Jurečka o migrační krizi: Čím déle tu Ukrajinci budou, tím více budou chtít zůstat
Každý den nejen do Česka míří další lidé prchající před válkou na Ukrajině. Od pondělka mohou žádat o pětitisícovou měsíční dávku. Lidé, kteří se rozhodli jim poskytnout ubytování, pak budou moct čerpat příspěvek ve výši tří až dvanáct tisíc. Nejen o tom bylo čtvrteční Epicentrum s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Původně měl být solidární příspěvek zastropován na 9 tisíc. „O navýšení jsme vedli debatu v posledních dvou týdnech, nebylo to extrémně náročné, ale spíše byla debata o tom, jaké ty reálné náklady navíc domácnosti mají a jak se zvýší motivace domácností si například vzít ještě další osobu. Všechny tyto věci nakonec rozhodly o tom, že jsme se příspěvek rozhodli zvýšit na až 12 tisíc,“ okomentoval změnu maximální výše příspěvku v pořadu Epicentrum ministr Jurečka.
Šéf lidovců upřesnil, že vyřízení solidárního příspěvku bude v online formě. Podle ministra totiž nemají na úřadech v současnosti kapacity na to, aby zvládli tyto věci administrovat a také vyplácet u přepážky. Peníze tak budou přicházet buď rovnou na účet, nebo pomocí složenek. MPSV potřebuje podobné věci zjednodušit, zní od Jurečky s tím, že i humanitární dávku lze vyřídit online.
Zdůraznil, že zaměstnanci Úřadu práce si zaslouží odměnu za jejich nasazení, bránil se ale kritiky, že mají váleční uprchlíci přednostní odbavení, jak zní na sociálních sítích. Uznal, že někde může být úřad zatíženější – například v Praze. „Chci poprosit o nějakou míru trpělivosti, pokud se tak stalo. Mějme pochopení, že žádná taková situace tu od 2. světové války nebyla,“ uvedl.
Co se týče odhadů peněz, které přípěvky a dávky uberou, podle Jurečky je nejspíše ještě brzy to přesně počítat. Uprchlíci totiž do ČR stále proudí a řada z nich putuje dále na západ. Stejně tak se neví, jak dlouho tu Ukrajinci budou. Částka se ale pravděpodobně vyšplhá na miliardy.
„Čím déle tu budou, tím více budou chtít zůstat“
Moderátorka se ministra ptala i na pracovní nasazení Ukrajinců a jak je ČR na tom se zaměstnáváním běženců. „Musím říct, že budeme mít konkrétní čísla, až uzavřeme měsíc březen – co se týče obsazení konkrétních pracovních pozic. Ale už od začátku března pozorujeme nárůst v jednotkách tisíců lidí z Ukrajiny, kteří k nám naskočili do systému sociálního pojištění, tedy že začali pracovat u zaměstnavatelů,“ uvedl Jurečka. Klíčové podle něj je především to, aby se co nejrychleji překonala jazyková bariéra. Pak budou moci lidé pracovat ve svých profesích.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
Mnoho uprchlíků má podle Jurečky zájem začít okamžitě pracovat. Na rovinu je podle něj potřeba říct, že „čím déle tu ti lidé budou, začnou tu pracovat a děti začnou chodit do školy, tak tím více jich v ČR zůstane.“
Vrátí se nám naše pomoc Ukrajincům? Kolik lidí by tu mohlo zůstat? A kdo nám pomůže se zvládáním uprchlické krize? To se dozvíte v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz
Tato vláda stoupne do dějin.Zmrzačila svým občanům životní úroveň,zatáhla je do války,nuťí je milovat úkáčka,kteří ještě před mesícem byli za občany třetí kategorie.Už aby byly volby.