Ministr Síkela exkluzivně pro Blesk: Obávám se tuhé zimy! A jaká omezení přijal doma?

Řekl jste, že trh s energiemi přestal fungovat. Co tím myslíte?

„Trh s elektřinou zamrzl a došlo k něčemu, co je neobvyklé. Ještě do předminulého týdne byl trh primárně tlačen nahoru vysokými cenami plynu. Ale minulý týden došlo k oddělení cen plynu od elektřiny a její cena vyletěla až na 1 000 euro (asi 24,5 tisíc korun – pozn.red.), protože prodejci přestali elektřinu na evropských trzích nabízet.“

Také jste tvrdil, že musíte trh opravit. Jak to chcete provést?

„Největším problémem současných vysokých cen je cenová válka, kterou Rusko vede s Evropou. Máme grafy, které ukazují, jak postupně omezovalo dodávky plynu, nebo slovně vyhrožovalo úplným zastavením, a jak vlastně na to reagoval trh. To můžeme vyřešit jenom tím, že postupně od dodávek surovin z Ruska odejdeme.“

Síkela pro Blesk: Nízké ceny energií jsou navždy pryč! Nezaspali jsme a máme plán

To je ale dlouhodobé řešení. Co to v kratším horizontu?

„Musíme rozmrazit trh. To lze několika způsoby: můžeme udělat intervenční fond či mohou členské státy poskytnout likviditu obchodníkům. A pak se musíme zamyslet, zda není na místě pro výrobu elektřiny z plynu alespoň dočasně ty ceny rozpojit. To má být předmětem mimořádné rady, kterou jsem svolal. Ale to dlouhé období nízkých cen energií je navždy pryč. Možná je to i správně, protože jsme s nimi nešetřili a najednou jsme konfrontováni se situací, kdy by nemusel plyn být bez ohledu na to, kolik jsme ochotni za něj zaplatit. To je nová situace, na kterou musíme reagovat.“

Trh ale nějak reaguje, a to i na rozhodnutí politiků. Neselhali tedy oni? A nezaspali jste v této situaci?

„Trh fungoval 15 let bez problémů ve prospěch hospodářského růstu i prosperity. Největší chybou byla naivita Evropy a víra, že Rusko může být spolehlivým partnerem. Ta sázka na levný plyn prostě nevyšla a Rusko nás vlákalo do pasti. Snažili jsme se tu pomoc zacílit na období, kdy bude nejvíc potřeba. Je pravda, že to, co se stalo minulý týden, jsem očekával až v zimě.“

Takže vás to překvapilo?

„Nepřekvapilo to jenom mě, ale v zásadě celou Evropu. A když jsem poprvé mluvil o mimořádné radě a byl jsem první v Evropě…“

Jste ministr průmyslu předsedající země, kdo jiný to měl vyslovit než vy? A nebylo to pozdě?

„Nebylo to pozdě, ještě minulé úterý jsem narazil na řekněme rozhořčenou reakci některých zemí, že nevidí důvod se scházet a věc řešit. Ten první skok na burze nastal ve středu, kdy ceny vyletěly o 50 procent. A najednou od té středy na základě konzultací došlo k posunu ze strany členských zemí. Ne všichni se shodnou na jednotlivých návrzích, ale téměř každý říká: ano, musíme se sejít a řešit to. Pokud se nám povede to řešení najít, ušetříme množství peněz v opatřeních, která jinak budeme muset dělat lokálně.“

Řekl jste, že pokud by Česko nemělo dostatek plynu pro domácnosti či nemocnice, tak by Německo zastavilo chod části svého průmyslu a podělilo se. Kde berete tu jistou, že to udělá?

„My jsme se takto dohodli, to bychom mohli zpochybňovat každou dohodu. Je to nastavené tak, že pokud se dostane někdo do stavu plynové nouze, může požádat Evropskou komisi o aktivaci mechanismu. Každá země má zajištěné určité množství dodávek podle algoritmu, který je spočítán na základě minulé spotřeby a závazku ušetřit.“

Špatné zprávy ministra Síkely: Trh s energiemi přestal fungovat a zamrzl, Evropa udělala chybu

Co když ale někdo řekne, sám mám málo?

„Když jsme začali o tom ustanovení jednat, už jsem byl poměrně otravný a říkal, že musíme snášet bolest rovným dílem. To moje pojetí je, že každý bude mít méně stejně. Máme teď dvě neznámé: kolik bude plynu v zásobních, až ho Rusko vypne, a jak tuhá bude zima. Toho se obávám, protože nastane-li velmi studená, bude pravděpodobně nedostatek plynu a elektřiny v celé Evropě. Co je důležité, a čemu musí rozumět domácnosti: jsou chráněnými zákazníky jako kritická infrastruktura. Takže jsou první v pořadí.“

Pokud se nenajde shoda na evropské úrovni, premiér Fiala už avizoval, že připravujete národní řešení. Jaké bude?

„Pokud se jedná například o nemocnice, nabízí se cesta rychlé aktivace toho, co máme připraveno v šuplíku, tedy jakýsi obchodník s energiemi ve státních rukou, který zajistí a nakoupí energii a bude ji distribuovat nekomerčním subjektům, kteří nejsou schopni si ji obstarat na trhu.“

Váš rezort připravil v rámci šetření vyhlášku na snížení teplot uvnitř budov. Kontroverze vyvolaly možné kontroly. Jak to s nimi bude?

„Museli jsme tu vyhlášku připravit, jelikož jsme se, jako všechny členské státy, zavázali, že ušetříme 20 % spotřeby. Pokud se jedná o ty lži, které běhají, že jsem nechal do zákona napsat nějaké kontroly a pokuty, tak tento zákon tu je 20 let a my na něm nic neměnili. Když si někdo na někoho stěžoval a poslal podnět na kontrolní úřad, tak povinností úřadu je to prošetřit. Ale není naším zájmem posílat inspektory, aby s teploměrem běhali po domácnostech.“

Takže nehrozí, že by mi někdo ťukal na dveře a chtěl měřit teplotu u mě doma?

„Není to v našem plánu. Tam je edukace, solidarita, prevence. My říkáme, že v domácnostech žijí lidé, kteří jsou zaměstnanci firem, které mohou potřebovat plyn, proto je prosíme, aby byli solidární s ekonomikou.“

Jak vy osobně šetříte na energiích, jaká opatření jste přijal třeba u vás doma?

„Ke svému velkému nepohodlí jsem udělal několik opatření. Mám rád velmi chladné místnosti a chladil si dům a ložnici klimatizací. Teď jsem přestoupil na španělský model, kde omezili klimatizování na maximálně 27 stupňů. Takže jsem ji přestal používat. Zároveň jsem řešil, nakolik mohu vlastně snížit teplotu v kotli, aby tam nevznikla možnost infekce nebo plísní a výrazně jsem zkrátil dobu na sprchování, kdy jsem se dostal na 5 minut.“