Náměstek ministryně obrany o ústupu z Chersonu: Jak Rusové zaplatí za Putinovo fiasko?
Do dnešního Epicentra přijal pozvání náměstek ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pro obrannou politiku Jan Jireš. V rozhovoru s Pavlínou Horákovou mimo jiné uvedl, že ruské stažení okupačních sil z Chersonu je pro Ukrajinu velkým symbolickým vítězstvím, z vojenského hlediska však až tak silný dopad mít nebude. To je zapříčiněno i tím, že Rusku se podařilo většinu svých sil stáhnout, Ukrajina se však díky trpělivému postupu vyhnula dlouhým bojům a ztrátám. Rozhodnutí o ústupu z Chersonu podle něj však vyvolalo silnou kritiku v ruských médiích.
„Je to určitě vítězství pro Ukrajinu, má to veliký symbolický význam,“ řekl Jireš o osvobození Chersonu. Ten byl jediným regionálním centrem, které se podařilo Rusku od počátku invaze obsadit, jeho ztráta je tedy velká rána pro prestiž ruského tažení. Osvobození Chersonu tedy „určitě posílí morální odhodlání jak ukrajinských vojáků, tak ukrajinské veřejnosti ve válce pokračovat.“
Zároveň ale upozornil, že z vojenského hlediska „je potřeba zůstat nohama na zemi a nepřeceňovat to.“ Rusům se podle Jireše povedlo stáhnout většinu svých sil z pravého břehu Dněpru, takže podle jeho názoru nebude mít „ruské stažení z Chersonu a jeho okolí dramatický dopad na budoucí vývoj války.“
Rusko se muselo stáhnout, Ukrajinský postup byl trpělivý
Jireš také odmítnul teorie, že by stažení ruských sil z Chersonu a okolí bylo součástí nějaké sofistikované strategie. „Ruská pozice v Chersonu a okolí byla vojensky neudržitelná,“ prohlásil. Velkou roli v tom hrála likvidace mostů přes Dněpr ukrajinskými silami, která zapříčinila, že ruská okupace se stala „logisticky neudržitelnou.“
Podle Jireše je sice částečně škoda, že si Ukrajincům nepovedlo ruské síly v Chersonu, které údajně činily kolem 20 000 vojáků, zlikvidovat či zajmout, zároveň je ale potřeba ukrajinskému postupu aplaudovat.
„To, jak to Ukrajinci provedli, to znamená postupně a trpělivě s tím, že potom nemuseli o Cherson bojovat, znamená, že tam nedošlo k městské bitvě, která se trochu očekávala. To je skvělá zpráva, protože tím Ukrajinci ušetřily životy velké části svých vojáků a civilního obyvatelstva,“ řekl Jireš. „Byla to velice trpělivá, postupná operace, která nakonec vedla k tomu, že Rusové museli svých několik desítek tisíc vojáků stáhnout, aniž by došlo k nějaké krvavé, dlouhotrvající bitvě,“ dodal.
Ústup vyvolal silnou kritiku
Ačkoliv je stažení z Chersonu pro ruské síly porážkou, nejedná se podle Jireše z pohledu okupačního vojska o úplnou katastrofu. „Síly, které měli rozmístěné v Chersonu a okolí, nebyly zničeny nebo zajaty. To znamená, že alespoň část z nich zachránili,“ uvedl Jireš. Zároveň však zdůraznil, že se jedná o „obrovskou politickou, symbolickou prohru.“
Ta má nyní velké následky i v ruském mediálním prostoru, kde se podle Jireše zvedla „vlna kritiky toho, jakým způsobem Putinova vláda a jeho vojenští velitelé válku vedou.“ „Je to asi největší, nejotevřenější vnitřní kritika Putina samotného, která se od začátku té války objevila. V tom právě vidíme to, jak velký symbolický a politický otřes pro Rusy a zejména pro ty Rusy, kteří válku podporují, stažení z Chersonu znamenalo,“ prohlásil Jireš.
Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.
„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
viz toto: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přijel do Chersonu na jihu země, odkud se před několika dny stáhla ruská vojska. Rusové i před odchodem kradli, co mohli, popisují média. A to jak osobní auta, pračky, mikrovlnky, nábytek či dámské oblečení...
prostě kradou, co nemají doma... západní zboží..