Když se Mirek před 18 lety v nemocnici ve Frýdku- Místku narodil, byla Lada Kyriláková šťastná. Jako každá máma. Přišel na svět 13 let po jejím prvorozeném synovi a ona doufala, že i Mirek bude zdravý a šikovný kluk. „Porod byl komplikovaný, nakonec se lékaři rozhodli pro císařský řez. Syn bohužel dostal infekci z plodové vody a měl otok na mozku. Za dva dny ho převezli do nemocnice v Ostravě. Když jsem ho chudáčka viděla, jak z něho vedou hadičky a leží jako hadrový panáček… Byl to hrozný pohled, hodně mě to vzalo,“ vypráví Lada Kyriláková.

Diagnóza

„Pak už jsem byla v nemocnici s ním, když syna probrali, začal normálně pít, vypadalo to všechno dobře. Kluk vážil pět kilo, 54 cm, krásné dítě,“ říká maminka. Postupně, to už s ním byla doma, ale zjišťovala, že její potomek není v pořádku. Pořád jen ležel, byl apatický, o nic nejevil zájem.

„Tak jsme jeli tady v Porubě do nemocnice na neurologické vyšetření. Docela se tam divili, že s dítětem ještě necvičíme! Přitom nám ve Frýdku předtím nic takového paní doktorka neradila. Vyšetření trvalo tři čtvrtě hodiny, paní primářka syna převracela do všech možných poloh, zkoušela jeho reflexy. Diagnóza byla zdrcující: mozková obrna, na které se podepsaly porodní komplikace, došlo k poškození mozku,“ říká smutně paní Lada.

Cvičení

Byla zoufalá, ale nevzdávala to. Začala se synem cvičit takzvanou Vojtovou metodou, objížděli rehabilitační ústavy. A Míra přece jen začal dělat pokroky. Přestože lékaři zpočátku říkali, že ani nebude chodit, po rehabilitacích se jeho pohybové schopnosti zlepšily a ve třech letech začal chodit. „Naštěstí má takovou povahu, že se pořád snaží a chce dělat pokroky. Odmalička se pohybuje mezi samými zdravými dětmi a snaží se jim vyrovnat, což je pro něho velký motor, co ho žene vpřed,“ říká Mirkova máma.

Mirek má přes veškerou snahu značná zdravotní omezení. Obrna výrazně postihla jeho obličejové svalstvo, takže sice mluví, ale svým specifickým způsobem a skoro nikdo mu nerozumí. „Špatně kouše i žvýká, musím mu proto všechno krájet na malé kousíčky. Nohy má sice šikovné, ale od pasu nahoru to není dobré. Problémem je jemná motorika, oblékání, zapínání knoflíků či zavazování tkaniček,“ popisuje matka. S péčí jí pomáhají příbuzní, Mirkův táta si ho bere jednou za dva týdny k sobě a jezdí s ním také na dovolené.

Lada Kyriláková pracuje jako administrativní síla ve Vítkovické nemocnici. Před rokem a půl ji jeden její kolega (lékař) upozornil, že v neziskovém spolku Colliery SRDCEM zahájili cvičební program pro handicapované.

Začlenění

Nejprve si o programu přečetla na internetu, domluvila si schůzku a pak přišla do gymu i se synem. Koncept se jí velmi líbil a Mirek začal jednou týdně cvičit pod dohledem zkušeného trenéra Lukáše. „Je naprosto nadšený, strašně ho to baví, trenéra přímo miluje, a hlavně, dělá velké pokroky! Před pár dny poprvé udělal pár kliků, udrží se na hrazdě, zvedá i činky, což bylo dřív nemyslitelné, velice mu to tady prospívá. Když něco udělá dobře, tak mu celý gym zatleská, „pěstičku“ si dají, berou ho za svého,“ usmívá se paní Lada.

Škola

Mirek navštěvuje první ročník praktické školy, která ho má naučit běžným životním dovednostem, základům vaření, ručních prací, hygieny a podobně. „Zatím však není soběstačný a obávám se, že těžko někdy úplně bude. Rozumí všemu, co se mu říká, ale obtížně se vyjadřuje. A že bych ho třeba samotného mohla pustit do města nebo do kina, to není možné,“ říká Lada Kyriláková.

Crossfit pro handicapované je jedním z projektů neziskového spolku Colliery SRDCEM z.s. v Ostravě. Zabývá se také organizováním sportovních aktivit seniorů a mládeže a dalšími projekty. Jeho činnosti se deník Blesk a Nedělní Blesk věnuje po celý leden v projektu Srdce pro vás!

Pomoct můžete i vy!

Každá pomoc se počítá a zapojit se můžete i vy! Jakýkoliv příspěvek na činnost organizace můžete poslat na bankovní účet Colliery SRDCEM z.s.: 115-4443220297/0100. Jakou formou lze dále přispět se dozvíte i na stránkách www.collierysrdcem.cz.

Fotogalerie
9 fotografií