„Uprchlíci náš zdravotní systém nerozhodí,” říká šéf rady VZP. Potíže mohou být jen u pediatrů
„Český systém je velmi robustní. 300 tisíc lidí, notabene mladých lidí do padesáti let, náš systém opravdu nerozhodí," uvedl v Epicentru předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, lékař, poslanec a místopředseda KDU-ČSL Tom Philipp. Některým dopadům příchodu uprchlíků z Ukrajiny na náš zdravotní systém se však neubráníme. Problémy by mohly podle jeho slov nastat zejména u pediatrů.
„Pokud se někdo nemůže dostat na CT nebo na magnetickou rezonanci, tak to není kvůli našim ukrajinským hostům,uvedl přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice s tím, že úzké hrdlo našeho zdravotního systému tvoří zejména zdravotnická zařízení v oblasti dětské péče.
„Zatím se to neprojevuje dramatickým způsobem, ale pro ukrajinské děti není jednoduché sehnat pediatra a dostat se k péči, protože těch pediatrů je obecně málo,“ popsal Tom Philipp.
Nárůst HIV i tuberkulózy? Nemusíme se bát
Podle statistik má Ukrajina větší výskyt například tuberkulózy i HIV a zvýšený počet nakažených už evidují i některé české nemocnice. „Ten nárůst podle toho, jak ho nyní vidíme v terénu, není nijak dramatický. Naši občané se nemusí bát. Co se týká tuberkulózy, tak ta se nepřenáší jen nějakým dotykem, nebo nějakým jedním zakašláním tak, jak se šířil koronavirus nebo chřipka. (…) u HIV je na každém, aby byl střídmý a opatrný, a předpokládám, že ani v této oblasti nebudeme mít problém,“ uvedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví.
Poslanec a místopředseda KDU-ČSL ubytovává ve svém bytě čtyři Ukrajinky. „Pro mě to bylo samozřejmostí, tak jako pro obrovské množství lidí v téhle republice, na což jsem strašně hrdý, vím, že toho není nikdy dost chválit všechny ty, kteří si vzali nějaké ukrajinské hosty k sobě domů a poskytli nějaké přístřeší. Chtěl jsem jít také příkladem a protože děti už mám velké a nabídl jsem jejich ložnice třem ženám a jednomu dítěti. Vyčlenili jsme jim koupelnu, mají soukromí. Žijeme s nimi, ráno s nimi snídáme, večer večeříme, pokud jsem doma. Řekl bych, že ta symbióza nebo to společné soužívání je velmi příjemné, a dokonce si myslím, že ony dávají více mě, než já jím," prozradil na závěr Epicentra Tom Philipp.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.
Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
