To vám prozradí Potravinový Sherlock už v pátečním testu v tištěném Blesku a na Blesk.cz!
Co se dočtete:
● Který výrobek je nejchutnější?
● Kolik masa uzeniny obsahují?
● Kteří výrobci salámy dobarvují?
Zimní salám z Maďarska
Uherskému salámu se v Maďarsku říká zimní salám – přesně téliszalámi. Jeho zrání totiž původně probíhalo pouze od října do března, kdy bylo možné optimálně regulovat teplotu během zrání.
Historie této slavné delikatesy se začala psát už před 139 lety. Tradičně se vyrábí z vepřového masa plemene Mangalica (vepři jsou typičtí hustými, zvlněnými štětinami) a přidává se do něj uzená slanina. Maso se nemele, ale zpracovává se ručně pomocí speciálních nožů a základním kořením je mletá (maďarská) paprika s bílým pepřem. Šišky salámu se pomalu udí studeným kouřem a poté se nechají po dobu 90 dní zrát ve speciálních komorách. Během této doby na nich vzniká typický vrásčitý povrch s bílou plísní.
Uherák vs. Vysočina
V polovině 20. století byl uherský salám oblíbeným, ale drahým salámem, což přivedlo řadu masných závodů k výrobě podobných produktů. Nejznámější alternativou byl salám Vysočina, který získal svůj název po kraji Vysočina, jenž měl pro sušení salámů nejlepší podmínky. Výroba vysočiny začala v roce 1967 v závodě v Hodicích. Na rozdíl od uheráku je vysočina tepelně opracovaná a v původní receptuře obsahovala vepřové a hovězí maso. Dnes se může vyrábět pouze z vepřového.
