Proč Britové přijali tak málo ukrajinských uprchlíků? Velvyslanec Archer v Blesku zmínil důvody
Velká Británie stála pevně za Ukrajinou, ještě než vůbec začala ruská invaze. Dodávky zbraní, sankce na Rusko, asistence tajných služeb či prokurátorů… V jednom naopak za dalšími evropskými zeměmi zaostává: Přijala relativně málo uprchlíků. Proč, to vysvětlil britský velvyslanec v Česku Nick Archer v pořadu Epicentrum.
K minulému týdnu Británie přijala jen 12 tisíc uprchlíků, dalším udělila víza, avšak zatím nepřišli, například čekají na víza pro své rodinné příslušníky. Přitom se brzy ozvalo na sto tisíc britských rodin a organizací, že se chtějí svých ukrajinských známých či příbuzných ujmout.
„Jednak jsme daleko vzdálenější než vy, tak nám možná poněkud déle trvalo pochopit, co přijímání uprchlíků znamená v praxi,“ uznává velvyslanec Archer.
Ale přidává i konkrétnější zdůvodnění: „Zrovna přijímáme Číňany z Hongkongu, pozvali jsme všechny – desetitisíce lidí tam mají zvláštní druh britského pasu.“ Londýn se takto ujímá obyvatel své někdejší kolonie, kterou roku 1997 vrátil Číně. Součástí toho byla dohoda, že Peking v Hongkongu zachová občanské svobody, v posledních letech je však silně ukrajuje. Británie proto nabídla, že se ujme všech, kterým tato situace nevyhovuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.
Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.
Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Jak před týdnem uvedlo ministerstvo vnitra, tuto cestu už využilo 97 tisíc lidí. „Yuwing provozoval jednu z nejlepších biofarem v Hongkongu. Vše musel opustit, aby začal nový život ve Spojeném království,“ dalo ministerstvo příklad na Twitteru.
„A samozřejmě se stále snažíme vstřebat uprchlíky z Afghánistánu poté, co Kábul ovládl Tálibán. Na byrokracii to je nápor. Ale dobré zprávy jsou, že máme desetitisíce ochotných rodin a že to už byrokracie dohání. Ministryně vnitra se už omluvila, v rámci restartu těchto úsilí. V důsledku už teď ukrajinští uprchlíci do rodin přicházejí,“ dodal Archer.
