Ekonomka o ruské mobilizaci i Putinově energetické válce. Hrozí Rusku bankrot?
223 dnů konfliktu na Ukrajině si vyžádalo statisíce mrtvých a zraněných. Svět v reakci na nové hrozby Vladimira Putina a jeho vyhlášení mobilizace plánuje další zpřísnění sankcí. Na kolik jsou ale dosavadní opatření účinná? Hrozí Rusku zhroucení ekonomiky a co by to znamenalo? Hostem Epicentra byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Podle hosta dnešního Epicentra, ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové, sankce proti Rusku fungují. Nejefektivnější jsou podle ní technologické sankce.
„Rusko vůbec nemá moderní technologie. Je u nich závislé na dovozu ze západu, u trochu starších pak na dovozu z Číny nebo Indie,“ uvedla. Podle ekonomky tak sankce mají velký dopad i na ruskou ekonomiku, kde se v mnoha odvětvích výroba takřka zastavila, což bude mít podle Matesové obrovské důsledky. Sankce by pak mohly být ještě zpřísněny, míní ekonomka. Důležité je však také hlídat, že tyto sankce nikdo neobchází.
„Ruská ekonomika se, a to říkají i dva nejvyšší ruští ekonomičtí představitelé, vrátí o 30 let zpátky,“ uvedla Matesová s odkazem na guvernérku ruské centrální banky a ruského ministra financí.
Zásah v podobě Putinovy mobilizace
Ruskou ekonomiku pak nadále zasáhne i Putinem vyhlášená mobilizace. Podle Matesové od začátku ruské invaze zemi opustilo kolem 800 000 lidí. Část z toho sice mohli být rodiny oligarchů a bohatých, ale většina jsou „ti, kteří snadno najdou práci, čili lidé z IT nebo lidé z výzkumu, zejména technologického.“
Před bankrotem však Rusko nestojí, protože stále vydělává hodně peněz na prodeji energetických surovin. Zároveň ale Rusko platby dostává v zahraničních měnách, za které si ale nemůže koupit to, co potřebuje, mimo jiné technologii nutno pro údržbu energetických zdrojů. Pokud by se kvůli tomu měl zastavit těžební průmysl, tak by se podle Matesové mohla ruská ekonomika zhroutit.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.
Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. „Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy,“ zdůraznila premiérka.
Ruské noční útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev zapálily několik obytných budov, zranily 18 lidí a zabily tři osoby, včetně ročního miminka. Ukrajinské bezpilotní letouny naopak způsobily požár v rafinerii na jihozápadě Ruska, který byl uhašen.
Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Hořelo také v Pečerské čtvrti, kde se nacházejí vládní budovy. „Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle,“ uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
Ruské síly v noci na Ukrajinu zaútočily 805 drony, devíti střelami Iskander-K a čtyřmi balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ráno na sociálních sítích ukrajinské letectvo.
Podle serveru listu Ukrajinska pravda je to nový rekordní údaj. Obráncům se podle sdělení ukrajinských vzdušných sil podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely.
Problém s dodávkami
Ohledně nedostatku potravin prý Rusko strach mít nemusí, problém ale může nastat při jejich přepravě. „Rusko si po sankcích v roce 2014 po jeho anexi Krymu vybudovalo potravinovou soběstačnost, čili uživit ty vojáky asi dokáže. Jestli jim ovšem dokáže na frontu ty potraviny taky dodat, jestli zvládne nějak tu logistiku, to je jiná otázka,“ řekla k tomu Matesová.
Ohledně cíle sankcí pak Matesová řekla: „Rusko proti nám vede válku v oblasti energetických zdrojů. Cílem sankcí není položit Rusko na lopatky, vrátit jej do doby kamenné, ale zajistit, že nebude schopno dál vést tuto ničivou, útočnou válku a pokračovat v ní proti dalším zemím,“ uvedla ekonomka.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.