Fiala po Macronově jednání o bezpečnosti: Je třeba položit na stůl peníze a zbraně
Evropa se musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany. Takové jsou podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) výsledky dnešního pařížského jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, řekl Fiala po schůzce České televizi (ČT). Francouzský prezident Emmanuel Macron už jednu podobnou schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Na dnešek svolal další jednání, na které tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské státy či Kanadu. Fiala se do jednání zapojil přes videohovor.
Den po diskusích mezi Rusy a Američany o budoucnosti Ukrajiny, ovšem bez napadené země, v Rijádu v Saúdské Arábii a dva dny po minisummitu v Paříži, kam byli Macronem pozváni pouze někteří evropští vůdci, Elysejský palác svolal nové setkání, jehož tématem byla evropská obrana.
„Závěr té schůzky je, že se všichni shodujeme na tom, že v této nové situaci je potřeba, aby Evropa byla silnější. Abychom dávali více peněz do vlastní obrany, abychom navýšili rozpočty jak na úrovni národních států, tak na evropské úrovni, pokud jde o naši bezpečnost a obranu,“ řekl český premiér. „Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně, a pak nás bude svět brát vážně. Evropa to dlouho zanedbávala, ale teď je čas to změnit,“ doplnil.
Posílení postavení Evropy je důležité podle Fialy i vzhledem k posledním výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dnes označil prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, jehož země se tři roky brání ruské invazi, za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Trump Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země. Trump předtím také naznačil, že za ruskou agresi na Ukrajině může sám Kyjev. „Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil na adresu Ukrajiny.
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
„Tak s tím se samozřejmě nedá souhlasit. Tady Donald Trump pravdu nemá,“ řekl v ČT k Trumpovým výrokům Fiala. „Ale nenechme se vyprovokovat jednotlivými výroky na sítích,“ dodal. Cílem všech západních států by podle Fialy měl být trvalý, udržitelný a spravedlivý mír na Ukrajině.
Francouzský deník již v předchozích dnech s odvoláním na nejmenované zdroje blízké české vládě informoval, že Česko společně s Rumunskem patřilo k »nejvíce rozhořčeným zemím«, co se nepozvání na pondělní schůzi týče. To není tak složité si představit vzhledem k tomu, že Fialův kabinet se po 3 roky, které konflikt na Ukrajině již téměř trvá, staví do pozice jednoho z největších podporovatelů napadené země. Ať již jde o počet přijatých ukrajinských uprchlíků či třeba muniční iniciativu, která je opakovaně vzývána i prezidentem Petrem Pavlem.
