Expert o Putinově jaderném arzenálu: Vlak je jen dezinformace. Co by předcházelo skutečnému útoku?
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal superponorku s jadernými zbraněmi a na Ukrajinu se řítí ruský jaderný vlak. Nepotvrzené informace o možném použití jadrných zbraní na Ukrajinu přichází od začátku války, víc jich přibylo poté, co Krem vyhlásil anexi dalších čtyř ukrajinských oblastí. Podle bezpečnostního analytika z Univerzity Karlovy Michala Smetany bychom měli být opatrní u takových interpretací. Nic navíc podle něj nenapovídá tomu, že by takový vlak existoval a v případě ponorky, že by se snad šlo o přípravu na jaderný útok. V pořadu Blesku Epicentru promluvil o o tom, jak velkým arzenálem jaderných zbraní Rusko disponuje a co by skutečnému jadernému útoku nejspíš předcházelo.
„Byl bych opatrný s velkými interpretacemi. Je to samozřejmě jeden z ukazatelů, který bedlivě sledujeme, protože jakýkoliv nosič jaderných zbraní a nějaká forma transportu by mohla něco indikovat, ale v tomto případě není důvod se domnívat, že to indikuje něco specificky hrozivého. Rozhodně bych na to nekoukal, jako na přípravu nějakého jaderného útoku,“ podotknul na dotaz moderátorky, jak se dívá na přesun superponorky Belgorod. Dodává také, že podobné věci vždy hýbají s médii na Západě a zatím není nutné za tím hledat více, než se dozvíme více informací.
Jaderný vlak? Důkazy nejsou!
Světem hýbala v posledních dnech také informace o údajném pohybu jaderného vlaku. Za tím vidí Smetana spíše dezinformaci. „Nebo spíše interpretaci, která je velmi problematická,“ uvedl. „Skutečně proto nejsou absolutné žádné důkazy,“ zdůraznil. Zpráva podle něj nejspíše byla nafouknutá a není důvod se domnívat, že by se v něm nacházely jaderné zbraně.
Dodal, že si navíc musíme uvědomit, že se pohybujeme v době velkého šumu, kdy se válka na Ukrajině sleduje 24 hodiny denně. „Každé zprávy se chytají a jako v tiché poště, když jednu zprávu vezmete a pošlete dál, tak narůstá do větších proporcí,“ okomentoval Smetana to, kdo za vypuštěním podobných zpráv vlastně stojí.
Smetana: Rusko má podobný arzenál jako USA
Ve studiu Blesku jsme se zajímali také o to, zdali máme vůbec nějakou představu o tom, kolik má vlastně Rusko jaderných zbraní. „Nevíme ta čísla zcela přesně, ale takové základní počty, se kterými pracujeme je, že Rusko má v současnosti 4,5 tisíce jaderných zbraní, které je schopné aktivně použít,“ uvedl a dodal, že je jejich jaderný arzenál srovnatelný s tím, co bychom nalezli v USA.
Co se týče jejich využití, podle Smetany jsou tu silné politické důvody, proč to neudělat. „V případě, pokud by se Rusko rozhodlo použít jaderné zbraně v kontextu války na Ukrajině, tak spíše čekáme, že se zničehonic jednoho dne neprobudíme s tím, že vybouchla bomba nad Kyjevem. Tam bude nějaká série kroků, kdy se bude vlastně Rusko snažit demonstrovat odhodlání k tomuto přistoupit a vlastně využít vlastně nátlakové strategie a vydírání,“ myslí si. Odhaduje, že by nějakému masivnímu jadernému útoku tak předcházel „demonstrativní výbuch“ nad neobydlenou oblastí.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč).
Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.
Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
„Pokud by šlo o ten čistě demonstrativní výbuch, rozhodně by to bylo velmi odsouzeno, pravděpodobně ne pouze Západem, ale i například Čínou a Indií,“ dodal také Smetana. Důvodem pro nevyužití zbraní by mohla být i vůle ruského lidu, ačkoliv do ní nyní jen těžko proniknout.
.. otocil proti Rusku uplne... opr.