Politika 2017: Triumf Babiše, boj Sobotky a víc peněz pro Zemana a spol.

  • Autor: Zuzana Štíchová - 
    1. 1. 2017
    05:00

    Krajské a senátní volby roku 2016 v roce 2017 zastoupí důležitější rozhodování. Volby do Sněmovny, z nichž vznikne také nová vláda. Podle průzkumů má největší šanci získat post premiéra Andrej Babiš (ANO). Stávajícího šéfa kabinetu Bohuslava Sobotku (ČSSD) čeká boj o křeslo stranického lídra a kandidáty na prezidenta zahájení kampaně před volbami hlavy státu. Jedno mají ale politici jisté. V roce 2017 budou brát víc než loni.

  • 1.Hlavní událost: Volby v Česku a nová vláda

    Událostí číslo jedna v politice budou podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) sice může skončit dříve, jak prosazoval v minulosti Andrej Babiš (ANO), teď už to není příliš pravděpodobné. Přesný termín voleb prezident Miloš Zeman ještě nevyhlásil.

     

    Jasno je ale už několik měsíců o favoritovi voleb. Je jím Babišovo hnutí ANO, které bude podle průzkumů jen těžko k poražení. Otázkou zřejmě bude jen to, koho k sobě do vlády přibere. Pokud se dohodnou Starostové s lidovci, pak by mohli být spojenci ANO oni. Vzhledem k vzájemným rozbrojům je složité si představit, že by se opakovala vláda ANO-ČSSD, vyloučené to ale není. To by Andrej Babiš musel v případě vítězství získat významně méně hlasů, než se předpokládá.

     

    Druhou partají do případné koalice by mohla být ODS. Sice se zatím tváří, že se jí taková možnost netýká, ale pokud někdo donedávna „zlomené“ pravicové straně nabídne post vicepremiéra, zřejmě váhat nebude. Další variantou mohou být Robejškovi Realisté, pokud uspějí. Nová strana je ale zatím v plenkách, nemá jasného lídra ani program (teprve 22. prosince byla řádně zaregistrována). Otázkou proto zůstává, koho více „okrade“ o hlasy, zda levici, nebo pravici.

    Zajímavý bude také případný posun či propad extremistických stran a hnutí. Rozštěpený Úsvit, ze kterého jsou od minulých parlamentních voleb dvě strany, Vandasova DSSS a další promluvily i do krajských voleb. Na celostátní úrovni to budou mít paradoxně možná o něco snazší. DSSS získala před třemi lety 0,86 procenta, Úsvit necelých sedm procent... Volby napoví, zda Česko kráčí stejným směrem jako velká část Evropy, kde extremisté výrazně posilují.

    Prezident Miloš Zeman podává ruku vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO).Prezident Miloš Zeman podává ruku vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO). | Blesk - Jakub Poláček

  • 2.Volby v Evropě a nástup Trumpa

    Češi budou kromě Sněmovny a vlády začátkem roku 2018 volit také prezidenta. Ani v Evropě ale nebudou mít lidé od hlasování pokoj. Nejostřeji sledované budou zřejmě volby ve Francii a Německu.


    Nového prezidenta nebo prezidentku bude mít od května Francie. Kromě extrémní pravice, kterou bude hájit Marine Le Penová, je jasno také o kandidátovi konzervativců. Primárky vyhrál Francois Fillon. V lednu padne rozhodnutí o jedničce socialistů, tedy o kandidátovi francouzské levice. Favoritem bude zřejmě Manuel Valls, který kvůli tomu rezignoval na post francouzského premiéra. Podle expertů je ale jedno, koho socialisté vyberou. 7. května by se totiž podle odhadů ve druhém kole měla utkat Le Penová s Fillonem. Hned v červnu se pak v zemi galského kohouta odehrají také parlamentní volby.

    Bývalý premiér Francois Fillon nasedá do auta poté, co odevzdal svůj hlas ve druhém kole stranických primárek. Odborníci odhadují, že souboj o prezidentský post svede s Marine Le Pen příští rok ve finále právě on.Bývalý premiér Francois Fillon nasedá do auta poté, co odevzdal svůj hlas ve druhém kole stranických primárek. Odborníci odhadují, že souboj o prezidentský post svede s Marine Le Pen příští rok ve finále právě on. | EPA

    Parlamentní volby podobně jako Česko čekají také Německo. Po únorových prezidentských volbách, ve kterých nebude post obhajovat Joachim Gauck a kde je favoritem nynější ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (socialista), přijde den D také pro kancléřku Angelu Merkelovou a celou CDU. Přestože její pozici mohou oslabit případné teroristické útoky spojené s migranty, koneckonců jejím křeslem už otřásl ten prosincový, Merkelová kancléřkou zřejmě zůstane.

     

    Nová vláda se bude formovat také v Nizozemsku, a to už v březnu. V roce 2012 tam vyhráli liberálové těsně před socialisty. Populismu se tato země obávala přitom už před čtyřmi lety. Ikona krajní pravice – Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu – se do voleb chystá i tentokrát. Voliče chce získat pravidelnými výroky o zákazu Koránu, zavírání mešit a plíživé islamizaci Evropy. Wilders se aktuálně přetahuje o čela předvolebních průzkumů s vítězi minulých voleb.

    Konečně může dění v Evropě, tedy i v České republice, ovlivnit také nástup nového amerického prezidenta. V lednu vystřídá v čele USA Baracka Obamu nově zvolený Donald Trump. Experti trnou, které ze svých předvolebních slibů bude chtít stůj co stůj prosadit. 

    Donald TrumpDonald Trump | Foto: ČTK, Archiv bezpečnostních složek

  • 3.Ustojí Sobotka sjezd ČSSD?

    V březnu přijde rozhodnutí pro stávajícího premiéra a předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Na celostátním sjezdu v Brně chce obhájit pozici v čele strany. Zatím nemá protikandidáta, a tak je dost pravděpodobné, že předsednické křeslo uhájí. Může to být ale pouze do voleb. Zvlášť pokud výsledek ČSSD skončí ještě níž než na 20 procentech z předchozích voleb.


    Sobotka zatím neodtajnil, jak chce po krajských volbách obměnit čelo strany. Se sdělením konkrétních jmen prý počká, zatím se veřejně staví za pokračování ministra vnitra Milana Chovance v pozici statutárního místopředsedy. „Čekám, kdo bude kandidovat, pak uvidím, jakou má kdo podporu. Pokusím se zformovat tým, který bude dávat smysl z hlediska politiky sociální demokracie, který bude soudržný a mít tah na branku,“ řekl.

    Bohuslav Sobotka na konferenci ČSSD v Teplicích: S Milanem Chovancem získali jednoznačnou podporu.Bohuslav Sobotka na konferenci ČSSD v Teplicích: S Milanem Chovancem získali jednoznačnou podporu. | ČTK

    O post ve vedení strany tak mohou přijít Lenka Teska Arnoštová, náměstkyně na ministerstvu zdravotnictví, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, místopředseda pro hospodaření Martin Starec, předseda Sněmovny Jan Hamáček nebo ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Pravděpodobný je odchod Marksové, o níž se spekulovalo, že bude muset opustit ministerský post. Nakonec ale Sobotku přesvědčila a ministryní zůstala.


    O slovo se po třech letec opět hlásí „pučisté“, konkrétně hejtman Jiří Zimola a předseda ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc. Právě on chce vyzvat Milana Chovance v boji o post prvního místopředsedy. Sobotka si s ním ale spolupráci nedovede představit. Vedení strany vybírají delegáti sjezdu bez ohledu na předsedu.

     

    Sjezd čeká také nejmenší vládní stranu. Předsednictví v KDU-ČSL zřejmě obhájí Pavel Bělobrádek, který už ohlásil, že bude post obhajovat. Na jeho rozhodnutí se s napětím čekalo, Bělobrádkovo rozhodnutí mohla ovlivnit jeho nemoc. Pravou rukou mu zřejmě dál bude ministr zemědělství Marian Jurečka.

    Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) promluvil o prioritách vlády do konce funkčního období.Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) promluvil o prioritách vlády do konce funkčního období. | ČTK

  • 4.Horáček, Kubera... a otazník nad Zemanem

    V létě můžeme očekávat ostrý start kampaní také před prezidentskými volbami. Hlasovat v tomto případě půjdeme zřejmě v lednu 2018. Hrát se bude o dalších pět let na Pražském hradě, půjde přitom o druhé funkční období, ve kterém si Češi zvolí prezidenta přímo. První volby v roce 2013 vyhrál současný prezident Miloš Zeman. Zda bude kandidovat znovu, chce říct v březnu. Řada odborníků o tom nepochybuje, nejbližší okolí ho prý přemlouvá, aby do boje šel. Překážkou může být jeho zdraví.


    O post prezidenta se zajímá Michal Horáček, který oznámil svou kandidaturu letos na podzim. Spisovatel, textař a bývalý majitel sázkové firmy Fortuna chce být nadstranickým kandidátem a náklady na kampaň nést sám, zřídil kvůli tomu speciální transparentní účet. Kandidatura má být „radikálně transparentní“, Horáček předložil lustrační osvědčení, výpis o plnění povinností na vysoké škole, majetkové přiznání či zprávy o zdravotním stavu. Prvním úkolem pro něj je sehnat podpisy 50 tisíc lidí pod petici, aby se voleb vůbec mohl účastnit.

     

    Že by se dal Horáček označit za horkého kandidáta „sjednocené“ pravice, to se říct nedá. Ve hře jsou i další jména. Kroměřížská výzva doporučila jako kandidáty diplomata Petra Koláře a exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (za TOP 09), kandidaturu ohlásil také populární senátor Jaroslav Kubera z ODS. Volební boj odmítl generál Petr Pavel, nepředpokládá se ani kandidatura Karla Schwarzenberga (TOP 09). Za levici zvažuje boj o Hrad také bývalý senátor Zdeněk Škromach (ČSSD). Řada rozhodnutí je ale vázána na to, co řekne Miloš Zeman.

    Michal Horáček coby prezidentský kandidát v rozhovoru pro BleskMichal Horáček coby prezidentský kandidát v rozhovoru pro Blesk | Foto Blesk - Karel Kopáč

  • 5.Politici si vydělají více. Zeman o 18 tisíc

    Rok 2017 navíc prezidentovi, poslancům i senátorům nadělí navýšení platů. Polepší si o osm procent, což znamená například pro Miloše Zemana plus téměř 18 tisíc korun každý měsíc (jeho plat bude 236 700 korun). Další funkcionáři už si přivydělají o něco méně. Bohuslav Sobotka, Milan Štěch a Jan Hamáček (všichni ČSSD), případně jejich nástupci, si přilepší o 14 tisíc měsíčně. Brát tak budou přes 190 tisíc korun.

     

    O deset tisíc korun si polepší ministři; poslanci a senátoři „jen“ o 4300 korun. Pobírat budou nově 71 tisíc korun měsíčně. Politikům náležejí kromě platu také ještě náhrady a další příplatky. 

     

    Platy politiků v roce 2017
    prezident 236 700,-
    předsedové parlamentních komor, premiér 190 700,-
    místopředsedové vlády 163 700,-
    místopředsedové parlamentních komor, ministři 135 500,-
    předsedové parlamentních výborů 100 000,-
    poslanci, senátoři 71 000,-

     

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud