Ekonomka o ruské mobilizaci i Putinově energetické válce. Hrozí Rusku bankrot?
223 dnů konfliktu na Ukrajině si vyžádalo statisíce mrtvých a zraněných. Svět v reakci na nové hrozby Vladimira Putina a jeho vyhlášení mobilizace plánuje další zpřísnění sankcí. Na kolik jsou ale dosavadní opatření účinná? Hrozí Rusku zhroucení ekonomiky a co by to znamenalo? Hostem Epicentra byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Podle hosta dnešního Epicentra, ekonomky a dlouholeté zástupkyně Česka ve Světové bance Jany Matesové, sankce proti Rusku fungují. Nejefektivnější jsou podle ní technologické sankce.
„Rusko vůbec nemá moderní technologie. Je u nich závislé na dovozu ze západu, u trochu starších pak na dovozu z Číny nebo Indie,“ uvedla. Podle ekonomky tak sankce mají velký dopad i na ruskou ekonomiku, kde se v mnoha odvětvích výroba takřka zastavila, což bude mít podle Matesové obrovské důsledky. Sankce by pak mohly být ještě zpřísněny, míní ekonomka. Důležité je však také hlídat, že tyto sankce nikdo neobchází.
„Ruská ekonomika se, a to říkají i dva nejvyšší ruští ekonomičtí představitelé, vrátí o 30 let zpátky,“ uvedla Matesová s odkazem na guvernérku ruské centrální banky a ruského ministra financí.
Zásah v podobě Putinovy mobilizace
Ruskou ekonomiku pak nadále zasáhne i Putinem vyhlášená mobilizace. Podle Matesové od začátku ruské invaze zemi opustilo kolem 800 000 lidí. Část z toho sice mohli být rodiny oligarchů a bohatých, ale většina jsou „ti, kteří snadno najdou práci, čili lidé z IT nebo lidé z výzkumu, zejména technologického.“
Před bankrotem však Rusko nestojí, protože stále vydělává hodně peněz na prodeji energetických surovin. Zároveň ale Rusko platby dostává v zahraničních měnách, za které si ale nemůže koupit to, co potřebuje, mimo jiné technologii nutno pro údržbu energetických zdrojů. Pokud by se kvůli tomu měl zastavit těžební průmysl, tak by se podle Matesové mohla ruská ekonomika zhroutit.
Ohlášený občanský protest v Bratislavě proti krokům slovenského premiéra Roberta Fica v zahraniční politice tento pátek nebude. Na čtvrtek je ale do slovenské metropole svolána jiná protivládní demonstrace, za kterou stojí hlavně opoziční poslanec Alojz Hlina. Ten dohodu o uspořádání pouze jedné demonstrace oznámil po dnešním jednání se zástupci občanského sdružení Mír Ukrajině, jež původně svolalo novou demonstraci právě na pátek.
Slovenské sdružení Mír Ukrajině letos stálo za mohutnými protivládními protesty, jež v několika desítkách měst na Slovensku a také v zahraničí odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním se pak Fico setkal ještě dvakrát, naposledy minulý týden v Číně. Jiní evropští státníci zpravidla omezili kontakty s ruskými politiky, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
Ceny ropy se na začátku týdne zvyšují, reagují tak na rozhodnutí skupiny producentů OPEC+ zvýšit těžbu jen mírně. Obchodníci také do ceny zohlednili možnost dalších sankcí vůči Rusku a jeho energetickému sektoru.
Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:30 SELČ vykazovala růst o 0,8 procenta těsně nad 66 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,7 procenta a prodávala se téměř za 62,30 dolaru za barel. Minulý týden ceny klesly o více než tři procenta.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Problém s dodávkami
Ohledně nedostatku potravin prý Rusko strach mít nemusí, problém ale může nastat při jejich přepravě. „Rusko si po sankcích v roce 2014 po jeho anexi Krymu vybudovalo potravinovou soběstačnost, čili uživit ty vojáky asi dokáže. Jestli jim ovšem dokáže na frontu ty potraviny taky dodat, jestli zvládne nějak tu logistiku, to je jiná otázka,“ řekla k tomu Matesová.
Ohledně cíle sankcí pak Matesová řekla: „Rusko proti nám vede válku v oblasti energetických zdrojů. Cílem sankcí není položit Rusko na lopatky, vrátit jej do doby kamenné, ale zajistit, že nebude schopno dál vést tuto ničivou, útočnou válku a pokračovat v ní proti dalším zemím,“ uvedla ekonomka.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.