Rakušan pro Blesk: S romskými uprchlíky je velký problém! Budou třeba i provizorní stany
V souvislosti s migrační krizí a situací na pražském Hlavním nádraží se nyní hovoří otevřeně o humanitární krizi. O uprchlících a české starosti o ně mluvil v pořadu Epicentrum na Blesk.cz vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Prozradil detaily z jednání s hejtmany, ale i Maďarskem, odkud přijíždějí romští uprchlíci - a ne všichni jen s ukrajinským pasem. Podle Rakušana budou potřebovat v pasech razítka o překročení ukrajinské hranice. Nevyloučil přitom ani nutnost stavby provizorních stanů kvůli jejich dočasnému ubytování.
„Nám se povedlo jako společnosti něco neskutečného. 63 procent české společnosti dospělé populace nějak pomohlo někomu z Ukrajiny, 70 procent lidí podle agentury STEM podporuje to, abychom lidem, kteří přicházejí před tou ruskou, Putinovou agresí sem do ČR, pomáhali. A to je to, proč jsme to zvládli,“ uvedl vicepremiér Rakušan pro Blesk.cz.
„My jsme zvládli ubytovat 300 tisíc lidí, aby pouhých 900 z nich spalo někde v tělocvičně. Všichni ostatní dostali kamenný dům. Teď máme specifickou skupinu - a já to řeknu zcela na rovinu - romských uprchlíků, kteří sem přicházejí, a ten problém je velký, protože někteří z nich přicházejí z Maďarska, a nikoliv z Ukrajiny,“ upozornil Rakušan.
Nedůstojné podmínky a potíž s Maďary
Policie nemá však možnost nahlédnout do žádného jednotného evropského systému, který by umožnil zjistit, zda je příchozí člověk Ukrajinec, nebo má i maďarské občanství, se kterým by neměl nárok jako občan členského státu EU na pomoc. „Takoví lidé prostě tady žádnou dávku nedostanou a my to musíme prověřovat,“ uvedl Rakušan.
Chystá se proto jednat online se svým maďarským protějškem, který však neumí anglicky, ani německy, a tak se prý čeká na tlumočníka - a do Maďarska navíc zamířil vytýkací dopis. „Lustrace v Maďarsku trvají strašně dlouho a my díky tomu tady máme lidi v nedůstojných podmínkách,“ poznamenal Rakušan. „Bohužel ti lidé se ve velké míře shlukují na těch místech, kam teď přijíždějí. To je především nádraží,“ poznamenal k aktuální humanitární krizi na Hlavním nádraží v Praze.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Hejtmanům dnes na jednání řekl, že musí umět najít ve svých krajích kapacity, které umožní ubytování.
„Jsou takoví, kteří, aniž by o tom mluvili do médií, samozřejmě ty romské uprchlíky někde ubytovávají a tu situaci zvládají řešit. Hlavní nádraží je obrovsky špatným symbolem, se kterým něco musíme dělat, ale zároveň už se málo hovoří o tom, že ty stovky ostatních příchozích - nezávisle na původy - prostě ubytovány jsou. Na nádraží se musí zrychlit lustrace a musíme mít provizorní ubytování, kam dáme lidi před lustracemi. Pokud není možné takové ubytování podle informací Hlavního města v Prahy už v Praze najít, tak já přiznaně říkám: potom pojďme vytipovat i nějaké místo, kde postavíme speciální stany, záchody, bude tam díky romským organizacím nějaký dohled nad provozem toho zařízení. My jsme schopni garantovat jídlo a stravu po ty lidi,“ pokračoval Rakušan.
Bude třeba razítko?
Žadatel o humanitární dávku vedle toho bude od pondělí muset mít v pase razítko o překročení ukrajinské hranice, oznámil vicepremiér.
„Aby člověk v České republice měl nárok na humanitární dávku, tak bude muset mít razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. To by mělo platit od příštího pondělí,“ uvedl pro Blesk Rakušan.
Falešné dilema
Kolem pomoci uprchlíků, ale také občanům ČR se točila i další část pořadu. „Odmítám dlouho falešné dilema, které tady je: buď pomáháte Ukrajincům, nebo českým občanům. Kdybychom tu krizi od začátku neřešili, kdybychom ty lidi nechali spát v tělocvičnách, na ulicích, v parcích, tak bezpečnostní situace bude skutečně ohrožena. Kdybychom neměli systém, jak ty lidi ubytovat, máme po celé ČR na různých úřadech (...) nekonečné fronty a lidi by čekali před úřadem práce, zahltili by ty normální přepážky. My jsme tu krizi museli od začátku managovat strategicky a racionálně právě kvůli tomu, abychom to zvládli pro občany ČR: Já vím, že doma nikdo není prorokem,“ obhajoval Rakušan pomoc uprchlíkům v době, kdy řada lidí na vládu útočí, že se dostatečně nestará o české občany.
„Pětitisícovku, kterou dostávají, je to nižší než naše sociální dávky jako takové a dostávají ji maximálně půl roku, potom už se o sebe tady v ČR musí postarat sami,“ doplnil Rakušan.
Se ženou ubytovali doma Ukrajinku s 12letou dcerou
Z 80 procent jde nadále o matky s dětmi, nejčastěji jde o matky se dvěma dětmi s ničím v ruce, poznamenal vicepremiér.
„My s ženou máme doma Ukrajinku s 12letou dcerou a ta paní nejenom, že hrozně pomáhá, ale ta paní sem rozhodně nepřišla za ekonomickou výhodou. Ona měla na Ukrajině, kousek od Oděsy, krásný barák. Větší, než mám já. S krásnou zahradou, kde žili,“ popsal osobní zkušenost Rakušan.
Pomáhá se lidem, kterým rozbombardovali celé město a oni utekli před válkou, připomněl vicepremiér. Ukrajinka, která u něj doma žije, mu ukazovala fotky z posledních Vánoc, kdy měli stoly plného jídla a měli se dobře. S Putinovou únorovou invazí se vše změnilo. Nyní na fotkách ukazuje, kdo z mužů je na frontě, kdo zemřel - 19letý mladík....
„Ona opravdu utekla ve chvíli, kdy začali bombardovat její město a střed jejího města byl zasažen. Ona si nevzala nic, mojí ženě se omlouvá, že má doma tři fény a tady si musí půjčovat... Utekla jenom s tou dcerou, vydala se na cestu, tátu nechali doma. A ta cesta byla náročná, trvala přes nějaké peripetie osm dní, “ dodal Rakušan s dovětkem: „A takovým lidem my pomáháme.“
PPP150W Ano, máte pravdu. Moje chyba. Omlouvám se. Vše dobré a pevné zdraví.