Dne 10. dubna 1865 skončila občanská válka mezi severoamerickými mocnostmi. Jižní státy konfederace byly poraženy a moc získaly Státy unie v té době vedené prezidentem Abrahamem Lincolnem, jejž zavraždili pět dní po konci občanské války 15. dubna 1865.

To znamenalo zrušení otroctví v jižních státech Severní Ameriky a s tím i přijetí rovnoprávnosti černochů. Toto rozhodnutí se však valné většině jižanů nelíbilo. Výsledkem bylo, že se sešlo šest veteránů armády konfederace ve městě Pulaski v Tennessee, aby založili organizaci, která by bojovala proti novodobým změnám skrze zastrašování.

Hlavním vůdcem skupiny tzv. „Velkým čarodějem“ se stal bývalý konfederační generál Nathan Bedford Forrest. Jméno organizace bylo nejpravděpodobněji odvozeno z řeckého slova „kyklos“, což znamená kruh. Z toho vznikla dvě první slova názvu. Slovo Klan původně znamená kmen lidí, kteří jsou spojeni pokrevními svazky a údajně pochází ze Skotska.

Toto společenství prosazovalo nadvládu bílých, nacionalismus, antisemitismus, rasismus a antikatolicismus. Rovněž odsuzovali černošské přistěhovalectví. Používali teroristické metody, fyzické útoky, znásilňování, lynčování a další hrozby. A to nejen proti černochům, ale také těm, kdo je bránili, což byli především republikáni, kteří zastávali rovnoprávnost afroameričanů.

Jednalo se o natolik násilnou a agresivní organizaci, že americký kongres vydal tzv. Ku Klux Klan Act 1871, zákon, který dával prezidentovi USA pravomoc použít vojenské síly na potlačení této násilnické skupiny. Okolo roku 1875 začíná však vliv Ku Klux Klan slábnout a koncem 70. úplně zaniká. Roku 1882 prohlásil Nejvyšší soud zákon z roku 1871 za protiústavní.

K dalšímu obnovení organizace došlo mezi lety 1915 – 1920 a poté ještě 1960. Dnes existuje mnoho roztroušených Ku Klux Klan, které se chlubí počtem mezi 5 000 až 8 000 členy.

Ku Klux Klan. Organizace, co vznikla na Štědrý den 1865

Autor: Profimedia

K vraždám na Vánoce docházelo vždy a dochází neustále z různých motivů. Tento konkrétní případ, jenž se odehrál na 24. prosince 1929, však poněkud nahání hrůzu svou neobvyklostí a nevyjasněnými okolnostmi.

Rodina farmáře Charlieho Lawsona se vydala na Štědrý večer společně do města pro rodinnou fotografii, jíž si nechali dva týdny předtím zhotovit. Když se vrátili domů, Charlie vytáhl zbraň, s níž postřílel a zabil všechny členy rodiny kromě svého nejstaršího syna Arthura. Ten byl totiž ve městě, aby si koupil náboje pro lov králíků.

Charlie poté odešel do lesa, kde se sám zastřelil. V jeho kapsách se našly dva papírky s poznámkami. Na jednom stálo: „Starosti mohou způsobit…“ a na druhé: „Nikdo není na vině, ale…“

Existují domněnky, proč mohl svou rodinu zabít. Prvním dohadem je, že byl vyšinutý následkem poranění mozku, které si způsobil úderem motykou do hlavy. Pitva však neprokázala žádné mozkové poškození. Druhá teorie říká, že měl incest se svou dcerou Marií.

Vyvraždění rodiny Lowsonových

Autor: youtube

Přesně na Štědrý večer roku 1851 zachvátil Knihovnu Kongresu ve Washingtonu D.C. ve Spojených státech rozsáhlý požár. Ačkoliv se nedá považovat za tak velikou újmu pro lidstvo, jakou byl požár Alexandrijské knihovny po dobytí Římany, přesto oheň způsobil výraznou ztrátu zejména pro historiky Thomase Jeffersona.

Uvnitř se nacházela sbírka osobních spisů tohoto bývalého prezidenta Spojených států, jíž prodal americké vládě poté, co knihovnu Britové spálili na prach. Pozdější požár poničil téměř celou kolekci Jeffersonových knih. Celkem padly za oběť plamenům asi dvě třetiny veškerých knih.

Když se předtím v roce 1826 diskutovalo o protipožárním zajištění knihovny, potom co jedna neuhašená svíčka téměř budovu podpálila. Tento návrh byl však zavržen, jelikož se jevil jako příliš drahý.

Knihovna Kongresu USA

Autor: Profimedia

Na Štědrý večer roku 1717 se rozběsnilo Severní moře natolik, že způsobilo záplavy v Nizozemsku, Dánsku a severním Německu. Povodně byly tak ničivé, že při nich přišlo o život 13 700 lidí a bylo poničeno několik tisíc domů a farem. Následkem drastického počasí skončila obrovská část holandského pobřeží pod hladinou moře.

Přeživší se snažili bojovat se silným vichrem a vlnami, avšak kromě toho museli čelit i ukrutnému mrazu, jejž s sebou nese polární vichřice, která zachvátila celý kontinent. Pobřežní hráze popraskaly a podlehly extrémnímu tlaku vody. Její nápor byl ještě navíc zesílený přílivem.

Profesor Raingard Esser z univerzity v Grondingenu, kde povodeň způsobila zřejmě nejvíce škod, tuto kalamitu popsal jako největší přírodní katastrofu rané moderní historie. Avšak tato pohroma přinesla s sebou i jisté pozitivní výsledky. Inženýři a stavitelé hrází byli velmi rozlícení, ale z napáchaných škod nevinili rozhněvaného boha, nýbrž lehkomyslnost těch, kteří měli na starosti plánovaní města.

Záplavy v Holandsku, Dánsku a Německu 1717

Autor: youtube

Psal se 24. prosinec 1974. Okolo oběda začalo hustě pršet a v průběhu dne vítr nabral na síle. Obyvatelé Darwinu však byli veselí a natěšení na Vánoce. Rádia oznamovala, že se blíží tropický cyklon, ale jejich hlášení zaniklo v šustění balicích papírů a libé vůni vánočních pokrmů.

Cyklon byl poprvé detekován 10. prosince jako bezejmenný tropický vítr nižší kategorie asi 700 km severovýchodně od Darwinu. O jedenáct dní později se vyvinul do cyklonu, ale ještě nemířil na Darwin. Tak se stalo až 24. prosince o půlnoci, kdy Tracy nečekaně změnil směr okolo ostrova Bathurst a namířil si to rovnou na město.

Vítr nabral na intenzitě natolik, že se proměnil v cyklon 4. kategorie a 25. prosince zasáhl město. Srovnal se zemí zhruba tři čtvrtiny budov a při nastalém chaosu zahynulo 71 lidí. Mezi 26. a 31. prosincem bylo evakuováno celkem 35 362 civilními a vojenskými letadly, zatímco další odjeli svými vozidly. Okolo 10 500 obyvatel zůstalo, aby vypomohli s úklidem města. Úplná rekonstrukce města skončila až v polovině roku 1978.

Cyklon Tracy 1974. Srovnal se zemí téměř celý Darwin

Autor: youtube