Ekonomka o ruské mobilizaci i Putinově energetické válce. Hrozí Rusku bankrot?
223 dnů konfliktu na Ukrajině si vyžádalo statisíce mrtvých a zraněných. Svět v reakci na nové hrozby Vladimira Putina a jeho vyhlášení mobilizace plánuje další zpřísnění sankcí. Na kolik jsou ale dosavadní opatření účinná? Hrozí Rusku zhroucení ekonomiky a co by to znamenalo? Hostem Epicentra byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Podle hosta dnešního Epicentra, ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové, sankce proti Rusku fungují. Nejefektivnější jsou podle ní technologické sankce.
„Rusko vůbec nemá moderní technologie. Je u nich závislé na dovozu ze západu, u trochu starších pak na dovozu z Číny nebo Indie,“ uvedla. Podle ekonomky tak sankce mají velký dopad i na ruskou ekonomiku, kde se v mnoha odvětvích výroba takřka zastavila, což bude mít podle Matesové obrovské důsledky. Sankce by pak mohly být ještě zpřísněny, míní ekonomka. Důležité je však také hlídat, že tyto sankce nikdo neobchází.
„Ruská ekonomika se, a to říkají i dva nejvyšší ruští ekonomičtí představitelé, vrátí o 30 let zpátky,“ uvedla Matesová s odkazem na guvernérku ruské centrální banky a ruského ministra financí.
Zásah v podobě Putinovy mobilizace
Ruskou ekonomiku pak nadále zasáhne i Putinem vyhlášená mobilizace. Podle Matesové od začátku ruské invaze zemi opustilo kolem 800 000 lidí. Část z toho sice mohli být rodiny oligarchů a bohatých, ale většina jsou „ti, kteří snadno najdou práci, čili lidé z IT nebo lidé z výzkumu, zejména technologického.“
Před bankrotem však Rusko nestojí, protože stále vydělává hodně peněz na prodeji energetických surovin. Zároveň ale Rusko platby dostává v zahraničních měnách, za které si ale nemůže koupit to, co potřebuje, mimo jiné technologii nutno pro údržbu energetických zdrojů. Pokud by se kvůli tomu měl zastavit těžební průmysl, tak by se podle Matesové mohla ruská ekonomika zhroutit.
Dobré ráno, Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který dnes zveřejnil server Euractiv.
Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a nespoléhat se ve velké míře na podporu zemí, jako jsou USA, uvedl v textu Michel. Ten bude ve čtvrtek předsedat summitu EU, kde vedoucí představitelé čeká jednání o podpoře Ukrajiny, která již přes dva roky čelí ruské agresi.
„V letošním roce musíme a dosáhneme nejvyššího výkonu obranného průmyslu v historii nezávislé Ukrajiny. A každý rok budeme i nadále přidávat; to je jasná strategická perspektiva Ukrajiny,“ uvádí ve svém pravidelném videoposelství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
„Jsem vděčný každému, kdo pracuje na dosažení tohoto cíle, přispívá všemi silami a kdo skutečně pomáhá,“ dodává.
Problém s dodávkami
Ohledně nedostatku potravin prý Rusko strach mít nemusí, problém ale může nastat při jejich přepravě. „Rusko si po sankcích v roce 2014 po jeho anexi Krymu vybudovalo potravinovou soběstačnost, čili uživit ty vojáky asi dokáže. Jestli jim ovšem dokáže na frontu ty potraviny taky dodat, jestli zvládne nějak tu logistiku, to je jiná otázka,“ řekla k tomu Matesová.
Ohledně cíle sankcí pak Matesová řekla: „Rusko proti nám vede válku v oblasti energetických zdrojů. Cílem sankcí není položit Rusko na lopatky, vrátit jej do doby kamenné, ale zajistit, že nebude schopno dál vést tuto ničivou, útočnou válku a pokračovat v ní proti dalším zemím,“ uvedla ekonomka.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.