Proč Britové přijali tak málo ukrajinských uprchlíků? Velvyslanec Archer v Blesku zmínil důvody
Velká Británie stála pevně za Ukrajinou, ještě než vůbec začala ruská invaze. Dodávky zbraní, sankce na Rusko, asistence tajných služeb či prokurátorů… V jednom naopak za dalšími evropskými zeměmi zaostává: Přijala relativně málo uprchlíků. Proč, to vysvětlil britský velvyslanec v Česku Nick Archer v pořadu Epicentrum.
K minulému týdnu Británie přijala jen 12 tisíc uprchlíků, dalším udělila víza, avšak zatím nepřišli, například čekají na víza pro své rodinné příslušníky. Přitom se brzy ozvalo na sto tisíc britských rodin a organizací, že se chtějí svých ukrajinských známých či příbuzných ujmout.
„Jednak jsme daleko vzdálenější než vy, tak nám možná poněkud déle trvalo pochopit, co přijímání uprchlíků znamená v praxi,“ uznává velvyslanec Archer.
Ale přidává i konkrétnější zdůvodnění: „Zrovna přijímáme Číňany z Hongkongu, pozvali jsme všechny – desetitisíce lidí tam mají zvláštní druh britského pasu.“ Londýn se takto ujímá obyvatel své někdejší kolonie, kterou roku 1997 vrátil Číně. Součástí toho byla dohoda, že Peking v Hongkongu zachová občanské svobody, v posledních letech je však silně ukrajuje. Británie proto nabídla, že se ujme všech, kterým tato situace nevyhovuje.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Jak před týdnem uvedlo ministerstvo vnitra, tuto cestu už využilo 97 tisíc lidí. „Yuwing provozoval jednu z nejlepších biofarem v Hongkongu. Vše musel opustit, aby začal nový život ve Spojeném království,“ dalo ministerstvo příklad na Twitteru.
„A samozřejmě se stále snažíme vstřebat uprchlíky z Afghánistánu poté, co Kábul ovládl Tálibán. Na byrokracii to je nápor. Ale dobré zprávy jsou, že máme desetitisíce ochotných rodin a že to už byrokracie dohání. Ministryně vnitra se už omluvila, v rámci restartu těchto úsilí. V důsledku už teď ukrajinští uprchlíci do rodin přicházejí,“ dodal Archer.
