Čtyři procenta na Sněmovnu stačí, chce ústavní expert Gerloch přepsat volby

Lidovci nemuseli vypadnout ze Sněmovny a uspěli by také tehdejší Zemanovci. Tak mohla vypadat Sněmovna po volbách v roce 2010, kdyby pro vstup do dolní komory stačily straně čtyři procenta hlasů voličů. Tedy hranice, o které se dlouho diskutuje a kterou podporuje řada odborníků, mezi nimi i ústavní právník Aleš Gerloch.

„Podle mě by byla optimální čtyři procenta. Dokonce možná i tři. Dnes většinou nemůžete sestavit víc než jednu koalici. Při větším počtu stran vám to dává větší možnost měnit koalici i během volebního období,“ vysvětlil pro deník důsledky navrhované změny.

„Pokud by se do Sněmovny dostalo například osm stran, můžete říct, že je tady jedna, dvě dominantní a kolem nich se soustřeďují další. Mohli byste si říct, tato strana zlobí, tak ji vyměníme za jinou. To dnes prakticky nejde. Koalice je odsouzena vládnout buď spolu, nebo nastane vládní krize,“ dodal.

Komentář: Spojení Dědka se STAN? Z „žádané nevěsty“ se stává „prodejná holka“

Případná změna by se ale týkala kromě stran na bezprostřední hranici pěti procent třeba také Starostů. „Ve vedení Poslanecké sněmovny jsme podnikli kroky pro vznik komise ústavních odborníků, kteří by se zamysleli nad možnými změnami, jako je tato, a navrhli je k širší politické diskuzi,“ řekl k tomu předseda Starostů a místopředseda Sněmovny Petr Gazdík.

Víc partnerů, víc ústupků

Proti těmto snahám stojí obavy z ještě větší roztříštěnosti politických sil. „Už v trojkoalici děláte hodně ústupků. A teď si představte, že těch stran bude ještě víc,“ oponuje místopředseda lidovců Jiří Mihola. Právě KDU-ČSL přitom v roce 2010 na pětiprocentní hranici „dojela“. Se ziskem 4,39 % zůstala před branami Sněmovny a prošla velkými změnami. Skončil její šéf Cyril Svoboda, do čela se vyšvihla mladší generace v čele s Pavlem Bělobrádkem a Marianem Jurečkou. V roce 1990 se to samé stalo ČSSD, kterou poté vedl Miloš Zeman.

Pirát Bartoš řeší další lidoveckou „zradu“. Bělobrádek: Hulí slušnej matroš

Do letošních podzimních voleb, které se konají 20. a 21. října, už se ale případná změna zákona, která by hranici snížila, určitě nestihne. I letos tak desetitisíce hlasů tzv. propadnou, tedy dostanou je strany, které se do Parlamentu nedostanou. „Ani v dalším volebním období to nevidím moc pravděpodobně. Povzbudil bych spíš snížení hranice pro koalice ze současných deseti na sedm procent,“ poznamenal Mihola. Jeho lidovci totiž kvůli obavám z nedostatku hlasů zrušili koalici s hnutím STAN.

„Strany, které se dostanou do Sněmovny, to většinou nechtějí, protože se jim to nehodí, vzrostla by jim konkurence,“ uzavřel Gerloch.

Vše o volbách do Sněmovny čtěte zde

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz