Blesk se v rámci příprav na volební kampaně rozhodl položit jednoduchou, ale zásadní otázku lídrům hlavních politických stran a koalic: Na kolik procent si věříte v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny? Jejich odhady pak zhodnotil politolog Lukáš Jelínek - některá prohlášení byla dle něj střízlivá, jiná hraničí s utopickým sněním. Jak to tedy vidí hlavní hráči na české politické šachovnici?
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je, jak je jeho zvykem, v odhadech opatrný. Všechny volební průzkumy však jeho hnutí přisuzují jasné vítězství - v některých atakuje dokonce 40 %. Co expremiér na to?
„Ne, necítím se jako favorit. Spíš mě ty průzkumy děsí. Vadí mi, že každou neděli jsou průzkumy, které tvrdí, že máme nějaká procenta. To může vyvolat dojem, že už jsme vyhráli a je to riziko, že naši voliči si potom řeknou - jo, oni už vyhráli, tak to ani nemusíme tam chodit - takže pro nás je to špatně,” řekl Babiš v rozhovoru v pořadu Blesk Epicentrum.
Politolog Lukáš Jelínek jeho přístup potvrzuje. „Babiš vždycky bývá v odhadech skromný, protože chce, aby jeho voliči nezískali dojem, že už je rozhodnuto a že k volbám nemusí. On je naopak potřebuje k těm volbám nalákat v maximálním počtu, takže vždycky odhaduje spíše méně, a dokonce i k průzkumům veřejného mínění vždycky říká, že jim moc nevěří, protože mu dávají příliš vysoká čísla. Chová se v tom úplně jinak než většina ostatních politiků,“ vysvětlil politolog.
A na kolik si Babiš tedy věří? „Pro mě osobně by byl úspěch, a to pro nás byly krajské volby v podstatě šok, kdybychom se dostali na těch jejich 36 %. To by byl absolutní, obrovský úspěch,“ tvrdí šéf ANO.
Podle Jelínka je to více než realistické. „Myslím, že ten jeho odhad je relativně střízlivý a je dost možné, že těch procent nakonec dostane i víc,“ předpovídá.
Premiér Petr Fiala se netají svým cílem – chce pokračovat ve vládnutí. „Chci přerušit historickou logiku české politiky, kde žádný premiér nepokračoval v dalším období,“ řekl v pořadu Blesku Ptám se, pane premiére. „Pokud Spolu získá 30 % a STAN 16 %, je hotovo a sestavujeme vládu,” prohlásil pak prý s určitou nadsázkou v rozhovoru pro Novinky.cz.
Jelínek však varuje před přílišným optimismem. „Pro Spolu bude úspěch procento začínající dvojkou. Bude hodně záležet na tom, zdali dokáže ještě nalákat voliče na něco jiného, než oprašování starých slibů z minulých voleb nebo strašení politickými soupeři,“ uvedl politolog.
Podle něj se ale 30 % úplně vyloučit nedá. „Pokud přijdou ještě s něčím dalším nad rámec tohoto, tak si myslím, že se můžou někde pohybovat mezi těmi dvaceti a třiceti procenty,“ domnívá se.
„Pokud ale budou pokračovat jako doposud, včetně takové té beznaděje při prosazování vládních návrhů ve Sněmovně, tak myslím, že budou rádi, když budou atakovat dvacetiprocentní hranici,” říká Jelínek.
Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan má na podzim velké naděje. „Cíl je 20 %. Je ambiciózní a já to vím, ale jako politik má mít přece ambiciózní cíle. Ten náš potenciál je velký. Problémem vždycky bylo, že to jádro není velké,“ řekl Rakušan v pořadu Blesk Epicentrum.
Jelínek u Starostů upozorňuje na rizika. „Jsou často stranou druhé volby. Můžou oslovit voliče Spolu i opozice, ale zároveň můžou skončit hluboko pod svým cílem. Oslabují je i kauzy jako Dozimetr či hejtman Půta,” zmínil.
Rakušan v Epicentru přiznal, že představu STANu jako strany druhé volby, se snaží postupem času zbořit. „Náš zcela jednoznačně a viditelně přiznaný cíl je přitáhnout lidi, kteří třeba STAN brali jako druhou volbu. Kterým jsme sympatičtí, ale prostě váhají, jestli to má cenu. Je proto potřeba se dostat někam nad 15 %, abychom ukázali, že jsme jednou z těch tří nejzásadnějších relevantních stran - že to není vyhozený hlas, že jsme jiní než Spolu, že jsme určitě zásadně jiní než ANO, a vyplatí se nás volit,“ řekl ministr rázně.
Podle Jelínka je tak STAN velkou neznámou. „Jejich výsledek z těch velkých týmů je jeden z nejnejistějších, protože můžou udělat opravdu hodně dobrý výsledek, ale taky to může nakonec být propadák,“ přiznal politolog.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura byl ve své odpovědi stručný: „Rádi bychom udělali dvouciferný výsledek. Děkuji,“ napsal Blesku.
Podle Jelínka to však není jisté. „To si dokážu představit jenom za situace, že by dokázal k sobě přitáhnout radikální voliče, kteří by jinak volili Motoristy, nebo STAČILO!. A asi bude záležet na tom, jestli dokáže na své kandidátky přilákat lidi z Trikolóry, PRO či ze Svobodných. Pokud se mu to podaří, pokud se bude tvářit jako ten, kdo integruje krajní pravici, tak by se mohl vyšplhat k deseti procentům, nebo lehce nad,“ vysvětlil.
Když se to ale Okamurovi nepodaří, předpovídá Jelínek pro SPD horší zítřky. „Klidně se může stát, že bude rád, když vůbec do Sněmovny pronikne. Musí přesvědčit své voliče, že ještě není na odpis, že sice SPD nic moc za ta léta neprosadila, ale že je stále nejznámější jméno. A taky že mu jdou všichni po krku s jeho trestním stíháním, z toho bude samozřejmě těžit maximum,“ říká politolog.
Šéf Motoristů Petr Macinka má dle svých slov ve volbách jasného rivala. „Ambicí Motoristů je porazit ODS, tedy mít po volbách v Poslanecké sněmovně více mandátů, než kolik jich připadne ODS v rámci výsledků koalice Spolu,“ řekl Blesku.
A dodal, že ambice má tedy velké. “Pokud bych měl být konkrétní, úžasný by pro nás byl dvouciferný výsledek, tedy zisk nad deset procent,“ říká Macinka.
Jelínek ale varuje. „Vidíme, že v některých průzkumech už se dokonce dostaly i pod 5 %, protože se ukazuje, že jejich ambice jsou mnohem větší než reálné schopnosti. Možná jim nakonec dokonce i uškodí rozchod s Přísahou. Hodně bude záležet především na přetahované o radikální voliče s SPD. Jestli chtějí brát voliče ODS, tak bude hodně záležet na tom, jak budou reagovat na tu kampaň ODS na Východ, na Západ,“ přiblížil.
„U Motoristů tam bude hodně záležet na tom, jak zvládnou tu volební kampaň. Zatím jsme slyšeli jména Macinka, Šťastný, Gregor. Uvidí se. Spíš si myslím, že Motoristé mají větší oči, než jak to nakonec pro ně dopadne. Nemyslím si, že by dostali stejný počet poslanců jako ODS,“ podtrhl Jelínek.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib byl nedávno vybrán svými spolustraníky i za volebního lídra. A ambice má velké. Věří, že Piráti zopakují úspěch z roku 2017, kdy získali skoro 11 % hlasů.
„Věříme si na dvouciferný výsledek. Před třemi lety jsme ostatně začínali komunální kampaň v době, kdy nám v průzkumech vyšlo 5 %, a za pár měsíců jsme ve volbách v Praze měli 18 %. To odpovídá i potenciálu, který nám průzkumy přisuzují. Ale chceme hlavně získat tolik, aby ostatní strany nemohly sabotovat skutečné změny, které prosazujeme,“ řekl Blesku sebevědomě.
Jelínek je však skeptický. „To by mě hodně překvapilo. Mám pocit, že Hřibovy ambice a jeho styl předcházejí jeho výkony či výsledky. V okamžiku, kdy se rozhodl, že bude bojovat o liberální voliče a posune víc Piráty doprava, tak bude velmi komplikovaně soupeřit nejenom s hnutím STAN, ale i s koalicí Spolu,“ míní politolog.
Piráti a Hřib mají tak podle něj před sebou velký boj. „Jedna část voličstva jim bude vyčítat, že vůbec do vlády s Petrem Fialou vstupovali, další bude vyčítat, že z té vlády vystoupili. Navíc on sám je osobnostně dost komplikovaná postava, takže já si myslím, že pro Piráty bude úspěch, když se dostanou do Sněmovny. Potom se třeba uvidí, jestli se dokážou postavit na nohy,“ tvrdí Jelínek.
Šéfka komunistické koalice STAČILO! Kateřina Konečná věří na podzim ve velký úspěch. „Čím větší podporu nám lidé dají, tím rychleji budeme moct říct Stačilo! válkám a zdražování,” započala.
„Věřím, že dosáhneme dvouciferného výsledku, ale bylo by moc krásné, kdyby se podařilo dosáhnout potenciálu, který se pohybuje u Stačilo! mezi 13 - 16 %,“ řekla předsedkyně KSČM Blesku.
Podle Jelínka je ale výsledek komunistické koalice nejistý: „Pokud uspějí, můžou mít kolem 7 %. Koalice láká radikální i levicové voliče, ale Babiš je může opět vyluxovat,” upozornil politolog s tím, že se Stačilo! možná ani tak nepře o voliče s SPD a Motoristy, ale spíše naopak s favoritem voleb.
Důležitým faktorem je také dlouhodobá udržitelnost hnutí. „Jejich výhodou je schopnost integrovat nespokojené a radikální voliče, třeba radikální i antisystémové. Ale Konečná se tím posouvá od tradičního zaměření. Vyloučení Jiřího Dolejše ukazuje odklon od staré KSČM k více antisystémové straně. Tento posun může působit ambiciózně, ale také riskantně. Pokud levicoví voliči pocítí, že jsou opomíjeni, mohou k volbám nepřijít, což by straně mohlo uškodit," varuje Jelínek.
Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová svůj odhad nechtěla konkretizovat. „Jako každá politická strana v každých volbách chceme co nejvyšší,“ řekla Blesku stručně.
Podle Jelínka však SOCDEM čelí obrovské výzvě. „Sociální demokracie je v současné době ve velmi slabé kondici. Bude mít problém překročit pětiprocentní hranici a dostat se do Sněmovny. Je pravděpodobnější, že zůstane pod ní,“ uvedl.
Myslí, že však potenciál ke zlepšení je. „Aby se strana mohla vrátit, musela by sjednotit menší levicové skupiny a postavit kandidátku silných osobností - paní Maláčová zmiňovala inspiraci třeba francouzskou Národní lidovou frontou. Pokud by se jí podařilo přilákat známé tváře z odborů či občanské společnosti, mohla by mít šanci na lepší výsledek,“ zmínil.
Spolu můžou volit jen trapní ubožáci,kteří mají místo mozku na.sráno.Tutp verbež může volit jen ten,kdo je dobře finančně zajištěný,protože důchody nových důchodců budou systematicky snižovat až na hranici životního minima a poté jsou schopni prohlásit,že povinností každého je zavedení spoření na budoucí důchody.V podstatě to nebude třeba protože odchod do důchodu se stanoví na 70-75 let,s výhledem na 80 let.Povinností firem bude nutnost zajistit služby černých havranu,pro ty,kteří padnou.Toto se jeví jako silně reálné,vzhledem k tomu,že se zvedne financování na obranu až na 5% HDP a v případě nutnosti,až na 8% HDP.Fialový spolek medvědí pracky má všechno dobře promýšlené,jak odrbat spoluobčany. 😁