18°C
Životní pouť Jany započala v srpnu roku 1991. Bohužel nijak šťastně nejen pro ni. Co bývá tou nejkrásnějších událostí, jakou nastávající rodiče mohou zažít, změnilo se v boj o život a olbřímí strach. „Narodila jsem se přidušená a to způsobilo, že mám dětskou mozkovou obrnu,“ sdělila Jana Blesku.
Operace nepomohly
„Je to specifická diagnóza. Kdo někdy prodělá dětskou mozkovou obrnu, neví, jaké bude mít následky,“ vypravuje. U ní nemoc způsobila, že je odmalička odkázána na pomoc druhých. Janě postihla nohy i jemnou motoriku u pravé ruky. Na svět kolem se dívá z invalidního vozíku. „Přestože jsem prodělala operaci achilovek nebo podkolenních jamek,“ svěřila se.
V případě dětské mozkové obrny jde o trvalou poruchu hybnosti, která se nedá vyléčit, ale dá se rehabilitacemi nebo vhodnými pomůckami alespoň podstatně zkvalitnit úroveň života. Což je přesně to, co by si sympatická mladá dívka, která vystudovala šití oděvů na pražském Jedličkově ústavu, přála.
Mozková obrna u dětí nemusí být vždy překážka při vzdělávání. Videohub
»Nechci být na obtíž«
Proto se za pomocí dárcovské platformy Donio rozhodla obrátit se s úpěnlivou prosbou na veřejnost. „Na krátké vzdálenosti si s vozíkem vystačím, ale ty dlouhé už sama bez pomoci neuvezu,“ trápí ji.
„Všechny úkony v životě nezvládnu udělat sama a i proto je důležitou součástí mého života můj partner, který mi pomáhá v každodenních činnostech, a také rodina a asistentky,“ uvádí dále. „Mým snem je pravidelně samostatně vyjet s mechanickým vozíkem ven z bytu, abych vyvenčila Lilly a u toho udělala i něco pro své zdraví,“ sní.
Den bez bolestí
Jelikož její stávající mechanický vozík je už příliš starý a opotřebený, a už má problém se do něj i vejít, přála by si Jana nový, který vydrží déle a umožní jí plnit si sny. „Vybrala jsem si mechanický vozík od firmy Ultina, což je česká společnost sídlící v Trhových Svinech na Českobudějovicku,“ povídá.
„Je sice drahý, ale zároveň je kvalitní a dělaný na míru, navíc odlehčený typ. Člověk v něm může jezdit sám a také na něm může trávit více času, protože by měl i antidekubitní sedák, což by pro mne představovalo den bez bolestí zad.“ Takový je pro ní zatím jen ve vzdálených představách. Ale díky pomoci dobrých lidí snad nemusí zůstat jen u představ a přání.
