeňka Kapitána očekávat.

Kapitán uvedl, že Evropský soud pro lidská práva posuzoval nebo posuzuje necelou padesátku stížností proti Norsku v obdobných věcech, jako je případ Michalákové. Nyní jich je podle něj rozhodnuto 27. Uvedl, že něco přes polovinu skončilo konstatováním, že Norsko neporušilo Evropskou úmluvu o lidských právech. V tomto poměru se dal tedy podle něj očekávat i výsledek v tomto případu.

Michaláková v boji o syny ve Štrasburku neuspěla! Manželům Ladickým soud vyhověl

V úvahu podle Kapitána přichází možnost žádat o postoupení věci Velkému senátu soudu. To je podle něj věcí rozhodnutí Evy Michalákové a jejího právního zastoupení.

„Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí ve věci podnikl celou řadu kroků ve vztahu k norským úřadům, ty byly buď oslyšeny, nebo se setkaly s neproduktivní reakcí. Za situace, kdy nyní i soud shledal postup norských orgánů za souladný s Evropskou úmluvou o lidských právech, nepředpokládám, že by se postup norských orgánů změnil,“ uvedl Kapitán.

Advokátka: O odvolání rozhodnuto není

Verdikt soudu je napravomocný, Michaláková se může odvolat. Bude spor řešit Velký senát soudu, což je možnost, kterou naznačil Kapitán?

„Probírali jsme to zatím velmi stručně. Řekli jsme si, že je tady ta možnost, a že bychom ji měli využít. Ale samozřejmě to ještě budeme zvažovat, vzhledem k dalším okolnostem a k argumentaci Evropského soudu pro lidská práva. Především bude záležet na rozhodnutí paní Michalákové,“ uvedla pro iRozhlas.cz advokátka Dora Boková a poznamenala: „Mluvili jsme o té možnosti, ale definitivní rozhodnutí nepadlo.“

Evropský soud pro lidská práva podle ní ignoroval skutečnost, že došlo k odcizení mezi matkou a dětmi právě kvůli postupu norských úřadů. Chlapci si dle všeho v pěstounských rodinách zvykli.

„Já tam v tuto chvíli určitou šanci vidím,“ míní advokátka Boková. Nové skutečnosti, na které chce spoléhat, nehtěla konkretizovat. „Jenom prozradím, že dokládají to, jak norské úřady komunikují s paní Michalákovou od okamžiku odebrání dětí,“ řekla s tím, že jde o citlivé informace.

Chlapci si u pěstounů zvykli

Oba chlapci si přitom podle všeho již u pěstounů zvykli a vyslovili se pro setrvání v pěstounských rodinách.

„Tady podle mě hraje velkou roli, jakým způsobem postupovaly norské orgány, protože k tomu odcizení vlastně došlo v důsledku omezování kontaktu paní Michalákové s dětmi. A když omezíte kontakt matky s dítětem, a dítě si mezitím navykne na pěstounskou rodinu, tak je celkem logické, jakým způsobem se bude to dítě rozhodovat a co bude jeho přáním,“ upozorňuje advokátka.

Kapitán: Osobně toho velmi lituji

Kapitán uvedl, že české orgány a případně přímo ÚMPOD by ve věci postupovaly jinak. Důležitý je podle něj vztah dětí s biologickou matkou a jeho podpora, a tuto pozici v řízení úřady zastávaly, uvedl.

„Osobně toho velmi lituji, ale respektuji závěr soudu, že přístup, který norské orgány zvolily, je jeden z možných a akceptovatelných,“ uvedl Kapitán.

Kapitána přitom v minulosti Michaláková kritizovala. V rozhovoru s ČTK loni uvedla, že kdo podle ní ve věci nepomohl, a naopak jejím blízkým ublížil, byl právě ředitel ÚMPOD Kapitán. Tehdy uvedla, že jen neustále opakoval, že nemá žádné kompetence a že vypustil do světa i vyložené nepravdy o její rodině. ČTK tehdy žádala Kapitána o reakci, odmítl se vyjádřit.

Norská sociální služba rozhodla o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým v roce 2011 kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla, a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva. Tam ale neuspěla. Alespoň prozatím.