Stát odpískal internetové volby, bojí se útoků. A nesvéprávní budou moct znovu k urnám

Autor: Jakub Veinlich - 
31. října 2019
05:20

Stát definitivně odpískal možnost volit po internetu. Bojí se hackerských útoků. Přípravy na hlasování po síti přitom začaly už v roce 2008. I přesto průběh voleb dozná revolučních změn. K urnám budeme chodit zřejmě už jen jeden den, hlasovací lístky nebudeme dostávat předem do schránek a krajané v zahraničí budou smět volit korespondenčně. Ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Petr Vokáč navíc v pořadu Epicentrum na Blesk.cz řekl, že volební právo by měli znovu získat i nesvéprávní lidé. 

Takový průvan volební zákony ještě nezažily. Průběh voleb se má změnit od základu. Nejvýraznější novinkou je zrušení evropské rarity. Tedy volby by se měly v budoucnu konat jen jeden den. Tím by měl být pátek od 7 do 22 hodin. 

„Obecně platí, že je to efektivnější,“ argumentoval v Epicentru ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Petr Vokáč. 

14 tisíc volebních místností tak nebude nutné zavírat na noc a rozplynou se „spiklenecké teorie“, co se s volebními lístky a urnami děje z pátku na sobotu. 

„Není potřeba, aby policie hlídkovala u volebních místností přes noc. Celý volební proces se tímto zjednodušuje a zefektivní se,“ dodal Vokáč s tím, že chystané novinky přinesou i mírné zlevnění voleb. 

Ušetřit se má totiž například i tím, že se nebude tisknout tolik volebních lístků. Ty by totiž za pár let neměli voliči dostávat už do poštovních schránek, ale budou k dostání jen ve volebních místnostech. Vyjma komunálních voleb. 

Video  Takhle se tisknou volební lístky: Padne na ně 600 tun papíru.  - Jiří Nováček

„Ušetřilo by se na materiálu i na penězích, kdyby volební lístky byly doručované do volebních místností, protože by se nemusela vyrábět zhruba čtyřmilionová rezerva sad hlasovacích lístků,“ právě tato rezerva končí podle Vokáče rovnou ve volebních místnostech pro případy, kdy lidé přijdou volit bez nich, stejně jako to často podle svých slov dělá i samotný ředitel Vokáč. 

Podrobnosti o chystaných novinkách najdete zde: 

V digitální době bez internetu

Zhruba před jedenácti lety to vypadalo, že stát půjde s dobou i v případě voleb. V roce 2008 podepsal tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) s bývalým předsedou Českého statistického úřadu a pozdějším premiérem úřednické vlády Janem Fischerem memorandum o e-volbách.

„Na základě toho memoranda se pak dokonce i postupovalo a některé přípravy proběhly,“ potvrdil přípravy na internetové hlasování Blesk Zprávám Vokáč. 

Dnes, v roce 2019, jsou ale přípravy na e-hlasování u ledu. 

„Právě během těch příprav a konzultací se ukázalo, že existují nezanedbatelná rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ zdůvodňuje zastavení příprav ředitel Vokáč z ministerstva vnitra.

Největším strašákem je přitom podle Vokáče především možnost hackerských útoků a dalších bezpečnostních rizik, která prý mohou diskreditovat průběh voleb. 

„Volební právo má být především svobodné a tajné. Zabezpečit elektronické hlasování tak, aby bylo dokonale neprůstřelné, zároveň znamená prolomit tajnost toho hlasování,“ obává se vnitro podle Vokáče rizik při internetových volbách.  

Video  Internetové volby v Česku nebudou. Stát se bojí útoků.  - Jan Jedlička, Jakub Veinlich/ Blesk Zprávy

Dalším důvodem je prý i to, že se stále častěji objevují stížnosti na průběh voleb, které následně často řeší soudy.

„Považuji proto za důležité, že po volbách zůstává nějaká papírová stopa,“ obhajuje Vokáč zachování stávajícího způsobu hlasování prostřednictvím hlasovacích lístků a poukazuje na americkou zkušenost s hlasovacími stroji, kdy americká akademie věd jasně apelovala na to, aby byly používány stroje, které zároveň vytvářejí papírový záznam. 

Ani Estonsko jako vzor neprošlo

Jako příklad se přitom často v souvislosti s elektronickými volbami uvádí především Estonsko, kde lidé volí přes internet už od roku 2005. Pro české úřady je ale estonská zkušenost příliš vzdálená české realitě.

„Estonsko je specifická zkušenost, na kterou je Estonsko hrdé, shodou okolností se to tam povedlo, ale nemyslím si, že je to zkušenost, kterou lze mechanicky přenést do jakéhokoliv jiného státu,“ přidává další argumenty Vokáč a připomíná, že v některých státech, kde se o podobný způsob hlasování pokoušeli, od něj zas brzy upustili. 

„Estonsko je unikát, v jiném státě se to zatím nepovedlo, tam, kde se o to pokoušeli ve větších zemích, tak od toho ustoupili a my v tomto ohledu nechceme experimentovat, dodal. 

Projekt e-voleb nevyšel například v Německu, Nizozemsku, Irsku, Skotsku, Finsku či Francii.  

Hlasovací právo znovu pro nesvéprávné

S tímto tématem se stát potýká podle ředitele Vokáče už delší dobu a to nejen v rámci České republiky, ale výtky zaznívají i ze zahraničí. „Je nám vytýkáno ze strany Rady Evropy, že diskriminujeme určitým způsobem zdravotně postižené v přístupu k volebnímu právu.“ 

Mezinárodní úmluva o právech osob se zdravotním postižením totiž zajišťuje i těmto osobám plný výkon politických práv, a to včetně aktivního volebního práva – tedy práva hlasovat.

„Podle české zákonné úpravy je možné omezit svéprávnost, ale s novým občanským zákoníkem se trochu změnila praxe a ukázalo se, že pro to, aby člověk byl omezen ve volebním právu, musí mít toto výslovně uvedené v rozsudku,“ přibližuje novou praxi Vokáč. 

V ČR je zhruba 10 tisíc nesvéprávných občanů. Svéprávnost je přitom v ČR nezbytné omezit především pro jeho ochranu a to nejen zdraví. „Je tedy otázka, před čím chceme chránit voliče tím, že ho zbavíme svéprávnosti před tím, aby hlasoval ve volební místnosti,“ míní muž.

Žádnou velmi závažnou újmu prý Vokáč pro nesvéprávného voliče ve volební místnosti nevidí a úřady chtějí dát přednost volebnímu právu zdravotně postižených osob. „Podle mého jdeme správným směrem, v zákoně bude tato skutečnost stanovena pravidlem, že svéprávnost k výkonu aktivního volebního práva nelze vůbec omezit,“ dodal ředitel odboru voleb. 

Novinky ve volebních zákonech mají nabíhat postupně. A to až někdy do roku 2023. Když prý půjde vše hladce, mohlo by platit například jednodenní hlasování už příští rok na podzim při krajských volbách. 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

anonym01 ( 31. října 2019 09:55 )

budou moci volit jen nesvepravni a za ne samozrejme ti kteri určuji co je spravne a co ne!

anonym01 ( 31. října 2019 09:53 )

babiš prikazal a zaplatil, ze anonym nesmí nic napsat. jak si myslite ze budou ty volby vypadat?

anonym01 ( 31. října 2019 09:48 )

tak ze redasktori a politicky si muzou psat co chteji. normalni občan nesmí rict svuj nazor.

Brichacek ( 31. října 2019 08:21 )

Kdo žije trvale v zahraničí nemá samozřejmě žádné právo rozhodovat o tom co se děje u nás.

asijo ( 31. října 2019 06:35 )

Buď rád,aspoň můžeě také volit.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud