Deprese a syndrom vyhoření: Jak je řešit?

Deprese

Deprese je jednou z nejčastějších duševních poruch, která ovlivňuje celkový stav i život pacienta. Snižuje nejen kvalitu života, ale také zatěžuje duševní i tělesné zdraví. Depresivní poruchy se týkají především dospělých osob, přičemž dvakrát častěji se s nimi setkáváme u žen. Přesto není výjimkou, když se vyskytnou i u dětí a dospívajících. Příčinou depresí jsou většinou velmi náročné životní situace, smrt, dlouhodobé působení stresu, přemíra užívání alkoholu a omamných látek, závažná nemoc, hormonální vlivy, jako je těhotenství či porod.

Jak se deprese projevuje?

Projevy mohou být rozmanité a mohou se lišit u různých lidí. K typickým příznakům patří smutek, beznaděj, obavy o budoucnost, pocit nenaplnění, nízká sebedůvěra, ztráta zájmu o práci a záliby, únava, vyčerpání, nespavost, nesoustředěnost, poruchy paměti, myšlenky na sebepoškozování nebo na smrt. Mezi tělesné příznaky řadíme změny chuti k jídlu, hubnutí nebo přibírání, velkou chuť k jídlu, zejména na sladkosti, časté zažívací obtíže, bolesti hlavy, ztrátu libida nebo svalové křeče.

Jak deprese řešit

Léčba depresí je dlouhodobou záležitostí. Čím dříve je však nasazena léčba, tím lépe je to pro pacienta. Léčba probíhá pomocí léků a také psychoterapie. Důležité je pracovat především na odstranění depresivního myšlení a negativních myšlenek. Také je potřeba se celkově zklidnit a najít si nějaký smysl života, zájem či koníčka, který bude pacientovi dodávat pocit naplnění.

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření nebo také burn-out syndrom je onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu, je charakterizovaný vyčerpáním, nechutí pracovat, negativismem a poklesem pracovní výkonnosti. Syndrom vyhoření často předchází propuknutí depresí, proto se mějte na pozoru, jakmile zpozorujete první příznaky.

Syndrom vyhoření se dával původně do souvislosti především s pomáhajícími profesemi, ale dnes víme, že vyhořet může každý, ať už zdravotní sestra, nebo úředník.

Příznaky vyhoření

Mezi hlavní příznaky patří únava, nespavost, zapomínání, závratě, bolesti hlavy, podrážděnost, cynismus, apatie či pocity zklamání a deziluze. Pozorovat můžeme i fyzické příznaky, jako jsou celkové pocity vyčerpání, ztráta energie, vysoký krevní tlak či tendence k užívání návykových látek.

Co dělat, pokud na sobě pozorujete tyto změny

Důležité je přiznat si, že máte tento problém a nepotlačovat ho. Zkuste o tom promluvit s někým blízkým a následně vyhledat pomoc odborníka – psychologa či psychiatra. Řešením může být delší dovolená a ke zvážení pak může být změna pracovní pozice, změna zaměstnavatele či oboru. Hlavně na sebe nespěchejte a nechtějte vše vyřešit ihned, to by vás mohlo ještě více vyčerpat. Dopřejte si čas na sebe.

Prevence depresí a vyhoření? Zkuste dodržovat tyto jednoduché, ale účinné rady:

• Mějte po boku chápavého partnera a přátele, kteří vás při prvních problémech vyslechnou a budou vaší podporou.
• Myslete na sebe a nestavte práci na první místo. Mějte své koníčky a nezapomínejte dostatečně relaxovat, sportovat, chodit do přírody a stýkat se s přáteli a rodinou.
• Naučte se nejen v práci, ale i v životě říkat ne.
• Na psychických potížích se může podílet také zaměstnání, které nemá jasně vymezené kompetence. Proto trvejte na jasném vymezení pravomocí ještě před nástupem do zaměstnání.
• Pokud vám vaše zaměstnání nedělá radost, máte pocit, že jste nedocenění, což není v dnešní době nic neobvyklého, promyslete změnu pozice či oboru. Pracujte tam, kde se budete cítit dobře a nebudete pod velkým tlakem.

V rámci programu péče o duševní zdraví lze získat u VZP příspěvek až 5000 Kč na zvýšení dostupnosti psychosociální podpory u vybraného terapeuta. Více informací najdete zde. Příspěvek je poskytován na maximálně 10 sezení v maximální výši 500 Kč na jedno sezení.