22°C
První příznaky se u Marcely Adámkové projevily už v roce 2015, kdy nacházela krev ve stolici. Měla ale za to, že se jedná o hemeroidy. Totiž ani screeningové vyšetření nic neukázalo. Jelikož se v té době starala o těžce nemocného manžela, tak svým zdravotním potížím příliš velkou pozornost nevěnovala.
„Bohužel jsem to u sebe zanedbávala,“ sdělila Blesku. „Takhle to bylo do roku 2016. Potom už jsem zvracela a běhala jsem velice často na toaletu. I dvacetkrát za den na velkou.“
Podcenění
Později ji praktická doktorka poslala do nemocnice na CT vyšetření, které sice odhalilo nález, ale nebylo jasné, o co se jedná. „Tak mě poslali zase domu, že to mám dát dohromady s praktickou doktorkou. Já jsem to bohužel zanedbala,“ vzpomíná vyšetření.
V lednu už musela dát manžela do zdravotního ústavu, protože se o něj kvůli zhoršujícímu se zdraví nemohla dál starat. „Vyvrcholilo to v dubnu, kdy jsem hodně zvracela. Tak jsem si zavolala domu sanitku a ta mě odvezla do Vinohradské nemocnice,“ popisuje. „Už si mě tam nechali. Celý týden jsem byla na kapačkách. Zkoumali, co mi je,“ vzpomíná. „Věděli, že tam něco je, ale nebylo to přesně vidět,“ nádor byl „schovaný“ v kličce střeva a na vyšetřeních nebyl vidět.
„Pak už hrozilo protržení střeva, tak oni mě honem vzali na akutní operaci v noci. Osm hodin to trvalo,“ nádor měl tři centimetry. „Měla jsem za 5 minut 12,“ dodává. „Ono to nebolí, o tom ani nevíte. Ono si to tam roste v tichosti, až když už je zle a pozdě, tak začínáte krvácet, anebo často běháte na záchod.“
Půl roku ozařování a terapií
„Měla jsem potom půl roku chemoterapii a ozařování najednou,“ popisuje. „Což trvalo od května do prosince. Mezitím se mi ale udělala kýla,“ dodává. Kýlu si nechala operovat, ale po roce se jí vrátila. „Ale jak říkám, žiju, je to dobrý. Na to že jsem měla nejhorší nádor, co je v těch střevech…,“ říká Marcela Adámková s úsměvem. V současnosti chodí několikrát do roka na kontroly. „Jsem ráda, že žiju,“ dodává.
„Teď si užívám dva roky klidu,“ říká s úlevou. Vývod ze střeva jí v tom nebrání. Má speciální „pytlíky“, které jsou určené pro lidi s kýlou. „Sedne to na to vyboulené bříško,“ popisuje.
Svému minulému »já« by poradila, aby víc myslela na sebe a vyhledala pomoc dřív. Zdůrazňuje, že by lidé neměli zanedbávat prevenci a „bojovat a nevzdávat se. Říkat si, že to za to stojí, žít bez bolesti,“ říká odhodlaně.
Na co si dát pozor?
- Zvýšená plynatost.
- Častější potřeba jít na stolici.
- Problémy s vyprazdňováním.
- Zmenšený průměr toho, co ze střev odchází.
- Dlouhodobě nevysvětlitelné bolesti v dolní části zad (někdy v podbřišku).
- Přítomnost krve ve stolici.
Pozor by si měli i ti, kteří vědí, že někdo z jejich příbuzných se s rakovinou střeva potýkal.
Pacientská organizace ILCO
Marcele, stejně jako dalším pacientům se stomií, pomohla a pomáhá pacientská organizace ILCO, jejíž členkou je i Marie Ředinová. „Maruška mi hrozně pomohla. Byli jsme plavat a jezdím s nimi na různé výlety,“ popisuje Adámková. „Je mi mezi těmi lidmi dobře,“ dodává. Organizace ILCO pečuje o lidi s umělým vývodem. Mimo jiné organizuje výlety, vycházky a další aktivity pro lidi se stomií.
Na koho se obrátit?
FIT-ILCO Praha – Spolek stomiků se sídlem v Praze
České ILCO – Pacientská organizace pro lidi s vývodem
Profesor Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, o léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Jiří Nováček
