Tyrani a kšeftaři se psy se můžou smát. Senátní výbor odmítl zpřísnit tresty
Senátní ústavně-právní výbor odmítl zpřísnění trestů za úmyslné týrání zvířat. Ve středu nepodpořil ani možnost, aby soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat tak, jak se na tom kompromisně dohodla Sněmovna. O osudu úprav trestního zákoníku rozhodne Senát jako celek koncem ledna. Blesk tlapky budou počínání senátorů, po kterém se tyrani a kšeftaři se psy můžou smát, pečlivě sledovat.
Novela měla podle původního návrhu osmi desítek poslanců zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren, tedy za chov zvířete v nevhodných podmínkách. Sněmovna to ale odmítla a schválila pouze to, že soudy budou moci ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let jako samostatný trest.
Zpřísnění sazeb podle původního návrhu se ve výboru pokusil prosadit senátor STAN Zdeněk Hraba. Zůstal ale osamocen. Nepomohla mu ani podpora poslance TOP 09 Dominika Feriho, podle něhož po zpřísnění trestů volají soudci, žalobci a ochránci zvířat mimo jiné formou petice, kterou podepsalo na 33 000 lidí.
„Kdyby vláda chtěla problém množíren řešit, řešila bych ho už dávno a pro její nečinnost se toho museli chopit poslanci. Mrzí mě, že tento návrh prošel bez stanoviska, že nebyl schválen pozměňovací návrh, tím pádem nemají soudci žádný nástroj, jak efektivně bojovat s množinami a týráním zvířat,“ řekl Feri.
Poslanec TOP 09 ale věří, že se podaří senátory přesvědčit, aby podpořili pozměňovací návrh. „Jinak by vyšla ta legislativní iniciativa téměř vniveč a ten problém množíren, který je skutečně zásadní společenskou škodlivostí, zůstane neřešen,“ obává se Feri.
Hraba: Pachatelé jsou si vědomi nízkých trestů
Senátor Hraba považuje skutečnost, že nebylo přijaté žádné stanovisko, za pozitivní.
„Já jsem poměrně optimistický, protože to zpočátku vypadalo na velkou kritiku té změny a pozměňovacího návrhu, který jsem přednesl, ale nakonec jsem rád, že ty názory byly tak různé, že bude ještě prostor si je vyjasnit a bude ještě jeden výbor,“ uvedl Hraba s tím, že se bude snažit i nadále senátory přesvědčit, že zpřísnění trestů z pěti na šest let má svůj účel.
„Pole mého názoru tento trest může odradit od týrání zvířat, protože v současné podobě jsou tresty nízké a pachatelé této trestné činnosti jsou si toho vědomi, že maximálně pokud se jedná o prvopachatele, tak může dostat podmínku nebo peněžitý trest v desítkách tisíc,“ zdůraznil senátor.
Zástupkyně organizace na ochranu zvířat: Téma se neustále bagatelizuje
Advokát Robert Plicka, autor zákona, řekl Blesk Zprávám, že je lepší, že nebylo přijato žádné stanovisko, než kdyby bylo přijato stanovisko na zamítnutí návrhu nebo přijetí původního návrhu, který vzešel od poslanců.
Naopak zklamání z jednání neskrývala Petra Vojtíšková z organizace Home for pets.
„Jde o apolitické téma, které se dlouhodobě řeší. Tady padaly věty, že se nevede občanská ani veřejná debata. My se o to snažíme víc jak deset let, takže pro mě se to těžko poslouchá. Vidíme, jak se problematika zhoršuje a pořád je to téma bagatelizováno,“ řekla Vojtíšková Blesk Zprávám.
Antl (za ČSSD) byl proti zpřísnění trestů nejostřeji
Proti zpřísnění se nejostřeji postavil předseda výboru a bývalý státní zástupce Miroslav Antl (za ČSSD). Podle něj jsou dosavadní trestní sazby i další sankce včetně pokut dostatečné, je ale třeba je důsledněji uplatňovat. Zpřísněné sankce by navíc podle Antla byly srovnatelné či přísnější než postihy proti zdraví a životu lidí, včetně třeba týrání svěřené osoby. Zamítnutí novely ani Antl neprosadil.
„Mrzí mě, že předseda výboru navrhnul zamítnutí, když jsou tu stanoviska desítek organizací pro tento návrh, je tu petice desítek tisíc lidí a i přesto říká, že tento zákon neměl být přijatý,“ vyjádřil svoje zklamání Dominik Feri.
Místopředsedkyně výboru Anna Hubáčková (KDU-ČSL) marně prosazovala schválení novely beze změn. Senátorům vadilo to, že přijatá verze byla Sněmovnou přijata mimo jiné bez písemného zdůvodnění úprav a bez stanoviska vlády.
Zákaz chovu zvířat až po dobu deseti let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy míří na provozovatele množíren, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.
