Ekonomka o ruské mobilizaci i Putinově energetické válce. Hrozí Rusku bankrot?
223 dnů konfliktu na Ukrajině si vyžádalo statisíce mrtvých a zraněných. Svět v reakci na nové hrozby Vladimira Putina a jeho vyhlášení mobilizace plánuje další zpřísnění sankcí. Na kolik jsou ale dosavadní opatření účinná? Hrozí Rusku zhroucení ekonomiky a co by to znamenalo? Hostem Epicentra byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Podle hosta dnešního Epicentra, ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové, sankce proti Rusku fungují. Nejefektivnější jsou podle ní technologické sankce.
„Rusko vůbec nemá moderní technologie. Je u nich závislé na dovozu ze západu, u trochu starších pak na dovozu z Číny nebo Indie,“ uvedla. Podle ekonomky tak sankce mají velký dopad i na ruskou ekonomiku, kde se v mnoha odvětvích výroba takřka zastavila, což bude mít podle Matesové obrovské důsledky. Sankce by pak mohly být ještě zpřísněny, míní ekonomka. Důležité je však také hlídat, že tyto sankce nikdo neobchází.
„Ruská ekonomika se, a to říkají i dva nejvyšší ruští ekonomičtí představitelé, vrátí o 30 let zpátky,“ uvedla Matesová s odkazem na guvernérku ruské centrální banky a ruského ministra financí.
Zásah v podobě Putinovy mobilizace
Ruskou ekonomiku pak nadále zasáhne i Putinem vyhlášená mobilizace. Podle Matesové od začátku ruské invaze zemi opustilo kolem 800 000 lidí. Část z toho sice mohli být rodiny oligarchů a bohatých, ale většina jsou „ti, kteří snadno najdou práci, čili lidé z IT nebo lidé z výzkumu, zejména technologického.“
Před bankrotem však Rusko nestojí, protože stále vydělává hodně peněz na prodeji energetických surovin. Zároveň ale Rusko platby dostává v zahraničních měnách, za které si ale nemůže koupit to, co potřebuje, mimo jiné technologii nutno pro údržbu energetických zdrojů. Pokud by se kvůli tomu měl zastavit těžební průmysl, tak by se podle Matesové mohla ruská ekonomika zhroutit.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhed, než jej zabavila policie, informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
Problém s dodávkami
Ohledně nedostatku potravin prý Rusko strach mít nemusí, problém ale může nastat při jejich přepravě. „Rusko si po sankcích v roce 2014 po jeho anexi Krymu vybudovalo potravinovou soběstačnost, čili uživit ty vojáky asi dokáže. Jestli jim ovšem dokáže na frontu ty potraviny taky dodat, jestli zvládne nějak tu logistiku, to je jiná otázka,“ řekla k tomu Matesová.
Ohledně cíle sankcí pak Matesová řekla: „Rusko proti nám vede válku v oblasti energetických zdrojů. Cílem sankcí není položit Rusko na lopatky, vrátit jej do doby kamenné, ale zajistit, že nebude schopno dál vést tuto ničivou, útočnou válku a pokračovat v ní proti dalším zemím,“ uvedla ekonomka.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.