1. Teplo nemůže proudit
Zkontrolujte, jestli má teplo kudy proudit do místnosti. Pohovka těsně před radiátorem, dlouhý závěs nebo nevhodný kryt mohou předávání tepla omezovat. Zakrytá termostatická hlavice navíc může snímat teplejší vzduch než ten, který je ve zbytku pokoje, a předčasně omezovat přívod topné vody. Pomůže uvolnit prostor kolem tělesa i hlavice. Pokud však radiátor není zakrytý a místnost přesto zůstává chladná, je potřeba hledat dál.
„Vyšší nastavení topení může některé problémy dočasně překrýt, ale nemusí odstranit jejich příčinu. Důležité je rozlišit, zda se teplo špatně šíří po pokoji, nedostává se do něj v potřebném množství, nebo příliš rychle uniká ven. Každá z těchto situací vyžaduje jiné řešení,“ říká Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz.
2. Obývák vypne topení i chladné ložnici
V domácnosti s vlastním kotlem může o vytápění rozhodovat pokojový termostat umístěný v jediné místnosti. Pokud obývák vyhřeje slunce, vaření nebo větší počet lidí, termostat může ukončit požadavek na vytápění. Ložnice orientovaná na sever přitom ještě nemusí být dostatečně teplá.
Otočení hlavice v ložnici na maximum pak samo o sobě nepomůže, pokud zdroj tepla nedostává pokyn k vytápění. Prověřit je potřeba umístění termostatu, časové programy a souhru s hlavicemi. U složitějších systémů může pomoci regulace po jednotlivých místnostech, její vhodnost ale závisí na konkrétní soustavě.
3. Jeden radiátor pálí, druhý sotva hřeje
Výrazné rozdíly mezi radiátory mohou upozorňovat na problém s průtokem nebo nastavením soustavy. Bublání a chladná horní část tělesa mohou souviset se zavzdušněním. Příčinou slabého vytápění však může být také nefunkční ventil, zanesení nebo nesprávné hydraulické vyvážení, tedy rozdělení průtoku topné vody mezi jednotlivé větve a radiátory. Samotná chladnější spodní část radiátoru ještě závadu nedokazuje: voda při průchodu odevzdává teplo a ochlazuje se. Rozhodující je, zda těleso dokáže místnost vytopit a zda se jeho chování změnilo. „Pokud některé místnosti zůstávají studené a jiné se přetápějí, není vhodné automaticky zvyšovat výkon celé soustavy. Správce domu nebo topenář by měl prověřit průtoky, ventily a vyvážení systému,“ říká odborník. Odvzdušnění je ale podle něj nutné přizpůsobit konkrétní soustavě. „V bytovém domě je vhodné postup domluvit se správcem, u vlastního vytápění respektovat návod včetně následné kontroly tlaku. Opakované zavzdušňování nebo únik vody patří odborníkovi,“ dodává.
4. Pohodu ničí studené stěny a netěsnící okna
Tepelnou pohodu neurčuje jen teplota vzduchu. U studeného okna nebo obvodové stěny může člověk pociťovat chlad, přestože je uprostřed pokoje příjemně. Situaci může zhoršovat proudění studeného vzduchu kolem netěsných oken. Vyplatí se proto odlišit netěsnost od chladu způsobeného povrchem konstrukce. Poškozené těsnění nebo špatné dovírání může vyřešit údržba a seřízení. Studené stěny, tepelné mosty či nedostatečná izolace už mohou vyžadovat stavební posouzení. Zvyšování teploty vzduchu jejich příčinu neodstraní. Utěsňování přitom nesmí omezit potřebné větrání ani přívod vzduchu ke spalovacím spotřebičům. Zvláštní pozornost si zaslouží místa, kde se současně s chladem objevuje kondenzace nebo plíseň.
Rada: Než zapnete přímotop…
Elektrické přitápění může posloužit při mimořádném ochlazení nebo krátkodobě v jedné místnosti. Pokud se však stane každodenní nutností vedle běžícího hlavního vytápění, stojí za to prověřit původní problém. „Přímotop s příkonem dva kilowatty spotřebuje za čtyři hodiny skutečného provozu na plný výkon osm kilowatthodin. Za třicet dnů je to 240 kilowatthodin. Při čistě modelové ceně šest korun za kilowatthodinu by takový odběr představoval skoro 1500 korun,“ vysvětluje Kaňok. Skutečné náklady sice závisejí na ceně elektřiny a době ohřevu, přesto není dlouhodobé přitápění rozumné. „Pokud domácnost musí pravidelně dohřívat pokoj, který má zvládnout běžné vytápění, je vhodné zjistit proč. Kontrola regulace, topné soustavy nebo tepelných ztrát může předejít tomu, aby se z dočasné výpomoci stal trvalý výdaj,“ radí Kaňok.
